Pavel znovu otevřel otázku eura: „Koruna nás může držet stranou“
Prezident Petr Pavel znovu rozvířil debatu o budoucnosti české měny. Na konferenci reVize Česka v Praze se vyslovil pro hlubší ekonomickou integraci České republiky s Evropskou unií a upozornil, že pokud by česká koruna představovala překážku dalšího rozvoje země, neměla by být její existence hájena pouze z emocionálních nebo historických důvodů.
Podle Pavla by měla Česká republika vést především racionální diskusi o tom, zda by přijetí eura nepřineslo zemi více výhod než současné zachování koruny. Prezident poukázal na úzké propojení české ekonomiky s eurozónou a na skutečnost, že řada klíčových hospodářských rozhodnutí vzniká právě v rámci institucí a jednání zemí používajících společnou měnu.
„Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měl vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ uvedl Pavel.
Prezident tím upozornil také na politickou stránku současné situace. Česká republika není členem eurosummitů, tedy jednání nejvyšších představitelů států, které používají euro. Přestože česká ekonomika s ekonomikami eurozóny úzce spolupracuje, Praha se přímo nepodílí na všech rozhodnutích, která mohou mít na evropský hospodářský prostor zásadní dopad.
Pavel zároveň kritizoval způsob, jakým se o euru v Česku diskutuje. Podle něj se ve veřejném prostoru často zdůrazňuje především negativní postoj části obyvatel ke společné evropské měně, zatímco možné ekonomické přínosy zůstávají v pozadí.
Hlava státu se domnívá, že politici by měli veřejnosti představovat výhody i rizika případného přijetí eura věcně a bez zbytečného zjednodušování. Podle něj někteří politici dlouhodobě posilují skeptický pohled na euro, místo aby podporovali debatu založenou na ekonomických argumentech.
Otázku společné měny Pavel zasadil do širšího pohledu na budoucnost Evropské unie. Podle prezidenta je prosperita České republiky úzce spojena s úspěchem evropské integrace.
„Myslím si, že úspěšná Česká republika může být opravdu pouze v integrované a silné Evropě,“ prohlásil Pavel.
Evropské státy by podle něj měly v některých oblastech více prosazovat společné evropské zájmy namísto krátkodobých národních priorit. Za důležitý krok považuje především dokončení jednotného evropského trhu, jehož další rozvoj by podle něj mohl posílit konkurenceschopnost celé Evropské unie.
Právě o hospodářských otázkách jednal Pavel také s eurokomisařem pro hospodářství a produktivitu Valdisem Dombrovskisem. Prezident dlouhodobě upozorňuje na potřebu odstraňovat zbývající překážky na vnitřním evropském trhu a posilovat podmínky pro růst evropské ekonomiky.
Jeho slova přicházejí v době, kdy současná vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů odmítá zahájit proces přijetí eura. Premiér Andrej Babiš už dříve oznámil, že vláda nebude každoročně připravovat zprávu o připravenosti České republiky na vstup do eurozóny. Přijetí společné evropské měny podle kabinetu v současnosti nepatří mezi politické priority.
Česká republika se přitom při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázala, že euro v budoucnu přijme. Na rozdíl od některých členských států však nemá stanoven konkrétní termín jeho zavedení.
Před případným vstupem do eurozóny by navíc Česká republika musela splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Ta se týkají například cenové stability, úrokových sazeb, stavu veřejných financí a stability měnového kurzu.
Debata získává nový rozměr také v souvislosti s rozšiřováním eurozóny. Společnou měnu dnes podle aktuálního uspořádání používá 21 z 27 členských států Evropské unie. Nejnověji se k nim připojilo Bulharsko.
Česká koruna tak zůstává jedním z výrazných symbolů domácí ekonomické politiky, zatímco otázka eura se znovu dostává do centra politických a hospodářských sporů.
Pavel svými výroky otevřel otázku, která pravděpodobně jen tak nezmizí: Je pro Českou republiku výhodnější zachovat vlastní měnu, nebo se stát plnohodnotnou součástí eurozóny a mít možnost přímo ovlivňovat rozhodování o společné evropské měně?
