Premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném vystoupení shrnul události uplynulého týdne a otevřel několik zásadních témat, která se dotýkají budoucnosti České republiky. Hovořil o zdravotnictví, dopravní infrastruktuře, protivzdušné obraně, evropské politice, umělé inteligenci i školním stravování. Zvláštní pozornost věnoval také informacím, které podle něj získal během společného jednání české a slovenské vlády.
Investice do zdravotnictví: ve hře je 68 miliard korun
Jedním z důležitých rozhodnutí vlády bylo schválení strategie strategických investic do českého zdravotnictví. Plán se zaměřuje na významné zdravotnické projekty, včetně rozvoje psychiatrické péče.
Program se týká období let 2028 až 2034 a jeho celkový finanční objem dosahuje přibližně 68 miliard korun. Babiš zdůraznil, že získání evropských prostředků na tyto investice bude jednou z jeho priorit při vyjednávání s Evropskou unií.
Podle premiéra je nutné dlouhodobě plánovat rozvoj zdravotnictví a zajistit, aby české nemocnice a další zdravotnická zařízení měly odpovídající podmínky pro poskytování péče.
Pražský okruh a dálnice: pokračování projektů za miliardy
Dalším tématem byla dopravní infrastruktura. Babiš uvedl, že jednal s vedením Ředitelství silnic a dálnic i ministrem dopravy o pokračování výstavby Pražského okruhu.
Zmínil také plánované dálniční propojení mezi Plzní a Hradcem Králové, jehož dokončení by podle současných předpokladů mohlo připadat na rok 2028.
Pozornost věnoval rovněž dalšímu úseku Pražského okruhu. Jeho současná trasa podle něj představuje technicky i finančně náročný projekt, jehož náklady mají dosahovat přibližně 72 miliard korun. Vzhledem k již vynaloženým investicím se však podle premiéra bude v přípravě a realizaci pokračovat.
Dokončení základní dálniční sítě označil za jednu z hlavních priorit vlády.
Slovensko pořizuje izraelský systém protivzdušné obrany. Co plánuje Česko?
Významnou část svého vystoupení věnoval Babiš jednání české a slovenské vlády. Právě tam se podle něj dozvěděl důležitou informaci o slovenských plánech v oblasti obrany.
Slovensko pořizuje izraelský systém protivzdušné obrany Barak MX. Babiš vysvětlil, že podobné technologie považuje za důležité také pro budoucí obrannou koncepci České republiky.
Připomněl, že Česká republika již v minulosti pořídila izraelský systém SPYDER, který je určen především k ochraně proti dronům, letadlům a dalším vzdušným hrozbám. Podle premiéra však současné schopnosti české protivzdušné obrany nestačí k zajištění komplexní ochrany území, zejména proti raketovým a balistickým útokům.
Babiš proto oznámil, že česká delegace zamíří do Izraele, kde chce jednat s výrobcem systémů protivzdušné a protiraketové obrany.
Jako příklady uvedl také Německo, které pořídilo izraelský systém Arrow 3, a Slovensko, které se rozhodlo pro Barak MX.
Premiér zdůraznil, že členství v NATO představuje důležitou bezpečnostní záruku, ale v případě rozsáhlého raketového útoku by podle něj Česká republika potřebovala vlastní účinnější obranné prostředky.
Jednání v Dublinu a evropská politika
Babiš se během týdne zúčastnil také setkání Evropského politického společenství v Dublinu. Vedle společných jednání absolvoval bilaterální schůzky se zástupci zemí, které nejsou členy Evropské unie.
Před samotným jednáním navštívil české velvyslanectví, kde se setkal s českými studenty studujícími na Trinity College v Dublinu.
V této souvislosti zmínil také finanční podporu Moravskoslezského kraje, který podle jeho slov poskytl deseti studentům příspěvek ve výši 100 tisíc korun.
Dalším zásadním tématem byla Evropská rada, kde se představitelé členských států zabývali výběrem zástupců pro jednání o mírovém řešení mezinárodních konfliktů. Babiš zdůraznil, že pro úspěšné diplomatické úsilí bude důležitá také spolupráce se Spojenými státy.
Mezi významnými evropskými představiteli zmínil také polského premiéra Donalda Tuska, který má zastupovat zájmy regionu.
Evropský průmysl získá další bezplatné emisní povolenky
Pozitivní zprávu podle Babiše přineslo také vyjednávání o emisních povolenkách.
Na základě tlaku některých členských států má evropský průmysl získat dalších 120 milionů bezplatných emisních povolenek pro období 2026 až 2030.
Českému průmyslu by z tohoto dodatečného objemu měly připadnout přibližně tři miliony povolenek. Jejich potenciální hodnota by podle premiérova vyjádření mohla dosahovat až 6,5 miliardy korun.
Babiš tento výsledek označil za důležitý krok pro české podniky, které se potýkají s vysokými náklady na energie a výrobu.
