Česko čelí vážnému demografickému problému. Počet narozených dětí dlouhodobě klesá, populace stárne a do budoucna může výrazně narůst tlak na důchodový systém, veřejné finance i pracovní trh. Právě na tento vývoj reaguje návrh institutu Solvo, za kterým stojí podnikatelka Ivana Tykač.

Některé z navrhovaných změn jsou přitom mimořádně kontroverzní. Hovoří se například o postupném zvýšení důchodového věku až na 72 let, vyšších sociálních odvodech pro lidi bez dětí nebo o omezení možnosti předčasného důchodu pro ty, kteří děti nevychovali.

Naopak rodiče by podle návrhu získali výrazné finanční zvýhodnění. Cílem má být vytvoření prostředí, ve kterém nebude založení rodiny představovat pro mladé lidi tak velké ekonomické riziko.

Česko bez dětí? Demografie ukazuje varovný trend

Institut Solvo upozorňuje, že současný demografický vývoj může mít v dlouhodobém horizontu zásadní dopady na českou společnost. Podle údajů uvedených v návrhu se v roce 2025 narodilo pouze 77 636 dětí. Tak nízký počet narozených dětí nebyl podle autorů projektu zaznamenán více než dvě století.

Pokud by porodnost zůstala na úrovni přibližně 1,2 až 1,3 dítěte na jednu ženu, budou další generace výrazně početně slabší než generace předchozí.

Ivana Tykač upozorňuje zejména na období, kdy začnou do důchodu postupně odcházet početné populační ročníky označované jako Husákovy děti. V té době se mohou podle zastánců návrhu současně projevit nízká porodnost, rostoucí počet seniorů a nedostatek lidí v produktivním věku.

Povinné poslední dva roky školky a kratší základní škola

Návrh se netýká pouze důchodů a sociálních odvodů. Výrazné změny by se podle něj měly odehrát také ve vzdělávání.

Poslední dva roky mateřské školy by se měly stát povinnými a část učiva, které dnes děti získávají v první třídě základní školy, by se přesunula právě do mateřských škol. Základní vzdělávání by se díky tomu mohlo zkrátit na osm let.

Autoři návrhu argumentují tím, že mladí lidé by se mohli dříve dostat k samostatnému rozhodování o své budoucnosti. Jedním z důvodů je také skutečnost, že Češi podle zastánců reformy zakládají rodiny stále později.

Změnit by se měl rovněž přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Větší důraz by byl kladen na průběžné doplňování znalostí během života, kratší vzdělávací programy a systém mikrokreditů namísto dlouhého jednorázového studia.

Rodiny by mohly získat statisíce korun ročně

Druhou zásadní částí návrhu je rozsáhlejší podpora rodičů. Institut vychází z předpokladu, že mnoho lidí děti mít chce, ale obává se finančních nákladů, ztráty příjmu nebo nejistoty spojené s bydlením.

Pečující rodič by podle návrhu mohl během prvních dvou let života dítěte získávat až 400 tisíc korun ročně. Část daní a odvodů pracujícího partnera by zároveň mohla směřovat k rodiči, který zůstává doma a pečuje o dítě.

Ještě výraznější zvýhodnění by se týkalo početnějších rodin. Rodiny se třemi a více dětmi by podle návrhu mohly být osvobozeny od daně z příjmu.

Institut zároveň počítá s větším zapojením prarodičů. Ti by za určitých podmínek mohli čerpat rodičovskou dovolenou podobně jako samotní rodiče.

Zastánci návrhu tvrdí, že kombinace těchto opatření by mohla snížit ekonomické překážky, které dnes některé páry od rodičovství odrazují.

Důchod až v 72 letech. Právě tato část vyvolává největší odpor

Největší pozornost veřejnosti však vzbudil návrh na změnu důchodového systému.

Podle předloženého konceptu by se důchodový věk postupně zvyšoval až na 72 let. Nemělo by přitom jít o jednorázové zvýšení, ale o postupný proces, během kterého by se hranice posouvala po menších krocích.

