Jedna z nejvýznamnějších kauz posledních let vstupuje do další fáze. Případ darování stovek bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti se přesouvá před soud a čtveřice hlavních aktérů čelí závažným obviněním. Mezi nimi je i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kterému státní zástupci připisují odpovědnost za rozhodnutí, jež podle obžaloby umožnila legalizaci majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Celá kauza vyvolala rozsáhlou veřejnou debatu o fungování státních institucí, kontrole původu kryptoměn i odpovědnosti nejvyšších představitelů státu při nakládání s mimořádně hodnotným majetkem.

Jak celý případ začal

Podle obžaloby sahají kořeny případu do fungování darknetových tržišť, jejichž provoz měl být spojen s Tomášem Jiřikovským. Vyšetřovatelé tvrdí, že prostřednictvím internetových tržišť měly být realizovány nelegální obchody, které generovaly obrovské množství bitcoinů.

Po svém propuštění z vězení v roce 2021 získal Jiřikovský zpět část zabavené techniky. Právě na ní se podle vyšetřovatelů nacházely přístupové údaje ke kryptoměnovým peněženkám obsahujícím rozsáhlý majetek v bitcoinech.

O dva roky později přišla prostřednictvím advokáta Karima Tice nabídka směrem k České republice. Státu měl být darován významný objem bitcoinů, přičemž následné otevření kryptoměnové peněženky proběhlo v březnu roku 2025 za působení tehdejšího vedení Ministerstva spravedlnosti.

Obžaloba míří na čtyři osoby

Největší pozornost se soustředí na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Obžaloba mu přisuzuje podíl na legalizaci výnosů z trestné činnosti a v případě odsouzení mu hrozí několikaletý trest odnětí svobody.

Společně s ním čelí obžalobě také jeho někdejší ekonomický náměstek Radomír Daňhel.

Další obviněnou osobou je advokát Karim Tic, který podle vyšetřovatelů sehrál významnou roli při komunikaci mezi státem a Tomášem Jiřikovským.

Samotný Jiřikovský je obžalobou označován za hlavního organizátora celého schématu. Vinu však budou muset prokázat až soudy.

Miliardové bitcoiny pod drobnohledem

Jedním z nejdiskutovanějších momentů celé kauzy je hodnota darovaných kryptoměn.

Podle spisu mělo být darováno celkem 468 bitcoinů, jejichž následný prodej přinesl státu téměř jednu miliardu korun. Právě původ těchto prostředků se stal hlavním předmětem vyšetřování.

Státní zástupci tvrdí, že před přijetím daru nebyly dostatečně prověřeny všechny okolnosti jeho původu ani možné vazby na dřívější trestnou činnost.

Audit upozornil na vážné nedostatky

Pozdější interní prověrky podle zveřejněných informací poukázaly na několik systémových pochybení.

Kontrola upozornila například na:

• nedostatečné prověření původu kryptoměn,
• chybějící komplexní právní analýzu,
• nedodržení některých pravidel finanční kontroly,
• nedostatečné vyhodnocení rizik před přijetím daru.

Právě tato zjištění následně vedla k dalším krokům orgánů činných v trestním řízení.

Politické důsledky

Rostoucí tlak veřejnosti i médií vedl k tomu, že Pavel Blažek na konci května 2025 rezignoval na funkci ministra spravedlnosti.

Po změně vedení ministerstva byl zahájen audit, který měl objasnit celý postup úřadu při přijímání bitcoinového daru. Výsledky prověrky následně posloužily jako jeden z podkladů pro další vyšetřování.

V průběhu roku 2026 Národní centrála proti organizovanému zločinu rozšířila trestní řízení také na další osoby. Nejvyšší státní zastupitelství následně zamítlo podané stížnosti a případ pokračuje směrem k hlavnímu líčení.

O dalším osudu rozhodne soud

Nyní bude celý spis posuzovat příslušný soud, který rozhodne o dalším postupu i termínu hlavního líčení. Vzhledem k rozsahu důkazů, množství finančních transakcí a složitosti kryptoměnové problematiky lze očekávat, že soudní řízení bude časově náročné.

Je důležité zdůraznit, že podání obžaloby samo o sobě neznamená vinu obžalovaných. O případné trestní odpovědnosti rozhodne až pravomocný rozsudek soudu. Bez ohledu na konečný výsledek však bitcoinová kauza znovu otevřela debatu o transparentnosti státní správy, odpovědnosti veřejných činitelů a potřebě důsledné kontroly při nakládání s veřejným majetkem i mimořádně hodnotnými digitálními aktivy.