November 17, 2026

BABIŠ PO JEDNÁNÍ SE ZELENSKÝM: 14 LETOUNŮ PRO UKRAJINU? KDO JE ZAPLATÍ A JAKOU ROLI SEHRAJE ČESKO?

Jednání o další spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou znovu otevírá otázku českých vojenských dodávek, financování i budoucí obnovy země zasažené válkou. Po jednáních s ukrajinskou stranou se hovořilo také o možných dodávkách českých cvičných letounů L-39 a o zapojení českých společností do dalších obranných projektů.

Zásadní otázkou však zůstává, kdo by případné dodávky zaplatil a za jakých podmínek by se uskutečnily. Dostupné podklady potvrzují zájem Ukrajiny o letouny L-39, nikoli však konkrétní dohodu o dodání 14 kusů. Ani způsob jejich financování zatím není v předloženém shrnutí upřesněn.

Evropské politické společenství řešilo bezpečnost i budoucnost Ukrajiny

Deváté zasedání Evropského politického společenství se zaměřilo na několik zásadních témat, která budou ovlivňovat další vývoj evropské politiky. Mezi hlavní priority patřily energetická bezpečnost, migrace, obranná spolupráce, boj proti nelegálním drogám a budoucí podpora Ukrajiny.

Česká republika se aktivně zapojila do několika společných evropských deklarací. Šlo mimo jiné o migrační politiku, bezpečnostní architekturu Evropy a spolupráci v boji proti drogám.

Jedním z důležitých témat byla také otázka, jak zajistit dlouhodobou stabilitu Ukrajiny a současně zabránit tomu, aby mimořádné finanční požadavky nadměrně zatížily rozpočet Evropské unie.

Ukrajina má zájem o české letouny L-39

Pozornost vzbudila také jednání o možné vojenské a technologické spolupráci mezi Českem a Ukrajinou. Ukrajinská strana podle předloženého shrnutí projevila zájem o dodávky českých cvičných letounů L-39.

Důležitým bodem je skutečnost, že případný nákup by měl být realizován na soukromém základě. To znamená, že by se na projektu mohly podílet soukromé společnosti a financování by nemuselo automaticky představovat přímý výdaj českého státního rozpočtu.

Konkrétní počet letounů, konečná cena ani podmínky případného kontraktu však zatím nejsou v dostupných informacích potvrzeny.

Vedle letounů se diskutovalo také o spolupráci v oblasti bezpilotních prostředků. Ukrajina má v této oblasti zkušenosti získané během války a české společnosti mohou nabídnout technologické kapacity, výrobní možnosti i odborné znalosti.

Česká energetika a umělá inteligence jako strategická priorita

Vedle bezpečnosti se významná část evropských jednání věnovala energetice a rozvoji umělé inteligence.

Česká republika zdůraznila potřebu posilovat energetickou soběstačnost a budovat infrastrukturu, která umožní provoz výpočetních kapacit přímo na domácím území. Cílem je snížit závislost na zahraničních dodavatelích a vytvořit podmínky pro další rozvoj technologického průmyslu.

Diskutovalo se také o evropských grantech na vznik sedmi takzvaných AI gigafactory. Tyto projekty mají výrazně posílit evropské možnosti v oblasti umělé inteligence a výpočetního výkonu.

Česká strana chce, aby se do jejich financování zapojily nejen evropské instituce, ale také soukromí investoři. Stát by následně mohl využívat potřebné kapacity podle budoucích požadavků ekonomiky.

Česká republika zároveň oznámila vznik rady pro umělou inteligenci. Jejím cílem má být koordinace odborníků, firem a dalších institucí, které se podílejí na rozvoji této strategické oblasti.

Financování Ukrajiny: Evropský rozpočet pod tlakem

Jedním z nejcitlivějších témat zůstává budoucí finanční pomoc Ukrajině.

Evropští představitelé diskutují o možnostech financování obnovy země po skončení války. Ve hře je také takzvaný Marshallův plán pro Ukrajinu, který by měl pomoci obnovit infrastrukturu, průmysl a základní ekonomické fungování země.

Česká republika zdůrazňuje, že rekonstrukce Ukrajiny by měla být financována způsobem, který nebude nepřiměřeně zatěžovat běžný rozpočet Evropské unie.

Zároveň se diskutuje o tom, kdo by měl zastupovat Evropskou unii při případných mírových jednáních a jaký mandát by takový představitel měl získat.

Podle českého postoje je důležité, aby Evropa měla jasnou strategii, která propojí bezpečnostní zájmy, diplomatická jednání a ekonomickou udržitelnost.

České firmy hledají nové příležitosti také v zahraničí

Jednání se neomezila pouze na Ukrajinu. Česká republika se snaží rozšiřovat obchodní a průmyslovou spolupráci také s Ázerbájdžánem a Uzbekistánem.

S Ázerbájdžánem se diskutovalo o možnostech dodávek českých zbraní, vojenské techniky a logistických řešení. Zájem se týká rovněž širších průmyslových projektů.

Významnou oblastí je také dopravní infrastruktura. České společnosti mohou nabídnout zkušenosti s modernizací železnic, výstavbou dopravních systémů, letišť a rozvojem městské hromadné dopravy.

Pozornost se zaměřuje například na projekty v Baku, kde by se české firmy mohly zapojit do rozvoje dopravní infrastruktury včetně železničních a metropolitních systémů.

Dlouhodobá spolupráce zahrnuje rovněž energetiku, výrobu turbín, obnovitelné zdroje a technologické projekty související s energetickou transformací Ukrajiny.

Co bude následovat?

Evropské politické společenství otevřelo řadu témat, která budou pokračovat na dalších jednáních evropských představitelů. Mezi nejdůležitější patří budoucnost Ukrajiny, možnosti dosažení míru, financování obnovy a posilování evropské bezpečnosti.

Pro Českou republiku představují tato jednání také příležitost k prosazování vlastních průmyslových a technologických zájmů.

V případě letounů L-39 bude rozhodující, zda se zájem Ukrajiny promění v konkrétní obchodní dohodu. Teprve následně bude možné určit počet strojů, cenu a způsob financování.

Otázka, zda skutečně půjde o 14 letounů a kdo případný nákup zaplatí, tak zůstává otevřená. Jedno je ale zřejmé: české obranné firmy, technologický průmysl i energetické společnosti mohou sehrát významnou roli v další spolupráci s Ukrajinou.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *