Česká republika se znovu dostává do centra evropské migrační debaty. Evropská unie upozorňuje na rostoucí tlak na některé členské státy a mezi země, které mohou v příštím roce čelit zvýšené migrační zátěži, zařadila také Česko. Vláda proto musí věnovat stále větší pozornost ochraně státních hranic, bezpečnostním opatřením a připravenosti na případné změny migrační situace.
Evropská komise upozorňuje na nové riziko
Evropská komise ve své výroční zprávě zveřejněné 6. listopadu 2026 zařadila Českou republiku mezi patnáct členských států, kterým může v roce 2027 hrozit zvýšený migrační tlak.
Podle evropského hodnocení hraje významnou roli nejen počet nelegálních příchodů a žádostí o azyl, ale také dlouhodobé důsledky příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Česká republika totiž v posledních letech přijala značný počet lidí, kteří uprchli před ruskou vojenskou agresí.
Toto zařazení může mít důležité důsledky pro české zapojení do evropského mechanismu solidarity. Česko bude moci požádat o úplné nebo částečné snížení svých příspěvků pro rok 2027. Taková úleva však není automatická a konečné rozhodnutí bude záviset na Radě Evropské unie.
Praha chce být připravena na případnou krizi
České bezpečnostní složky se zároveň připravují na možnost, že by bylo nutné dočasně obnovit kontroly na hranicích se Slovenskem.
V září 2026 se uskutečnilo rozsáhlé společné cvičení, jehož cílem bylo prověřit připravenost policie, armády a celní správy. Do akce se zapojilo 640 policistů, 50 příslušníků aktivní zálohy Armády České republiky a 60 příslušníků Celní správy.
Bezpečnostní složky si vyzkoušely obsazování kontrolních stanovišť, kontrolu vozidel i koordinaci jednotlivých jednotek. Součástí spolupráce byla také slovenská policie.
Ministr vnitra Lubomír Metnar zdůraznil, že stát musí být připraven reagovat rychle a koordinovaně, pokud by se bezpečnostní situace zhoršila.
Cvičení však samo o sobě neznamená, že Česká republika zavádí trvalé hraniční kontroly. Jeho hlavním cílem bylo ověřit připravenost na případné mimořádné události.
Migrační situace v Evropě se mění
Evropská unie současně zavádí nová pravidla v rámci migračního a azylového paktu, který vstoupil v platnost 12. června 2026.
Nový systém přináší jednotnější kontroly na vnějších hranicích EU, důkladnější registraci příchozích osob a rychlejší azylová řízení. Počítá také s účinnějšími postupy při navracení osob, které nemají právo na pobyt v Evropské unii.
Součástí systému je rovněž mechanismus solidarity. Členské státy mohou pomáhat zemím pod migračním tlakem prostřednictvím relokací, finančních příspěvků nebo jiné praktické podpory.
Česká vláda však vůči migračnímu paktu dlouhodobě zaujímá kritický postoj a odmítá některé jeho principy. Přesto se evropská pravidla vztahují i na Českou republiku.
Česko sleduje také vývoj nelegální migrace
Podle údajů českého ministerstva vnitra bylo ke konci září 2026 na území České republiky registrováno více než 1,14 milionu cizinců. Aktivní registraci dočasné ochrany mělo 391 722 osob.
Na úrovni Evropské unie se přitom počet zaznamenaných nelegálních překročení vnějších hranic v prvních třech čtvrtletích roku 2026 meziročně snížil téměř o třetinu.
To ukazuje, že evropská migrační situace není ve všech regionech stejná. Některé země čelí výraznějšímu tlaku, zatímco jiné řeší především dlouhodobé důsledky předchozích migračních vln.
Co může následovat?
Pro Českou republiku bude důležité především rozhodnutí evropských institucí o případné úlevě v rámci solidárního mechanismu pro rok 2027. Zároveň bude pokračovat příprava bezpečnostních složek na možné změny situace na hranicích.
Téma migrace tak zůstává jedním z významných politických a bezpečnostních problémů, které budou ovlivňovat vztahy mezi českou vládou a Evropskou unií.
Jedno je jisté: otázka ochrany hranic, kontroly migrace a rozdělení odpovědnosti mezi evropské státy bude v následujících měsících patřit k důležitým tématům evropské politiky.
