Prezident Petr Pavel během návštěvy Estonska zdůraznil, že Česká republika bude muset v dalších letech věnovat na obranu výrazně více prostředků. Podle něj nejde o snahu vyhovět Bruselu nebo Severoatlantické alianci, ale především o reakci na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě.

Petr Pavel při jednání v Tallinnu upozornil, že evropské státy už nemohou považovat svou bezpečnost za samozřejmost. Podle českého prezidenta se bezpečnostní prostředí v posledních letech zásadně proměnilo a jednotlivé země musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranyschopnost.

„Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Ne proto, aby byl někdo v Bruselu spokojený, ale proto, že jde o bezpečnost našich lidí,“ uvedl Pavel po jednání s estonským prezidentem Alarem Karisem.

Česko podle Pavla musí obranu brát vážněji

Prezident poukázal na rozdíl mezi Českou republikou a některými státy na východním křídle NATO. Estonsko podle zveřejněných údajů plánovalo na obranu v daném období vynaložit přibližně 5,4 procenta HDP, zatímco u Česka článek uvádí přibližně 1,78 procenta HDP. Podle textu by tak Česká republika nedosáhla aliančního závazku ve výši dvou procent.

Pavel zároveň připomněl, že bezpečnostní situace v Evropě se výrazně změnila po ruské invazi na Ukrajinu. Podle jeho argumentace by podceňování obranyschopnosti mohlo mít v budoucnu vážné důsledky.

Zvláštní pozornost věnoval pobaltským státům. Estonsko, Lotyšsko a Litva mají podle něj z historických zkušeností důvod brát ruskou politiku mimořádně vážně. Všechny tři země mají zkušenost se sovětskou nadvládou a zároveň dnes patří mezi státy, které výrazně investují do vlastní bezpečnosti.

Hrozbou už není pouze klasická válka

Jedním z hlavních témat Pavlovy návštěvy byla také kybernetická bezpečnost. Prezident upozornil, že moderní konflikty se neodehrávají pouze na klasickém bojišti.

Podle něj mohou kybernetické útoky během velmi krátké doby zasáhnout kritickou infrastrukturu, státní správu, bankovní systém, energetiku nebo obranné struktury. Právě proto podle Pavla nestačí investovat pouze do tradiční vojenské techniky. Státy musí posilovat také svou schopnost chránit digitální infrastrukturu.

„Moderní hrozby překračují hranice během milisekund. Pokud chceme být bezpeční, musíme být schopni tyto útoky včas rozpoznat a bránit se jim,“ uvedl podle článku Pavel.

Za důležitou označil také spolupráci mezi státy, technologickými společnostmi, bezpečnostními experty a vědeckými institucemi. Bezpečnost se podle této argumentace stále více stává společným úkolem, který nelze řešit pouze prostřednictvím klasických ozbrojených sil.

Estonsko má s kybernetickými útoky vlastní zkušenost

Estonsko je v oblasti kybernetické bezpečnosti považováno za jednu z evropských zemí s rozsáhlými zkušenostmi. Článek připomíná zejména rozsáhlý kybernetický útok z roku 2007, který zasáhl státní instituce, banky i soukromé společnosti.

V Tallinnu dnes působí také NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence, známé jako CCDCOE. Centrum se zaměřuje na problematiku kybernetických hrozeb, výzkum a rozvoj obranných schopností v digitálním prostoru.

Podle Pavla mohou být právě zkušenosti Estonska důležité také pro Českou republiku a další evropské země. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) s centrem dlouhodobě spolupracuje.

Pavel: Ukrajina není pouze příjemcem pomoci

Další významnou částí jednání byla válka na Ukrajině. Pavel společně s estonským prezidentem Alarem Karisem znovu vyjádřil podporu Ukrajině, která podle článku čelí ruské agresi již několik let.

Český prezident zdůraznil, že evropské země by měly usilovat o to, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici pro případná budoucí mírová jednání.

Podle Pavla je zároveň důležité, aby Rusko nezískalo dojem, že agresivní politika může přinášet výhody.

Prezident současně upozornil na další aspekt konfliktu: zkušenosti, které Ukrajina během války získává, mohou být užitečné také pro ostatní evropské státy. Ukrajina podle něj není pouze zemí, která přijímá pomoc, ale zároveň poskytuje cenné poznatky o moderním způsobu vedení konfliktů, včetně kybernetické obrany.

Proč Pavel spojuje vyšší výdaje s bezpečností?

Hlavní Pavlův argument je podle zveřejněného článku jednoduchý: investice do obrany nemají být chápány pouze jako plnění požadavků NATO nebo Evropské unie.

Prezident je prezentuje především jako investici do schopnosti České republiky chránit své obyvatele, infrastrukturu a státní instituce.

Změna bezpečnostního prostředí zároveň podle něj znamená, že obrana už není pouze otázkou počtu vojáků, tanků nebo letadel. Stále větší význam mají technologie, kybernetická bezpečnost, ochrana kritické infrastruktury, schopnost reagovat na hybridní hrozby a spolupráce mezi spojeneckými státy.

Pavlova návštěva Estonska tak podle článku ukázala širší pohled na otázku českých obranných výdajů. Nejde pouze o procento HDP, ale také o to, jaké schopnosti bude mít Česká republika v případě zhoršení bezpečnostní situace.

Petr Pavel během návštěvy Estonska vyslal jasný politický signál: Česká republika by podle něj měla být připravena investovat do obrany více než v minulosti.

Prezident přitom zdůrazňuje, že motivací nemá být snaha udělat radost Bruselu, ale ochrana českých občanů a schopnost reagovat na nové bezpečnostní hrozby.

Vedle klasické obrany podle něj získává stále větší význam také kybernetická bezpečnost. Evropské země se proto podle této argumentace musí připravovat nejen na případný vojenský konflikt, ale také na útoky v digitálním prostoru, dezinformační kampaně a další formy hybridního působení.