Prezident Petr Pavel má podle svých slov připravenou kompetenční žalobu, kterou by mohl podat k Ústavnímu soudu v případě, že by ho vláda nezařadila do české delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Zdůraznil však, že stále věří v politickou dohodu a doufá, že k podobnému kroku nakonec nebude muset sáhnout. O celé situaci mluvil v pořadu Hráči serveru Blesk.cz, kde zároveň prohlásil, že prezident republiky nemůže být „rukojmím vlády“.

Pavel připomněl, že summitů NATO se účastnil pravidelně už od svého nástupu do prezidentského úřadu. Nejde přitom pouze o symbolickou roli – v minulosti totiž působil také jako předseda Vojenského výboru NATO, tedy nejvyšší vojenské autority aliance. Právě proto považuje svou účast na podobných jednáních za logickou a odpovídající jeho ústavní roli při zastupování České republiky v zahraničí.

Premiér Andrej Babiš ale zastává opačný názor. Podle něj by měl Českou republiku na summitu reprezentovat především kabinet, který odpovídá za obrannou politiku i navyšování vojenských výdajů. Prezident by proto podle Babiše neměl být součástí oficiální delegace. Spor mezi Hradem a vládou se tak dál vyostřuje a stále více připomíná ústavní konflikt o rozdělení pravomocí.

Prezident už v minulosti naznačil, že pokud by vláda rozhodla o jeho neúčasti, mohl by podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Nyní potvrdil, že má tento scénář skutečně připravený. „Byl bych asi špatný bývalý voják, kdybych nebyl připraven na varianty B, C a D,“ uvedl Pavel s tím, že právní možnost existuje, ale stále věří, že ji nebude nutné využít.

Podle prezidenta už navíc celá situace začíná veřejnost unavovat. Spor o to, kdo má Českou republiku na summitu zastupovat, je podle něj pro mnoho lidí obtížně pochopitelný a zbytečně eskaluje napětí mezi ústavními institucemi. Pavel dlouhodobě tvrdí, že reprezentace státu navenek patří mezi základní pravomoci prezidenta republiky a vláda mu v tomto směru nemůže jednostranně určovat mantinely.

„Máme několik ústavních institucí, které mají jasně vymezené kompetence. Není možné, aby jedna z nich vystupovala jako nadřízený orgán vůči ostatním,“ prohlásil prezident. Dodal, že stejně jako vláda nemůže být podřízena prezidentovi, nemůže ani prezident fungovat jako instituce závislá na rozhodnutí kabinetu.

Do sporu se vložil také ministr zahraničí Petr Macinka z hnutí Motoristé. Ten prezidentovu účast na summitu rovněž odmítá a v minulosti Pavla opakovaně označil za opozičního politika, který podle něj překračuje své ústavní pravomoci. V pořadu Poledne s Moravcem Macinka uvedl, že navrhne premiéru Babišovi, aby vláda rozhodla o složení delegace až ve druhé polovině června po jednání ministrů obrany v Bruselu.

Pavel však očekává, že kabinet jasno udělá už 8. června. Odkázal přitom na dřívější veřejné vyjádření premiéra Babiše, podle kterého má právě tehdy vláda rozhodnout nejen o mandátu české delegace, ale i o jejím konkrétním složení. Prezident zároveň odmítl možnost, že by do Turecka odcestoval mimo oficiální delegaci na vlastní pěst. Takový krok by podle něj působil „necivilizovaně“ a rozhodně by situaci neuklidnil.

V minulosti přitom bývalo běžné, že se summitů NATO účastnili společně premiéři i prezidenti České republiky. Petr Pavel nechyběl ani na jednom aliančním summitu od svého nástupu do funkce – v roce 2023 ve Vilniusu, o rok později ve Washingtonu a loni také v Haagu. Právě proto by případné vyloučení hlavy státu z delegace představovalo bezprecedentní krok, který by mohl skončit až před Ústavním soudem.