Předseda strany PRO a poslanec Jindřich Rajchl prosazuje výrazně přísnější postup vůči ukrajinským migrantům, kteří se v České republice dopustí trestné činnosti. Ve svém veřejném programu požaduje mimo jiné automatický trest vyhoštění pro migranty, kteří na území Česka spáchají trestný čin nebo násilně zaměřený přestupek. Stejný požadavek Rajchl zopakoval také v rozhovoru z června 2026.

Návrh přichází v době, kdy se otázka ukrajinské migrace, bezpečnosti a dalšího pobytu lidí s dočasnou ochranou stala výrazným politickým tématem. Rajchl tvrdí, že stát musí při rozhodování o pobytu cizinců klást důraz především na bezpečnost a dodržování českých zákonů.

Rajchl požaduje tvrdší pravidla

Rajchl svůj postoj formuloval v rámci širšího programu zaměřeného na ukrajinskou migraci. Vedle automatického vyhoštění pachatelů násilné trestné činnosti požaduje také revizi pobytu migrantů z Ukrajiny, kteří přišli do České republiky po 24. únoru 2022, posílení hranic a změny systému podpory pro ukrajinské migranty.

Podle zastánců podobného přístupu by měl člověk, který v hostitelské zemi závažně poruší zákon, nést odpovědnost nejen prostřednictvím trestu uloženého soudem, ale v určitých případech také prostřednictvím ztráty práva pobytu.

Rajchl svůj návrh prezentuje především jako bezpečnostní opatření. V rozhovoru zveřejněném v červnu uvedl, že by podle něj mělo dojít k okamžitému vyhoštění Ukrajinců, kteří spáchají násilný trestný čin nebo násilný přestupek.

Vyhoštění už české právo umožňuje

Důležitým aspektem debaty je skutečnost, že vyhoštění cizince není v České republice zcela novým institutem. O možnostech vyhoštění rozhodují příslušné orgány podle konkrétních okolností případu a platného právního rámce.

Právě proto je rozdíl mezi současnou právní úpravou a Rajchlovým návrhem především v míře automatizace. Zatímco současný systém vyžaduje posouzení konkrétního případu, Rajchl prosazuje výrazně jednodušší pravidlo pro osoby, které se dopustí násilné trestné činnosti.

Takový přístup zároveň otevírá otázku, jak přesně definovat trestný čin nebo přestupek, který by měl vést k vyhoštění, a jak zohlednit individuální okolnosti pachatele.

Kritici upozorňují na právní limity

Odpůrci automatického vyhošťování upozorňují, že otázku pobytu cizinců nelze oddělit od principů právního státu. Každý případ může mít odlišné okolnosti a rozhodování o vyhoštění musí respektovat platné české i mezinárodní právní závazky.

Významnou roli mohou hrát například závažnost trestného činu, délka pobytu v České republice, rodinné vazby, postavení konkrétní osoby nebo okolnosti případného návratu do země původu.

Kritici zároveň varují před tím, aby jednotlivé případy kriminality vytvářely obraz celé ukrajinské komunity. Odpovědnost za trestný čin podle tohoto pohledu musí nést konkrétní pachatel, nikoli skupina lidí definovaná státní příslušností.

Rajchlův návrh zapadá do širší politické debaty

Téma ukrajinské migrace se v české politice objevuje dlouhodobě a patří mezi otázky, které dokážou výrazně mobilizovat voliče. Rajchl patří k politikům, kteří prosazují restriktivnější přístup k pobytu ukrajinských migrantů.

Jeho veřejná vystoupení se netýkají pouze trestné činnosti. V červnu například podporoval také návrh na zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů a argumentoval potřebou větší informovanosti veřejnosti.

Současně však existují i výrazně kritické reakce. Kritici jeho politiky tvrdí, že zdůrazňování národnosti pachatelů může posilovat stereotypy vůči celé komunitě a odvádět pozornost od samotných okolností konkrétních případů.

Většina lidí s ukrajinským původem není pachatelem trestné činnosti

V celé debatě je důležité rozlišovat mezi jednotlivými pachateli a celou skupinou ukrajinských občanů žijících v České republice.

Lidé, kteří přišli z Ukrajiny, tvoří významnou část českého pracovního trhu a řada z nich pracuje, podniká, studuje nebo se jiným způsobem zapojuje do společnosti. Samotná státní příslušnost proto nemůže být automaticky považována za ukazatel kriminálního chování.

Právě otázka, jak nastavit přísná bezpečnostní pravidla a současně zabránit paušalizaci, patří mezi hlavní sporné body současné diskuse.

Co by změna znamenala v praxi?

Pokud by Rajchlův návrh získal politickou podporu a byl převeden do právní úpravy, muselo by být přesně stanoveno, jaké jednání by automatické vyhoštění spouštělo.

Klíčovou otázkou by bylo také, zda by se pravidlo vztahovalo na všechny trestné činy, nebo pouze na násilné a závažné skutky. Právě Rajchl ve svém programu hovoří o trestných činech a přestupcích násilného charakteru.

Změna by proto nebyla pouze politickým rozhodnutím, ale vyžadovala by také právní posouzení jejího souladu s českými zákony a mezinárodními závazky.

Rozdělená veřejnost

Veřejná reakce na návrh je očekávaně rozdílná. Zastánci tvrdšího postupu argumentují tím, že hostitelský stát musí mít možnost rychle reagovat na závažné porušování zákonů. Podle nich by měl cizinec, který spáchá násilný trestný čin, po odpykání trestu přijít o možnost dalšího pobytu.

Odpůrci naopak zdůrazňují individuální posuzování a právní záruky. Varují také před tím, aby se jednotlivé případy staly důvodem pro negativní pohled na celou komunitu.

Bezpečnost versus právní stát

Rajchlův návrh tak otevírá širší otázku: Jak přísně má Česká republika postupovat vůči cizincům, kteří porušují zákony, a kde má být hranice mezi bezpečnostní politikou a individuálními právními zárukami?

Jisté je, že téma vyhošťování cizinců a ukrajinské migrace bude i nadále patřit mezi výrazné politické otázky. Rajchl prosazuje výrazně tvrdší postup, zatímco jeho kritici zdůrazňují nutnost zachovat právní rámec a rozlišovat mezi konkrétními pachateli a celou komunitou.

Rajchlův požadavek na automatické vyhoštění tedy zatím představuje politický návrh a programový postoj, nikoli obecně platné nové pravidlo českého práva.