by 
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se ocitl v jedné z nejvážnějších situací své dlouhé politické kariéry. V takzvané bitcoinové kauze proti němu byla podána obžaloba a státní zástupkyně pro něj navrhla 6,5 roku odnětí svobody. Součástí návrhu je také peněžitý trest v řádu milionů korun.
Je však zásadní zdůraznit, že nejde o pravomocný rozsudek. O tom, zda je Blažek vinen a jaký případný trest mu bude uložen, musí teprve rozhodnout soud. Do pravomocného rozhodnutí se na něj vztahuje presumpce neviny.
Obžaloba souvisí s kauzou kolem bitcoinů, které Ministerstvo spravedlnosti v březnu 2025 přijalo jako dar od Tomáše Jiřikovského. Hodnota kryptoměny se tehdy pohybovala kolem jedné miliardy korun. Jiřikovský, který byl v minulosti odsouzen a je spojován s provozem darknetového tržiště, je v případu rovněž obžalován.
Spolu s Blažkem čelí obžalobě také jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz.
Proč žalobkyně požaduje tak vysoký trest?
Podle obžaloby měl Blažek společně s Radomírem Daňhelem pomáhat s legalizací výnosů z trestné činnosti a vědomě porušit povinnosti spojené s výkonem veřejné funkce. Právě tato tvrzení nyní budou předmětem soudního dokazování.
Státní zástupkyně navrhla pro Blažka a Daňhela shodně 6,5 roku vězení a k tomu peněžité tresty v řádu jednotek milionů korun. Pro advokáta Kárima Titze požaduje osm let vězení a další sankce.
Nejvyšší navrhovaný trest se týká Tomáše Jiřikovského. Za část skutků souvisejících s provozováním darknetového tržiště a další trestnou činností mu žalobkyně navrhuje souhrnný trest 20 let vězení a dalších devět let za samostatně posuzovanou část týkající se bitcoinů.
Samotné návrhy státního zastupitelství ale soud nezavazují. Soud může dojít k jinému závěru, uložit nižší trest, nebo obžalované zprostit.
Blažek vinu odmítá
Pavel Blažek obžalobu odmítá. Po jejím zveřejnění uvedl, že podle něj nebylo dosud právně prokázáno, že darované bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Zpochybnil také tvrzení o existenci dohody mezi obžalovanými.
Jeho obhajoba tak bude muset před soudem reagovat na tvrzení státního zastupitelství a na důkazy, které policie během vyšetřování shromáždila. Podle dostupných informací policie pracovala mimo jiné s e-maily, výpověďmi, záznamy schůzek, znaleckými posudky a analýzou bitcoinových transakcí.
Právě otázka toho, co jednotliví aktéři věděli o původu bitcoinů a jaké kroky skutečně podnikli, bude pro případ zásadní.
Kauza se dostává před soud
Obžaloba byla podána 31. července 2026 u Krajského soudu v Brně. Státní zastupitelství tím ukončilo vyšetřovací fázi a případ se posouvá do další etapy.
Soud nyní musí obžalobu projednat a rozhodnout o dalším procesním postupu. Klíčové bude následné dokazování, během kterého budou posuzovány výpovědi jednotlivých aktérů, dokumenty, finanční operace i další důkazy.
Pro Blažka jde o zásadní okamžik. Ještě před několika lety patřil mezi nejvýraznější postavy ODS a zastával funkci ministra spravedlnosti. Nyní se jeho jméno dostalo do centra jedné z nejsledovanějších politicko-trestních kauz posledních let.
Přirovnání k Davidu Rathovi budí pozornost
Případ vyvolává také vzpomínky na jiné politické kauzy, zejména na případ bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl pravomocně odsouzen za korupční trestnou činnost a nastoupil do výkonu trestu.
Přímé srovnávání obou případů však může být zavádějící. Jde o odlišné skutkové okolnosti, jiné důkazy a jinou právní situaci. U Blažka navíc v současnosti stále platí, že o jeho vině nebylo pravomocně rozhodnuto.
Přesto má podobné přirovnání značný politický dopad. Veřejnost je citlivá na případy, v nichž se trestní řízení týká lidí, kteří v minulosti zastávali vysoké státní funkce.
Nejde jen o trest. Ve hře je i Blažkovo jméno
I kdyby soud nakonec uložil jiný trest, případ už nyní představuje výrazný zásah do Blažkovy reputace.
Dlouhá léta byl vnímán jako zkušený politik s významným vlivem uvnitř ODS. Jeho politická kariéra byla postavena nejen na veřejných funkcích, ale také na schopnosti vyjednávat a pohybovat se v politickém zákulisí.
Trestní obžaloba však mění situaci zásadním způsobem. Jakmile se jméno politika spojí s vážnou trestní kauzou, může být velmi obtížné obnovit důvěru veřejnosti bez ohledu na konečný výsledek soudního řízení.
Na druhou stranu platí, že samotná obžaloba nemůže být považována za důkaz viny. O vině rozhoduje pouze soud na základě provedených důkazů.
Důkazy mohou rozhodnout o všem
Podle informací zveřejněných v médiích policie při vyšetřování shromáždila rozsáhlý soubor materiálů. Patří mezi ně komunikace, výslechy, záznamy schůzek, informace o transakcích a další dokumentace související s přijetím bitcoinů státem.
Právě jejich interpretace může být pro další vývoj rozhodující.
Obhajoba bude naopak usilovat o prokázání toho, že Blažek nejednal s vědomím protiprávního původu kryptoměny a že jeho rozhodování nelze interpretovat způsobem, jak jej popisuje obžaloba.
Soud tak bude muset posoudit nejen jednotlivé kroky, ale také to, co jednotliví aktéři v konkrétních okamžicích věděli a jaké informace měli k dispozici.
Co bude dál?
Nyní bude následovat soudní fáze případu. Výsledek zatím nelze předjímat.
Blažek může být odsouzen, může dostat jiný trest, než navrhuje žalobkyně, nebo může být obžaloby zcela zproštěn. Stejně tak může celý proces trvat delší dobu a případ se může dostat i k odvolacím soudům.
Jisté je pouze to, že návrh 6,5 roku vězení představuje pro bývalého ministra mimořádně vážný problém. Neznamená však, že právě tento trest skutečně dostane.
O tom rozhodnou až soudci.
A právě proto bude následující vývoj bitcoinové kauzy mimořádně sledovaný. Ve hře totiž není jen případný trest Pavla Blažka, ale také jeho politické dědictví, pověst a důvěra veřejnosti v české politické instituce.