Současně by se výrazně změnilo zvýhodnění rodičů. Za každé vychované dítě by se podle návrhu mohl důchodový věk snížit o dva roky.

Lidé bez dětí by naopak měli platit vyšší sociální odvody a současně by mohli přijít o možnost odejít do předčasného důchodu.

Právě tento princip vyvolává jednu z největších společenských debat. Kritici upozorňují, že bezdětnost není vždy výsledkem svobodného rozhodnutí a rozdílné odvody by proto mohly některé skupiny lidí postavit do nevýhodné situace.

Zastánci naopak argumentují tím, že rodiče nevychovávají pouze vlastní děti, ale také budoucí pracovníky a plátce daní a sociálního pojištění. Podle této logiky by proto měli získat větší společenské a finanční zvýhodnění.

Bez reformy může důchodový systém čelit obrovskému tlaku

Institut ve svých propočtech upozorňuje na možný vývoj kolem roku 2070. Bez zásadních změn by podle návrhu mohlo na každých 100 pracujících připadat přibližně 63 seniorů.

Takový poměr by představoval značnou zátěž pro státní rozpočet a financování důchodů. Menší počet lidí v produktivním věku by totiž musel podporovat rostoucí počet seniorů.

Autoři návrhu tvrdí, že pokud by se jejich opatření podařilo zavést a fungovala podle očekávání, mohl by se počet seniorů připadajících na 100 pracujících výrazně snížit.

Výsledky by však nebyly okamžité. Demografické změny se projevují pomalu a výraznější ekonomický efekt navrhovaných opatření institut očekává až kolem roku 2046.

Mladí lidé děti chtějí, problémem je nejistota

Podle odborníků zapojených do projektu přitom Češi děti stále považují za důležitou součást života. Problémem podle nich není pouze samotná ochota založit rodinu, ale především nejistota, kdy a za jakých podmínek tak lidé učiní.

Rodičovství se často odkládá kvůli studiu, budování kariéry nebo snaze nejprve získat stabilní zaměstnání a vlastní bydlení.

K pozdějšímu rodičovství přispívají také vysoké ceny nemovitostí a obecně rostoucí životní náklady. Čím později lidé první dítě mají, tím méně času jim zároveň zbývá na případné rozšíření rodiny.

Sociologové zároveň upozorňují na tlak spojený s představou „dokonalého rodičovství“. Někteří lidé mohou mít pocit, že dítěti musí zajistit ideální podmínky, vlastní bydlení, vysoký standard života a maximální množství příležitostí. Pokud si nejsou jistí, že to dokážou, rodičovství raději odkládají.

Ivana Tykač ale tvrdí, že problém nelze vysvětlovat pouze nedostupným bydlením. Podle ní se mění také životní styl, očekávání lidí a představy o tom, jak vysokou životní úroveň musí rodina mít.

O demografii už se podle Tykač mluvilo i s politiky

Ivana Tykač uvedla, že o problematice nízké porodnosti jednala také s premiérem Andrejem Babišem. Podle jejích slov se zajímal o možnosti, jak by bylo možné porodnost v České republice podpořit.

Budoucnost české populace podle ní nelze řešit pouze jedním volebním obdobím. Jde o problém, jehož důsledky se mohou projevit během několika desetiletí.

Zda se některé z navrhovaných opatření skutečně dostanou do českých zákonů, však zatím není rozhodnuto. Návrh institutu Solvo představuje především podnět k širší debatě o tom, jakým způsobem má stát reagovat na stárnutí populace a nízkou porodnost.

Jedno je ale podle jeho autorů jisté: pokud bude počet narozených dětí dlouhodobě nízký, Česká republika bude muset hledat nové způsoby, jak udržet důchodový systém, pracovní trh i veřejné finance.

A právě otázka, zda má stát více zvýhodňovat rodiče, nebo naopak více zatížit bezdětné, může patřit k nejvýbušnějším společenským tématům příštích let.