Případ kolem české sbírky na drony pro Ukrajinu nabral výrazně dramatičtější rozměry. Vojenská policie provedla zásah proti lidem a firmám spojeným se spolkem Skupina D, který stojí za projektem Drony Nemesis a v minulosti vybral na pomoc Ukrajině stovky milionů korun.

Podle dříve zveřejněných informací policie v rámci operace provedla domovní prohlídky, zasahovala také ve firemních prostorách a zadržela tři osoby. Současně došlo k zajištění či blokaci některých finančních účtů. Celá věc byla v době zásahu teprve ve fázi prověřování a nebylo zahájeno trestní stíhání.

Tři zadržení a vyšetřování vývozu dronů

Zásah se podle dostupných informací týkal především způsobu, jakým byly drony vyváženy na Ukrajinu, a také nakládání s prostředky ze sbírky.

Advokát Radek Ondruš, který zastupoval několik zadržených, uvedl, že mezi prověřovanými skutky mají být podezření související s podvodem, vedením dokumentace a pravidly pro vývoz zboží či vojenského materiálu.

Klíčovou otázkou se měla stát především vývozní licence. Policie podle zveřejněných informací prověřovala, zda byly drony správně zařazeny jako zboží dvojího užití, nebo zda měly být vyváženy v režimu určeném pro vojenský materiál.

Právě v tomto bodě se obě strany rozcházejí. Zatímco vyšetřovatelé zkoumali, zda byl použit odpovídající licenční režim, zástupci Skupiny D odmítali, že by drony vyváželi bez potřebných oprávnění.

Skupina D v prosinci 2025 uvedla, že žádné drony na Ukrajinu nevyvezla bez řádné licence a že ze sbírky nebyly vypláceny peníze jejím představitelům. Organizátoři zároveň zdůrazňovali, že hospodaření nechávali pravidelně kontrolovat audity.

V centru případu byl také dodavatel dronů Zdeněk Poul

Jednou z výrazných postav kauzy se stal Zdeněk Poul, spolumajitel společnosti FPV Space, která dodávala drony pro Skupinu D.

Poul je bývalým příslušníkem Vojenské policie. V roce 2022 převzal Zlatý kříž Vojenské policie, který mu předala tehdejší ministryně obrany Jana Černochová. Ocenění souviselo s jeho působením při evakuačních a záchranných operacích během pádu Kábulu.

Později se však jeho jméno objevilo v souvislosti s policejním prověřováním dodavatelského řetězce kolem sbírky. Hospodářské noviny následně popsaly, že jeho firma čelila vyšetřování týkajícímu se podezření na podvodné jednání a obcházení vývozních pravidel. Poul obvinění odmítal a tvrdil, že firma postupovala v souladu se zákonem.

Policie prověřovala také nakládání s penězi ze sbírky

Další část vyšetřování se podle dostupných informací týkala možného neoprávněného čerpání peněz ze sbírky.

Vyšetřovatelé měli pracovat s hypotézou, že lidé kolem spolku mohli prostředky využívat způsobem, který by mohl naplňovat znaky trestného činu. Ve veřejně dostupných informacích však v dané fázi nebyly zveřejněny konkrétní důkazy, které by takové podezření definitivně potvrzovaly.

Právě zde se objevila jedna z nejzásadnějších otázek celé kauzy: zda šlo o skutečné finanční nesrovnalosti, nebo o podezření, které se následným prověřováním nepotvrdí.

Ondřej Vetchý podezření odmítal

Herec Ondřej Vetchý, jeden ze zakladatelů Skupiny D, se proti podobným tvrzením dlouhodobě ohrazoval.

Jeho právní zástupci tvrdili, že kolem sbírky nevzniklo žádné neoprávněné obohacení a že celá věc může souviset spíše s dlouhodobým politickým a osobním konfliktem než s reálnou kriminalitou.

Vetchý navíc v minulosti podal trestní oznámení kvůli tvrzením, která považoval za pomlouvačná. Spor se tak postupně přenesl z roviny veřejné sbírky také do politické a právní oblasti.

Politické pozadí případu

Kauza získala ještě větší pozornost kvůli tomu, že Skupina D byla v minulosti terčem kritiky některých politiků.

Vyšetřování podle dřívějších zpráv souviselo také s podněty poslance ANO Pavla Růžičky a následnými kroky tehdejšího vedení ministerstva obrany. Černochová byla v minulosti vůči některým aktivitám kolem spolku kritická.

Je však důležité rozlišovat mezi politickou kritikou a samotným trestním prověřováním. Samotný zásah ještě neznamenal, že se podezření policie prokáže.

Vojenská policie už mezitím uzavřela jinou část případu

Další vývoj ukázal, že část původních podezření kolem převozu dronů na Ukrajinu se nakonec nepotvrdila.

V červenci 2026 Seznam Zprávy informovaly, že Vojenská policie po více než roce uzavřela prověřování případu českých vojáků, kteří při služebních cestách na Ukrajinu přepravovali také drony ze sbírky Drony Nemesis. Podle dozorujícího státního zastupitelství nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu; věc byla předána k případnému kázeňskému projednání.

Tento vývoj je důležitý, protože ukazuje, že samotné podezření během vyšetřování ještě nemusí znamenat, že došlo k trestnému činu.

Černochová už není ministryní obrany

Při hodnocení celé kauzy je zároveň nutné zohlednit časový kontext. Jana Černochová byla ministryní obrany od 17. prosince 2021 do 15. prosince 2025. Od roku 2026 je poslankyní a předsedkyní sněmovního výboru pro bezpečnost.

To znamená, že jakékoli současné popisování případu jako zásahu „těsně před koncem jejího mandátu ministryně“ by bylo časově nepřesné.

Kauza zůstává kontroverzní

Případ Skupiny D tak i nadále vyvolává otázky kolem vývozu dronů, pravidel pro vojenský materiál, hospodaření s penězi ze sbírky i kolem vztahu mezi státními institucemi a dobrovolnickými iniciativami podporujícími Ukrajinu.

Na jedné straně stojí policejní prověřování a podezření týkající se vývozu či financování. Na straně druhé vedení Skupiny D, které tvrdí, že postupovalo transparentně, potřebné licence mělo a z veřejné sbírky si nepřivlastnilo peníze.

Zásadní proto zůstává, co se podaří policii prokázat a zda z prověřování skutečně vyplynou konkrétní trestněprávní závěry.

Jedno je však jisté: příběh kolem Skupiny D se stal jedním z nejvýraznějších sporů kolem české civilní pomoci Ukrajině a jeho další vývoj může mít dopad nejen na samotný spolek, ale také na důvěru veřejnosti v podobné veřejné sbírky.