Česká finanční pomoc Ukrajině se v příštích letech výrazně sníží. Zatímco vláda Petra Fialy počítala s pravidelnou miliardovou podporou ročně, přepracovaný návrh státního rozpočtu počítá pouze s 500 miliony korun ročně. Rozhodnutí přichází v době, kdy Ukrajina čelí vážným problémům s energetickou infrastrukturou a obyvatelé některých oblastí se potýkají s výpadky elektřiny, tepla i vody.

Původně měla Ukrajina dostávat miliardu korun ročně

Původní plán schválila vláda Petra Fialy v září loňského roku. Podle tehdy přijatého závazku mělo Česko v letech 2026 až 2030 poskytovat Ukrajině každoročně jednu miliardu korun.

S touto částkou počítal také návrh státního rozpočtu připravený tehdejším ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

Po změně vlády však došlo k úpravě priorit. Nový kabinet Andreje Babiše původní závazek nepřevzal v plném rozsahu a ministryně financí Alena Schillerová v přepracovaném návrhu rozpočtu navrhla snížení částky na polovinu.

Na program podpory Ukrajiny tak má podle schváleného dokumentu připadnout 500 milionů korun ročně.

Nešlo pouze o vojenskou podporu

Důležitým aspektem je, že tato částka nebyla určena primárně na nákup zbraní. Peníze měly směřovat především do humanitárních, rozvojových a stabilizačních projektů.

Na jejich realizaci se podílely české firmy, univerzity i neziskové organizace. Podpora zahrnovala například akutní zdravotní péči, nouzové bydlení, vzdělávání nebo zajištění energií a tepla.

Česká pomoc se týkala také odminování zemědělské půdy, kybernetické bezpečnosti a budování či podpory kritické infrastruktury.

Ukrajina zároveň řeší energetickou krizi

Snížení podpory přichází v období, kdy Ukrajina čelí pokračujícím útokům na energetickou infrastrukturu. Poškození elektráren a rozvodných sítí způsobuje rozsáhlé výpadky elektřiny a vytápění.

Pro civilní obyvatelstvo znamenají výpadky během zimních měsíců mimořádně obtížné podmínky. V některých regionech lidé zůstávají bez základních služeb po dlouhé hodiny, v některých případech i déle.

Situace se dotýká také hlavního města Kyjeva, kde byly podle ukrajinských představitelů zasaženy dodávky tepla pro stovky bytových domů.

Vláda poslala generátory, rozpočet ale pomoc omezuje

Česká vláda zároveň reagovala na energetickou situaci rozhodnutím o vyslání dieselových generátorů na Ukrajinu. Rozsah této pomoci však podle ministra zahraničí Petra Macinky omezuje rozpočtové provizorium.

Stát mohl v rámci tohoto opatření uvolnit maximálně 10 milionů korun.

Veřejnost vybrala desítky milionů

Vedle státní pomoci se výrazně projevila také solidarita českých občanů.

Organizace Dárek pro Putina spustila 21. ledna sbírku SOS Kyjev zaměřenou na nákup generátorů a záložních baterií. Podle dostupných údajů se během prvních pěti dnů podařilo vybrat 100 milionů korun a celková vybraná částka následně přiblížila hranici 180 milionů korun.

Do pomoci se zapojili také významní soukromí dárci. Rodinná nadace Renaty Kellnerové se podle informací Seznam Zpráv rozhodla přispět dalších 170 milionů korun.

Rozdíl mezi státní politikou a veřejnou solidaritou

Snížení plánované státní podpory proto otevírá otázku, jaké priority chce Česko v následujících letech prosazovat ve své zahraniční politice.

Na jedné straně vláda v rámci rozpočtových omezení snižuje prostředky určené na humanitární a nevojenskou pomoc. Na straně druhé česká veřejnost a soukromí dárci ukazují, že ochota pomáhat Ukrajině zůstává výrazná.

Rozdíl mezi původně plánovanou miliardou a nově vyčleněnými 500 miliony korun přitom není pouze účetní položkou. Může znamenat méně prostředků pro konkrétní zdravotnické, energetické, rozvojové a humanitární projekty přímo na Ukrajině.

Zda se česká vláda k původní úrovni podpory v budoucnu vrátí, zatím není jasné. Jisté však je, že rozhodnutí o snížení financování mění rozsah české státní pomoci Ukrajině právě v době, kdy země nadále čelí důsledkům války a rozsáhlému poškození své infrastruktury.

Text vychází z podkladů uvedených v zadání; jednotlivé aktuální politické a finanční údaje je před publikací vhodné ověřit v oficiálních dokumentech.