by 
Na summitu Severoatlantické aliance zaznělo jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí letošního roku týkající se další podpory Ukrajiny. Členské státy NATO schválily pokračování vojenské pomoci napadené zemi v hodnotě 70 miliard eur, což představuje přibližně 1,7 bilionu korun. Česká republika se však podle premiéra Andreje Babiše na tomto společném finančním balíčku podílet nebude.
Premiér své stanovisko oznámil krátce před odletem ze summitu a zdůraznil, že si váží přístupu NATO, který ponechává jednotlivým členským státům možnost rozhodovat podle vlastních priorit a možností.
Česko zvolilo vlastní cestu
Podle Andreje Babiše nebude Česká republika součástí společného financování vojenské pomoci, které podporuje především Německo a další spojenci.
Premiér zdůraznil, že Aliance nikoho nenutí přijímat jednotný přístup a respektuje suverénní rozhodnutí jednotlivých zemí.
„Každý stát má jiné bezpečnostní priority i ekonomické možnosti,“ uvedl s tím, že Česká republika bude pokračovat ve své vlastní strategii podpory a obranné politiky.
Současně připomněl, že při podobných rozhodnutích nejde pouze o výši finančních prostředků, ale především o jejich efektivní využití a skutečný přínos pro bezpečnost Evropy.
Největší hrozbou jsou balistické střely
Velkou část svého vystoupení věnoval premiér otázce protivzdušné obrany.
Podle něj právě současný konflikt ukazuje, že největší riziko představují moderní balistické střely, proti nimž musí Evropa výrazně posílit své obranné schopnosti.
Babiš připomněl, že během summitu zaznělo také stanovisko ukrajinského prezidenta, podle kterého právě balistické útoky představují jednu z největších bezpečnostních výzev současnosti.
Premiér proto vyzval evropské státy k větším investicím do vývoje moderních obranných technologií.
Evropa by měla vyvinout vlastní obranný systém
Ve svém projevu se Andrej Babiš dotkl také amerického systému protivzdušné obrany Patriot.
Přestože jde o jeden z nejmodernějších systémů současnosti, podle premiéra není stoprocentně účinný proti všem typům současných útoků.
Proto by podle něj měla Evropská unie společně investovat do vývoje vlastního pokročilého systému protivzdušné obrany, který by lépe odpovídal aktuálním bezpečnostním hrozbám.
Takový projekt by podle jeho slov posílil obranyschopnost Evropy a současně snížil závislost evropských zemí na zahraničních technologiích.
NATO plánuje pokračovat v podpoře Ukrajiny
Závěrečná deklarace summitu potvrzuje, že spojenci chtějí zachovat rozsáhlou podporu Ukrajiny i v dalších letech.
Balíček zahrnuje nejen dodávky vojenské techniky, ale také výcvik vojáků, logistickou podporu a další formy pomoci v celkové hodnotě 70 miliard eur.
Stejnou úroveň podpory chtějí členské státy podle přijatých závěrů zachovat i v následujícím období.
Rozhodnutí České republiky nepřipojit se ke společnému finančnímu programu tak ukazuje, že i v rámci NATO mohou jednotlivé země volit odlišné způsoby podpory Ukrajiny. Přesto podle představitelů Aliance zůstává společným cílem posilování evropské bezpečnosti, obranyschopnosti a stability v době pokračujícího konfliktu.
