Praha – Rozhodnutí, které přišlo bez velkých oznámení, vyvolalo mezi humanitárními organizacemi vlnu šoku a nejistoty. Česká vláda v rámci nového státního rozpočtu, který podepsal prezident Petr Pavel, zrušila financování humanitárních a rozvojových projektů na Ukrajině v hodnotě půl miliardy korun. Organizace, které měly připravené konkrétní programy pomoci, se o zastavení podpory dozvěděly prostřednictvím formálních oznámení o ukončení dotačních řízení.

Podle zástupců neziskového sektoru nebylo rozhodnutí předem komunikováno a nepřišlo ani žádné alternativní řešení. Projekty, které měly pomáhat obyvatelům válkou zasažených oblastí, byly zastaveny navzdory tomu, že jejich příprava byla v pokročilé fázi a některé z nich měly začít během několika týdnů.

Peníze měly směřovat na nemocnice, školy i pomoc dětem

Zrušené financování mělo pokrýt širokou škálu programů zaměřených na obnovu a stabilizaci oblastí postižených válkou. Mezi plánovanými aktivitami byly opravy zdravotnických zařízení, podpora vzdělávání, pomoc dětem trpícím následky válečných traumat, rozvoj komunitních služeb nebo modernizace zemědělství v regionech zasažených konfliktem.

Humanitární organizace upozorňují, že nejde pouze o účetní položku ve státním rozpočtu. Za každým projektem stojí konkrétní lidé, kteří na pomoc čekají, a týmy odborníků, kteří na její realizaci pracovali měsíce.

Organizace zaskočilo náhlé zastavení projektů

Neziskové organizace včetně Člověka v tísni, Charity ČR, Adry a Arniky měly připravené harmonogramy, rozpočty i personální zajištění. Podle jejich zástupců přišlo oznámení o zastavení dotačních řízení bez předchozího upozornění.

Ředitel programu Člověka v tísni Petr Drbohlav uvedl, že organizace obdržela pouze formální informaci o zastavení dotačního procesu. Projekty zaměřené na vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí přitom počítaly s financováním v řádu desítek milionů korun.

Podobná situace nastala také u dalších organizací, které plánovaly programy zdravotní péče, rekvalifikací nebo distribuce pomoci pro rodiny žijící v oblastech postižených válkou.

Arnika hlásí propouštění i nedokončené projekty

Obzvlášť citelně se rozpočtové škrty dotkly organizace Arnika. Některé její projekty se podle vedení organizace nacházely přímo ve fázi realizace. Zastavení financování tak neznamená pouze odložení plánů, ale také riziko nedokončení již zahájených aktivit.

Koordinátorka Marcela Černochová upozornila, že ztráta financování vedla k okamžitým dopadům na zaměstnance. Někteří pracovníci přišli o pracovní místa a další projekty byly pozastaveny bez jasné perspektivy pokračování.

Kritika míří na vládu i ministerstvo zahraničí

Další otázky vyvolává způsob komunikace celého kroku. Organizace i novináři žádali vysvětlení od Ministerstva zahraničních věcí, konkrétní důvody škrtů však podle dostupných informací nezazněly. Kritici tvrdí, že nejistota komplikuje plánování budoucích humanitárních aktivit a může poškodit důvěryhodnost České republiky mezi zahraničními partnery.

Zástupci neziskového sektoru zároveň varují, že dopady rozhodnutí nebudou krátkodobé. Přerušené projekty mohou znamenat ztrátu navázaných partnerství, odchod odborníků z humanitárního sektoru a omezení české pomoci v oblastech, kde byla dlouhodobě považována za důležitou součást mezinárodní podpory.

Největší dopad pocítí lidé v zasažených regionech

Zatímco politická debata se soustředí na rozpočtová čísla, humanitární organizace upozorňují, že skutečné důsledky se projeví především mezi obyvateli postižených oblastí. Rodiny čekající na podporu, děti zapojené do vzdělávacích programů, pacienti odkázaní na zdravotnické služby nebo komunity usilující o obnovu základní infrastruktury mohou zůstat bez pomoci, která byla ještě donedávna plánována jako součást české zahraniční pomoci.

Rozhodnutí o vyškrtnutí půl miliardy korun tak otevírá otázku, jakou roli chce Česká republika v budoucnu sehrávat při obnově Ukrajiny a zda budou zastavené programy někdy nahrazeny jinou formou podpory.