Umělá inteligence: Babiš upozornil na možná rizika
Velkou pozornost věnoval premiér také umělé inteligenci. Během evropského jednání se podle něj diskutovalo o jejím rychlém vývoji a možných rizicích pro společnost.
Zmínil také Geoffreyho Hintona, nositele Nobelovy ceny za fyziku za rok 2024, který dlouhodobě upozorňuje na potenciální nebezpečí spojená s vývojem umělé inteligence.
Babiš připomněl, že stále častěji se objevují případy, kdy děti a mladí lidé sdílejí své osobní problémy s umělou inteligencí namísto toho, aby se obrátili na rodiče nebo jiné blízké osoby.
Podle premiéra je nutné brát tato rizika vážně a připravit odpovídající pravidla i bezpečnostní opatření.
Vláda proto na svém pondělním jednání ustanovila Radu vlády pro umělou inteligenci. Česká republika chce zároveň usilovat o evropskou finanční podporu pro další rozvoj této oblasti.
Babiš zdůraznil, že umělá inteligence představuje mimořádně významný technologický fenomén, který může přinést řadu příležitostí, ale zároveň vyžaduje důkladnou kontrolu.
Sucho, mokřady a protipovodňová opatření
Premiér se vyjádřil také k ochraně přírody a hospodaření s vodou. Uvedl, že vláda obnovila činnost Rady pro sucho a připravuje další opatření zaměřená na zadržování vody v krajině.
Podle informací, které Babiš prezentoval s odkazem na ministra životního prostředí, se rozpočet na podporu opatření, jako jsou mokřady, tůně, meandry a obnova přírody, zvýšil z 500 na 850 milionů korun.
Další finanční prostředky mají směřovat také na protipovodňovou ochranu a čistírny odpadních vod.
Školní jídelny: vláda mění povinnost na doporučení
Jedním z nejdiskutovanějších témat týdne byla nová vyhláška o školním stravování. Babiš uvedl, že se jí věnoval už před volbami a osobně navštěvoval školní jídelny, kde hovořil s kuchařkami i dalšími zaměstnanci.
Premiér kritizoval především příliš přísné a povinné výživové standardy, které podle něj nemusí vždy odpovídat skutečným potřebám dětí.
Odkázal také na názory odborníků, podle nichž má na stravovací návyky dětí zásadní vliv především rodina, nikoli pouze školní jídelna.
Zvláštní pozornost věnoval zkušenostem kuchařek, které podle něj každý den vidí, jaká jídla děti skutečně konzumují a která naopak nechávají na talíři.
Jako příklad uvedl případy, kdy se podle nových pravidel měly do tradičních jídel přidávat další zdravé suroviny, například luštěniny. Výsledkem však údajně bylo, že některé děti jídlo odmítaly.
Zmínil také zkušenosti z liberecké školy, kde testování nových výživových standardů podle zveřejněných informací vedlo k tomu, že děti část jídel vracely a raději si kupovaly brambůrky.
Babiš zdůraznil, že vláda nechce rušit zdravé školní stravování. Jejím cílem je podle něj odstranit povinné tabulkové požadavky a ponechat větší prostor rozhodování školních jídelen.
Zdravá a pestrá strava má podle premiéra zůstat společným cílem. Současně chce podporovat sportování dětí, vyváženou výživu a prevenci dětské obezity.
Další jednání: prezident, vysoké školy a studentské koleje
Babiš ve svém vystoupení zmínil také setkání s českým prezidentem a maďarským prezidentem.
Jednal rovněž s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze za účasti ministryně pro místní rozvoj. Hlavním tématem byly investice do studentského bydlení.
Premiér připomněl problémy pražských studentských kolejí, které podle něj vyžadují rozsáhlou rekonstrukci, případně demolici některých budov. Zmínil přitom nedostatek moderního ubytování pro studenty a potřebu nových investic.
Podle jeho slov je důležité, aby vysoké školy měly jasnou strategii dalšího rozvoje a dokázaly zajistit odpovídající podmínky pro své studenty.
Závěrem připomněl také účast na recepci u příležitosti státního svátku Alžírska a podporu akce zaměřené na české potraviny.
Co bude pro vládu největší výzvou?
Babišovo vystoupení ukázalo, že vláda chce v následujícím období věnovat pozornost několika zásadním oblastem: bezpečnosti státu, investicím do zdravotnictví, dopravní infrastruktuře, evropskému průmyslu i školství.
Za obzvlášť důležitou lze považovat otázku protivzdušné obrany. Plány na jednání s izraelskými výrobci naznačují, že vláda chce tuto oblast posunout mezi své hlavní bezpečnostní priority.
Stejně tak bude zajímavé sledovat, jak se v praxi projeví změny ve školním stravování a zda se podaří najít rovnováhu mezi zdravou výživou, odbornými doporučeními a skutečnými potřebami dětí.
Premiér na závěr poděkoval občanům za jejich zprávy a připomínky. Zároveň uvedl, že se k otázce školních jídelen již vyjádřil také prostřednictvím sociálních sítí a samostatného videa.
