Praha – Vláda se pustila do rozsáhlejší reorganizace státní správy a současně představila své hlavní priority pro přípravu státního rozpočtu na příští rok. Vedle personálních změn a evropské agendy se pozornost soustředila také na fungování strategické komunikace státu. Právě v této souvislosti zazněla ostrá slova premiéra Andreje Babiše na adresu někdejšího vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna.

Babiš podle prezentovaných informací uvedl, že vláda zrušila odbor spojený s předchozím systémem strategické komunikace. Při hodnocení jeho fungování použil mimořádně ostré označení a hovořil o „odboru toho šílence“. Výrok okamžitě přitáhl pozornost, protože zapadá do širšího sporu o podobu státní komunikace, její financování a rozsah pravomocí jednotlivých institucí.

Reorganizace státní správy má být jednou z významných priorit vlády. Kabinet chce podle představeného rámce zjednodušit strukturu jednotlivých úřadů, přesouvat některé útvary přímo pod příslušná ministerstva a omezovat činnosti institucí, které považuje za nadbytečné nebo málo efektivní.

Součástí změn má být také rozsáhlejší digitalizace veřejné správy. Vláda přitom počítá s větším využíváním moderních technologií a umělé inteligence. Jedním z deklarovaných záměrů je vytvoření podmínek pro takzvanou AI giga factory.

Kabinet změny prezentuje jako snahu o úspory, efektivnější fungování úřadů a omezení administrativní zátěže.

Sporná strategická komunikace

Výraznou část politické debaty představuje otázka strategické komunikace státu. Kritika se týká především fungování takzvaného Stratcomu a nákladů, které byly s jeho činností v minulých letech spojovány.

V předložených údajích se objevila částka přibližně 157 milionů korun za období 2022 až 2025. Vláda zároveň zpochybňuje efektivitu některých komunikačních struktur a poukazuje na problémy s koordinací a předáváním informací mezi jednotlivými institucemi.

Podle vládního pohledu je nezbytné, aby bezpečnostní a zpravodajské informace proudily mezi odpovědnými institucemi rychleji a efektivněji. Kritika se proto netýká pouze samotné komunikace směrem k veřejnosti, ale také vnitřní spolupráce státních orgánů.

Babiš zároveň odmítá způsob, jakým některá média v minulosti informovala o politických kauzách spojených s jeho osobou a jeho hnutím. Vláda deklaruje, že chce klást větší důraz na transparentní a přímo koordinovanou komunikaci.

Personální změna v evropské agendě

Kabinet se zabýval také evropskými záležitostmi. Do funkce státní tajemnice pro evropské záležitosti byla jmenována Milena Hrdinková.

Změny souvisejí s novým nastavením koordinace evropské politiky. Česká republika podle vlády nepotřebuje samostatnou tradiční pozici ministra pro evropské záležitosti a některé kompetence proto mají být vykonávány v jiném organizačním rámci.

Cílem má být lepší propojení jednotlivých resortů a efektivnější prosazování českých zájmů v rámci Evropské unie.

Důraz na vztahy s Polskem a V4

Na jednání přišla řeč také na zahraniční a bezpečnostní politiku. Zvláštní pozornost byla věnována vztahům s Polskem a fungování českého diplomatického zastoupení ve Varšavě.

Vláda zdůrazňuje potřebu lepší koordinace mezi ministerstvem zahraničních věcí a dalšími státními institucemi. Současně chce obnovovat užší spolupráci v rámci Visegrádské skupiny, tedy formátu V4.

Podle kabinetu je spolupráce se sousedními zeměmi důležitá nejen z ekonomického hlediska, ale také z pohledu bezpečnosti a společných evropských zájmů.

Rozpočet má přinést rekordní investice

Vedle politických a organizačních změn vláda představila také základní obrysy státního rozpočtu.

Jednou z hlavních priorit mají být investice. Podle představeného návrhu mají celkové investiční výdaje meziročně vzrůst o 47,7 miliardy korun a dosáhnout přibližně 290 miliard Kč.

Významná část peněz má směřovat do dopravní infrastruktury. Vláda chce pokračovat ve výstavbě dálnic, modernizaci silnic a rozvoji železniční infrastruktury.

Investice do dopravy mají být součástí dlouhodobějšího programu obnovy infrastruktury, který má pokračovat až do roku 2033.

Zdravotnictví dostane miliardy navíc

Další zásadní oblastí je zdravotnictví. Vláda počítá s navýšením prostředků přibližně o 50 miliard korun.

Vyšší příjmy systému mají souviset zejména s lepším výběrem zdravotního pojistného a změnami v platbách státu za státní pojištěnce.

Kabinet tvrdí, že posílení financování zdravotnictví je nezbytné pro stabilizaci systému, který se v některých oblastech dostává pod značný tlak.

Obrana zůstává významnou rozpočtovou prioritou

Výrazné prostředky mají i nadále směřovat do obrany. Návrh počítá s výdaji ve výši přibližně 2 procent HDP, což odpovídá částce kolem 191 miliard korun. Celkové prostředky určené na obranu státu mají podle představeného rámce dosáhnout přibližně 195 miliard korun.

Vláda tak chce zachovat financování odpovídající mezinárodním závazkům České republiky a současně pokračovat v modernizaci obranných schopností státu.

Více peněz na důchody a sociální služby

Rozpočet počítá také s růstem sociálních výdajů. Na důchody má být vyčleněno přibližně 19,2 miliardy korun navíc.

Posílit mají rovněž dotace na sociální služby. Vláda argumentuje zejména demografickým vývojem a stárnutím české populace, které podle ní vytváří stále větší tlak na veřejné rozpočty.

Významnou položkou zůstává také školství. Do veřejného vzdělávání mají směřovat desítky miliard korun, přičemž vláda zdůrazňuje potřebu udržet kvalitu školství a současně reagovat na rostoucí náklady.

Vláda slibuje postupné snižování deficitu

Přestože návrh obsahuje vysoké investice a další výdajové priority, kabinet tvrdí, že jeho dlouhodobým cílem zůstává fiskální stabilizace.

Vláda chce postupně snižovat strukturální deficit prostřednictvím úspor, omezení šedé ekonomiky, deregulace a efektivnějšího fungování státní správy.

Krátkodobě však podle jejích představitelů není možné všechny výdaje výrazně omezit. Argumentují zejména situací ve zdravotnictví, potřebou investic, energetickou transformací a růstem nákladů na veřejné služby.

Politický střet bude pokračovat

Personální a organizační změny spolu s novým rozpočtem pravděpodobně vyvolají další politickou debatu. Zatímco vláda své kroky představuje jako návrat k efektivnějšímu fungování státu a důrazu na investice, její kritici mohou zpochybňovat rozsah plánovaných výdajů i způsob reorganizace státní správy.

Ostrý výrok Andreje Babiše o Otakaru Foltýnovi navíc ukazuje, že otázka strategické komunikace zůstává politicky citlivým tématem.

V následujících týdnech tak bude klíčové, jak budou jednotlivé rozpočtové položky konkretizovány a jaké útvary státní správy skutečně zaniknou nebo se promění. Vláda současně bude muset přesvědčit veřejnost, že plánované investice dokáže spojit s dlouhodobě udržitelnými veřejnými financemi.

Jedno je však zřejmé: změny ve státní správě, rozpočet i způsob vládní komunikace se stávají jedněmi z hlavních politických témat nadcházejícího období.