Společná tisková konference českého premiéra Andreje Babiše a slovenského premiéra Roberta Fica přinesla mimořádně ostrá vyjádření o válce na Ukrajině, evropské politice, emisních povolenkách i budoucím financování Kyjeva. Oba premiéři dali jasně najevo, že chtějí, aby evropské státy měly mnohem větší vliv na rozhodování o budoucnosti konfliktu, za jehož důsledky podle nich nesou značnou finanční i ekonomickou odpovědnost.
Jedním z nejvýraznějších momentů vystoupení bylo prohlášení Roberta Fica, že Slovensko se nebude podílet na další plánované půjčce ve výši 70 miliard eur pro Ukrajinu. Andrej Babiš zase zdůraznil, že Česká republika nechce automaticky přebírat záruky za další finanční závazky a že prioritou musí být ukončení války a následná obnova zničené země.
Babiš: Evropa nemůže pouze platit, musí se zapojit do jednání o míru
Andrej Babiš během tiskové konference zdůraznil, že Evropská unie by měla být skutečným politickým aktérem při hledání řešení války na Ukrajině. Podle něj není přijatelné, aby evropské státy financovaly důsledky konfliktu, zatímco nemají odpovídající postavení při rozhodování o jeho ukončení.
„Evropa musí být politickým aktérem, který aktivně přispívá k ukončení tohoto konfliktu, nikoliv pouze finančním příspěvkem, který hradí jeho důsledky,“ uvedl Babiš.
Zároveň připomněl, že válka má výrazné dopady na evropskou ekonomiku, energetiku i životní úroveň obyvatel. Podle jeho názoru je proto nezbytné otevřít skutečnou politickou diskusi o tom, jak konflikt ukončit.
Babiš také oznámil, že chce získat podporu dalších evropských lídrů pro společný postup při řešení dopadů emisních povolenek ETS 2. Podle něj je nutné znovu vyhodnotit jejich ekonomické důsledky, protože současná situace se výrazně liší od podmínek, za kterých byl systém původně připravován.
Spor o emisní povolenky ETS 2. Babiš varuje před dopady na domácnosti
Významnou část svého vystoupení věnoval český premiér evropskému systému emisních povolenek. Podle Babiše může zavedení ETS 2 znamenat další finanční zatížení domácností i podniků.
Požaduje proto nové komplexní posouzení dopadů na inflaci, ceny energií, konkurenceschopnost evropského průmyslu a zaměstnanost.
Česká republika podle něj připravuje dopis, ve kterém žádá Evropskou komisi o předložení nových analýz nejpozději do konce roku 2026, tedy ještě před plánovanými prvními aukcemi emisních povolenek v roce 2027.
Babiš upozornil, že další náklady mohou podle jeho názoru oslabit evropskou ekonomiku a zhoršit životní podmínky obyvatel. Kritizoval také dosavadní vývoj evropského průmyslu a zdůraznil potřebu chránit konkurenceschopnost členských států.
Podle něj by se evropské vlády měly zaměřit především na praktická řešení, nikoliv pouze na politická prohlášení.
Fico přišel s jasným vzkazem: Slovensko další půjčku pro Ukrajinu nepodpoří
Nejostřejší část tiskové konference přišla ve chvíli, kdy Robert Fico otevřel otázku další finanční pomoci Ukrajině.
Slovenský premiér prohlásil, že jeho vláda odmítá zapojení Slovenska do další plánované půjčky ve výši 70 miliard eur. Podle Fica jde v praxi o finanční závazek, který nemusí být nikdy skutečně splacen.
„Slovensko nebude součástí další sedmdesátimiliardové půjčky pro Ukrajinu. Tečka. Skončili jsme,“ prohlásil důrazně.
Fico zároveň zdůraznil, že Slovensko nechce bránit ostatním členským státům, pokud se rozhodnou Ukrajinu finančně podporovat. Bratislava však podle něj odmítá nést odpovědnost za další společné zadlužování.
Zmínil také možnost využití mechanismu takzvaného opt-out, který by umožnil některým státům nezapojit se do konkrétního finančního závazku.
Slovenský premiér rovněž upozornil, že jeho země nebude přijímat nátlak ze strany větších evropských států. Připomněl, že všechny členské země Evropské unie mají při rozhodování stejná práva.
Fico varoval Merze: Slovensko se nenechá vydírat
Robert Fico se během vystoupení vyjádřil také k postoji německého kancléře Friedricha Merze a k možnému sporu o budoucí evropský rozpočet.
Podle slovenského premiéra nemůže být financování Ukrajiny podmínkou pro dosažení dohody o dalších evropských prioritách.
Fico zdůraznil, že Slovensko chce chránit především prostředky určené na regionální rozvoj, zemědělství a odstraňování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi Evropské unie.
Zároveň varoval, že pokud by někdo chtěl spojovat schválení evropského rozpočtu s povinnou účastí Slovenska na další půjčce pro Ukrajinu, Bratislava je připravena využít svých rozhodovacích pravomocí.
„Já se nenechám vydírat,“ prohlásil Fico.
Dodal, že Slovensko je suverénním členským státem a jeho vláda bude rozhodovat podle vlastních zájmů.
Šokující rozhovor s ukrajinským premiérem. Fico odmítl prozradit podrobnosti
Pozornost vzbudila také Ficova zmínka o nedávném rozhovoru s ukrajinským premiérem.
Slovenský předseda vlády uvedl, že měl možnost hovořit s ukrajinským premiérem během nedávných jednání a soukromý rozhovor na něj údajně udělal mimořádně silný dojem.
„Byl jsem šokovaný z toho rozhovoru. Doslova šokovaný,“ řekl.
