Praha – Politický spor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem se v létě 2026 výrazně vyostřil. Jedním z hlavních témat se stala otázka prezidentových pravomocí, jeho role v zahraniční politice a účasti na summitu NATO v turecké Ankaře.

Babiš v červenci veřejně kritizoval postup prezidenta a uvedl, že podle něj si Petr Pavel vykládá ústavu podle svého. Premiér zároveň tvrdil, že prezident svým postupem může poškozovat Českou republiku v zahraničí.

Petr Pavel na tato slova reagoval požadavkem, aby premiér svá závažná tvrzení doložil konkrétními důkazy, nebo je vzal zpět. Prezident odmítl, že by Českou republiku poškozoval tím, že prosazuje bezpečnost země, plnění spojeneckých závazků a připravenost české armády.

Spor o summit NATO

Jedním z hlavních bodů konfliktu byla účast prezidenta Pavla na summitu NATO v Ankaře. Prezident kvůli otázce své účasti podal kompetenční žalobu a Ústavní soud následně předběžným opatřením uložil vládě, aby jeho účast na summitu zajistila.

Babiš předtím argumentoval tím, že zahraniční politiku na summitu má podle něj zastupovat vláda, protože za ni nese odpovědnost. Spor se tak dotkl širší otázky, jak mají v českém ústavním systému spolupracovat prezident a vláda při zastupování země v zahraničí.

Po skončení summitu Babiš účast prezidenta Pavla v Ankaře znovu kritizoval. Podle jeho vyjádření považoval průběh summitu za problematický a tvrdil, že přítomnost prezidenta vyvolávala otázky mezi některými účastníky.

Pavel požadoval konkrétní důkazy

Prezident následně reagoval na Babišova tvrzení veřejně. Podle Pavla nestačí obecná obvinění a pokud premiér tvrdí, že prezident poškozuje Českou republiku nebo překračuje ústavní rámec, měl by svá tvrzení doložit.

Pavel zároveň poukazoval na své pojetí prezidentské role, zejména na otázky bezpečnosti, obrany a mezinárodních závazků České republiky.

Spor se tím neomezil pouze na osobní výměnu názorů. Dotýká se také praktického rozdělení pravomocí mezi prezidentem a vládou a toho, jak má Česká republika postupovat při mezinárodních jednáních.

Napětí mezi Hradem a vládou

Podle dřívějších zpráv se Pražský hrad snažil najít s vládou společné řešení otázky delegace na summit NATO. Prezident měl premiérovi poslat dva dopisy a navrhovat společný postup. Podle Novinek však na tyto dopisy Babiš nereagoval.

Později se konflikt přesunul také na veřejnou politickou scénu, kde jednotliví představitelé vlády a další politici rozhodnutí Ústavního soudu kritizovali. Někteří jej označovali za problematické, zatímco prezident a jeho okolí argumentovali ústavními pravomocemi hlavy státu.

Co je v tuto chvíli podstatné?

Jádrem sporu není pouze vzájemná kritika Babiše a Pavla. Jde především o otázku, jakým způsobem mají prezident a vláda spolupracovat při zahraniční politice a kdo má mít rozhodující slovo v konkrétních situacích.

Výrok, že Andrej Babiš označil Petra Pavla za „nejhoršího prezidenta České republiky“, se v dostupných důvěryhodných zdrojích nepodařilo potvrdit jako přesnou citaci. Ověřené zprávy však dokládají velmi ostrou kritiku prezidenta ze strany premiéra a následnou Pavlovu výzvu k předložení důkazů.

Další vývoj proto bude záviset nejen na politických vyjádřeních obou stran, ale také na tom, jak budou v praxi vykládány jejich ústavní kompetence.