Prezident podporuje účast v mírové misi, opozice varuje před oslabením obrany Česka

V české politice se znovu rozhořel spor o budoucí roli České republiky při zajišťování bezpečnosti na Ukrajině. Prezident Petr Pavel uvedl, že pokud bude po uzavření mírové dohody vytvořena mezinárodní mírová mise, mělo by se Česko aktivně zapojit a vyslat své vojáky. Jeho stanovisko však narazilo na ostrý nesouhlas předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který tvrdí, že česká armáda má dost práce doma a neměla by být vysílána do dalších zahraničních operací.

Debata přichází v době, kdy evropské státy stále intenzivněji diskutují o podobě bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po případném ukončení války. Otázka zapojení českých vojáků se tak stává jedním z nejvýraznějších témat domácí zahraniční a bezpečnostní politiky.

Pavel: Česko by mělo být součástí evropského řešení

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ukrajinský server zdůraznil, že Česká republika již spolupracuje v rámci tzv. koalice ochotných, tedy skupiny států, které diskutují o možnostech vytvoření mezinárodních mírových sil pro Ukrajinu.

Podle prezidenta by bylo logické, aby se Česká republika do takové mise zapojila, pokud na ní vznikne široká mezinárodní shoda. Zdůraznil také, že bezpečnost Ukrajiny úzce souvisí s bezpečností celé Evropy, včetně České republiky.

Pavel připomněl, že evropské státy musí být připraveny převzít větší odpovědnost za stabilitu regionu a že případná účast českých vojáků by byla součástí společného mezinárodního úsilí.

Babiš: Čeští vojáci mají zůstat doma

S prezidentovým návrhem zásadně nesouhlasí předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle něj česká armáda již nyní čelí nedostatku personálu a plní řadu úkolů souvisejících s obranou České republiky i závazky vůči spojencům. Babiš proto odmítá představu, že by se čeští vojáci měli účastnit nové zahraniční mise.

Současně kritizoval vládu premiéra Petra Fialy za to, že se jí podle jeho názoru nedaří získávat dostatek nových vojáků ani posilovat personální kapacity armády.

Podle Babiše by hlavní prioritou mělo být zajištění obrany České republiky, nikoliv vysílání vojáků do zahraničí.

Ministerstvo obrany zatím rozhodnutí neřeší

Ministerstvo obrany zatím zachovává opatrný postoj.

Mluvčí resortu uvedl, že jakékoli rozhodnutí o případném zapojení českých vojáků je v současné době předčasné. Nejprve bude nutné znát podobu případné mírové dohody, rozsah budoucí mise, její mandát i postoj ostatních spojeneckých zemí.

Bez těchto informací podle ministerstva nelze odpovědně rozhodovat o případném českém zapojení.

Koalice ochotných připravuje možné scénáře

Do jednání o budoucích bezpečnostních garancích pro Ukrajinu jsou zapojeny desítky partnerských států.

Vedle Francie a Velké Británie, které iniciativu podporují od samého začátku, se diskusí účastní také další evropské země i mimoevropští spojenci včetně Norska, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu.

Cílem těchto jednání je připravit mechanismy, které by pomohly zajistit stabilitu Ukrajiny po případném příměří a zároveň odradily od další vojenské eskalace.

Rusko účast vojáků NATO odmítá

Jedním z největších problémů zůstává postoj Ruska.

Moskva dlouhodobě odmítá možnost, aby na ukrajinském území působily jednotky členských států NATO, a označuje takový scénář za nepřijatelný.

Právě otázka budoucích bezpečnostních garancí a případné přítomnosti zahraničních jednotek proto patří mezi nejsložitější témata všech mezinárodních jednání o ukončení války.

Česká politika zůstává rozdělena

Rozdílné postoje prezidenta Petra Pavla a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ukazují, že debata o budoucím zapojení České republiky do bezpečnostních operací na Ukrajině bude pokračovat i v dalších měsících.

Zatímco prezident zdůrazňuje význam společné evropské odpovědnosti a podpory Ukrajiny, opozice upozorňuje především na potřeby české armády a domácí bezpečnosti. O případném zapojení České republiky však rozhodnou až konkrétní podmínky případné mírové dohody a následná politická shoda.