Konkrétní obsah rozhovoru však odmítl zveřejnit. Zdůvodnil to tím, že nemůže vynášet informace z neveřejného diplomatického jednání.
Jeho vyjádření přesto vyvolalo pozornost, protože naznačil, že získané informace ovlivnily jeho pohled na další vývoj války a evropskou finanční pomoc.
Fico zároveň kritizoval skutečnost, že podle něj každý měsíc umírají nebo jsou zraněny desetitisíce lidí, zatímco evropské státy nemají dostatečný vliv na průběh mírových jednání.
Maroš Šefčovič jako možný evropský vyjednavač
Slovenský premiér přišel také s konkrétním jménem, které by podle něj mohlo pomoci Evropské unii získat větší diplomatický vliv.
Navrhl Maroše Šefčoviče jako možného zástupce evropských zájmů při jednáních o ukončení války na Ukrajině.
Fico ocenil jeho zkušenosti z Evropské komise a diplomatických jednání s Čínou i dalšími světovými partnery. Podle něj má Šefčovič potřebné schopnosti, mezinárodní renomé a znalosti prostředí, aby mohl být důvěryhodným evropským vyjednavačem.
Jeho návrh vychází z přesvědčení, že Evropská unie potřebuje osobnost, která dokáže její společné postoje prezentovat přímo u jednacího stolu.
Babiš chce Marshallův plán pro Ukrajinu
Andrej Babiš během tiskové konference zdůraznil, že jeho cílem není pouze diskutovat o finanční pomoci, ale především dosáhnout ukončení války.
Po skončení konfliktu podle něj bude nutné připravit rozsáhlý plán obnovy Ukrajiny, který přirovnal k Marshallovu plánu.
Upozornil, že země utrpěla obrovské škody a její rekonstrukce bude vyžadovat značné finanční prostředky i mezinárodní spolupráci.
Český premiér zároveň uvedl, že podle jeho informací obdržela Ukrajina od začátku konfliktu přímou a bilaterální finanční pomoc v hodnotě přibližně 520 miliard eur. V připravovaném evropském rozpočtu na období 2028 až 2034 se podle něj počítá také se 100 miliardami eur pro Ukrajinu.
Babiš proto zpochybnil potřebu dalších finančních závazků a zdůraznil, že Evropa by se měla více soustředit na diplomatické řešení konfliktu.
Babiš hájil spolupráci V4 a kritizoval podobu evropského rozpočtu
Dalším důležitým tématem byla budoucnost Visegrádské čtyřky, tedy spolupráce České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.
Babiš připomněl, že tento region představuje přibližně 65 milionů obyvatel a má významnou ekonomickou i politickou váhu.
Podle něj by země V4 měly společně prosazovat své zájmy v Bruselu, zejména pokud jde o zemědělství, regionální politiku, průmysl a konkurenceschopnost.
Kritizoval také návrh budoucího evropského rozpočtu, který podle něj počítá s výrazně nižšími prostředky než předchozí rozpočtové období.
Zpochybnil rovněž výhody, které mají některé čistě přispívající státy v podobě rozpočtových rabatů.
Podle Babiše je nutné otevřeně diskutovat o tom, jak jsou evropské peníze rozdělovány a zda současný systém skutečně odpovídá zájmům všech členských zemí.
Česká republika a Slovensko chtějí posílit obranu
Během jednání se premiéři dotkli také bezpečnostní spolupráce a nákupů vojenské techniky.
Babiš uvedl, že ho zaujala informace od slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka o nákupu izraelských systémů protivzdušné obrany.
Český premiér připomněl, že jeho vláda chce v této oblasti pokračovat v projektech, které podle něj nebyly dokončeny během předchozího vládního období.
Oznámil také plánovanou cestu čtyř českých ministrů do Izraele, kde mají jednat o několika společných tématech.
Podle Babiše mohou zkušenosti Slovenska a České republiky přinést další možnosti spolupráce a propojení obranných projektů.
Babiš odmítá diplomatický konflikt s Německem
Na závěr se Andrej Babiš vyjádřil k otázce, zda jeho postoj k financování Ukrajiny může vyvolat otevřený diplomatický spor s Berlínem.
Takovou možnost odmítl. Připomněl, že s německým kancléřem Friedrichem Merzem již jednal například o energetické spolupráci a propojení infrastruktury.
Zdůraznil, že Česká republika je suverénní zemí a její hlas v Evropské radě má stejnou váhu jako hlas Německa.
Babiš zároveň potvrdil, že Česká republika nechce garantovat další půjčky pro Ukrajinu. V tomto postoji se podle jeho slov Praha a Bratislava shodují, přestože jejich přístup k některým evropským dokumentům není totožný.
Co bude dál? Rozhodující mohou být další evropská jednání
Tisková konference ukázala, že Praha a Bratislava chtějí výrazněji prosazovat své postoje při jednáních o budoucnosti Evropské unie.
Zatímco Andrej Babiš zdůrazňuje potřebu nového diplomatického přístupu, ochranu evropského průmyslu a odmítání dalších záruk za ukrajinské půjčky, Robert Fico šel ještě dál a jednoznačně odmítl zapojení Slovenska do dalšího finančního balíku pro Kyjev.
Oba premiéři zároveň chtějí, aby se evropská debata více zaměřila na ekonomické dopady války, budoucnost průmyslu a obnovu Ukrajiny.
Zda se jejich postoje podaří prosadit také na evropské úrovni, ukážou až následující jednání. Jedno je však z tiskové konference zřejmé: otázka dalšího financování Ukrajiny se stává jedním z nejvýraznějších témat evropské politiky a mezi členskými státy rozhodně nepanuje jednotný názor.
