November 17, 2026

BABIŠ SE OSTŘE POSTAVIL MERZOVI: „NEJSME VÁM PODŘÍZENI!“ Návrh na financování Ukrajiny odmítá

Andrej Babiš vyslal směrem k německému kancléři Friedrichu Merzovi jasný politický vzkaz. Česká republika podle něj není podřízenou zemí Německa a o svém postoji k financování Ukrajiny bude rozhodovat samostatně. Premiér zároveň odmítl návrh, aby se evropská pomoc Ukrajině stala součástí širší dohody o rozpočtu Evropské unie.

Spor se dostal do popředí v souvislosti s jednáním evropských lídrů a otázkou, kdo by měl Evropu zastupovat při mírových rozhovorech o Ukrajině.

Babiš odmítá Merzův návrh: Česká republika je suverénní stát

Během rozhovoru s novináři Andrej Babiš reagoval na výzvu německého kancléře Friedricha Merze, který požaduje, aby se do financování Ukrajiny zapojily všechny členské státy Evropské unie.

Český premiér s takovým přístupem nesouhlasí. Podle něj není správné spojovat financování Ukrajiny s evropským rozpočtem a jednotlivé otázky by se měly řešit odděleně.

„Pan Merz má úplně stejný hlas jako já. Každý člen Evropské rady může samozřejmě vetovat,“ uvedl Babiš.

Zároveň upozornil, že v návrhu evropského rozpočtu už je počítáno se 100 miliardami eur pro Ukrajinu. Podle jeho názoru je proto potřeba vést o této otázce samostatnou diskusi.

Babiš také připomněl složitou rozpočtovou situaci České republiky. Jeho vláda podle něj zdědila po předchozím kabinetu přibližně 95 miliard korun nekrytých výdajů a musí se zaměřit na snižování rozpočtového deficitu.

„Nejsme podřízeni panu Merzovi!“ Babiš poslal jasný vzkaz Berlínu

Nejvýraznější část rozhovoru přišla ve chvíli, kdy se novináři zeptali na možnost bilaterální pomoci Ukrajině, tedy podpory mimo společný rozpočet Evropské unie.

Babiš v této souvislosti zdůraznil, že jeho vláda už svůj postoj představila a nemá v úmyslu automaticky přistupovat na požadavky německého kancléře.

„My nejsme podřízeni panu Merzovi. Jsme suverénní členská země a já jsem premiér, který bojuje za zájmy České republiky. Zkrátka ten jeho návrh je nepřijatelný,“ prohlásil.

Podle Babiše podobný postoj zastávají také další země Visegrádské čtyřky. Zmínil rovněž maďarského premiéra Viktora Orbána, který měl návrh odmítnout během jednání v Berlíně.

Spor o evropské peníze a postavení jednotlivých zemí

Merz ve svém dopise argumentoval tím, že není spravedlivé, aby hlavní finanční zátěž spojenou s podporou Ukrajiny neslo pouze několik evropských států.

Poukazoval především na skutečnost, že země střední a východní Evropy jsou kvůli válce geograficky více ohroženy než některé západoevropské státy.

Babiš však tuto argumentaci nepovažuje za dostatečný důvod pro přijetí německého návrhu. Otevřel také otázku takzvaných čistých plátců do evropského rozpočtu a ekonomických vztahů mezi Německem a Českou republikou.

Podle něj by se mělo diskutovat také o ekonomických výhodách, které Německo získává díky aktivitám svých společností na českém trhu.

Kdo bude zastupovat Evropu při mírových jednáních?

Dalším důležitým tématem rozhovoru byla budoucí role Evropské unie v mírových jednáních o Ukrajině.

Babiš se domnívá, že Evropu by měli zastupovat přímo nejvyšší političtí představitelé členských zemí, kteří mají mandát Evropské rady a rozhodují o zásadních finančních otázkách.

Mezi osobnostmi, kterým by podle svých slov důvěřoval, zmínil italskou premiérku Giorgii Meloniovou, dánskou premiérku a také polského premiéra.

Důležitou roli by podle něj mohl sehrát také předseda Evropské rady António Costa.

Premiér zdůraznil, že právě Evropská rada rozhoduje o evropském rozpočtu a zásadních finančních otázkách. Proto by podle něj mělo být jasné, kdo má Evropu při případných mírových rozhovorech zastupovat a jaké bude mít pravomoci.

Jednání se Zelenským: Ve hře jsou i české firmy

Babiš zároveň potvrdil, že se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jedním z témat mají být nejen mírová jednání, ale také konkrétní hospodářská spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou.

Zmínil například možnost dodávek turbín od české společnosti Škoda JS pro ukrajinskou jadernou energetiku. Dalším bodem je snaha české firmy získat licenci k těžbě zemního plynu na Ukrajině.

Zájem podle premiéra existuje také o česká letadla L-39 NG společnosti Aero Vodochody. Ukrajinská strana podle jeho vyjádření projevila zájem o pořízení až 16 těchto strojů.

Babiš označil ekonomickou misi vedenou Karlem Havlíčkem za důležitou příležitost pro rozvoj obchodních vztahů a zapojení českých podniků do obnovy Ukrajiny.

Energetická bezpečnost: Česko hledá další zdroje plynu

Premiér se vyjádřil také k energetické bezpečnosti. Upozornil, že Česká republika nemůže být závislá pouze na omezeném počtu dodavatelů zemního plynu.

V této souvislosti zmínil jednání s Ázerbájdžánem a Alžírskem. Podle něj se podařilo otevřít možnosti další spolupráce a zvýšit dodávky pro společnost ČEZ.

Babiš chce využít také jednání o evropské energetické bezpečnosti a vysokých cenách energií, které patří mezi hlavní témata evropského setkání.

Umělá inteligence jako další česká priorita

Vedle Ukrajiny a energetiky se premiér chce věnovat také rozvoji umělé inteligence.

Připomněl, že vláda schválila vznik Rady vlády pro umělou inteligenci. Česká republika podle něj disponuje kvalitními odborníky a technologickým prostředím, které může nabídnout i ostatním evropským zemím.

Česko se chce ucházet o evropskou podporu v rámci projektu, ve kterém má být financováno sedm iniciativ zaměřených na rozvoj infrastruktury a technologií umělé inteligence.

Babiš chce konec války a plán obnovy Ukrajiny

Přestože premiér odmítá Merzův návrh na financování Ukrajiny prostřednictvím evropského rozpočtu, zdůraznil, že jeho prioritou je ukončení války.

Podle Babiše by se evropské země měly více soustředit také na budoucí obnovu Ukrajiny a připravit rozsáhlý plán hospodářské rekonstrukce, který přirovnal k Marshallovu plánu.

Zároveň kritizoval dosavadní způsob komunikace mezi evropskými představiteli a upozornil, že Evropa by měla mít při mírových jednáních jasně definované zastoupení.

Jedno je z jeho vyjádření zřejmé: Babiš nechce, aby Česká republika automaticky přebírala německé požadavky. Otázka financování Ukrajiny, evropského rozpočtu a budoucí role evropských lídrů tak zůstává jedním z nejvýznamnějších politických sporů mezi členskými státy EU.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *