by
Poznámka: Výše uvedený text vychází z dodaného projevu a zachovává jeho politická tvrzení jako tvrzení Andreje Babiše; jednotlivé rozpočtové částky, legislativní změny a další faktické údaje je vhodné před publikací ověřit z oficiálních zdrojů.
Premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném týdenním vystoupení popsal řadu událostí, kterým se vláda v posledních dnech věnovala. Hovořil o rozpočtu, zdravotnictví, důchodovém spoření, investicích, suchu, zahraniční politice i českých památkách. Největší pozornost však věnoval schůzce s prezidentem Petrem Pavlem, během níž se dostali také ke sporu o rozpočtová pravidla.
Andrej Babiš uvedl, že prezident Petra Pavla přijal na Úřadu vlády poté, co prezident požádal o schůzku. Jednání podle premiéra navazovalo na zasedání Bezpečnostní rady státu a mezi diskutovaná témata patřila mimo jiné kybernetická bezpečnost, fungování bezpečnostních služeb, zahraniční cesty a koordinace mezi prezidentem a vládou.
Babiš současně odmítl interpretaci, že by mezi Hradem a vládou probíhal zásadní konflikt. Podle něj jde o běžnou komunikaci mezi dvěma nejvyššími ústavními institucemi.
„Řekl jsem mu, že se mýlí“
Jedním z nejzajímavějších momentů, které Babiš ze schůzky popsal, byla debata o rozpočtových pravidlech.
Podle premiéra se s prezidentem dostali k otázce prezidentského veta novely zákona o rozpočtových pravidlech. Babiš uvedl, že prezidentovi přímo řekl, že se v některých otázkách podle jeho názoru mýlí.
„Řekl jsem mu, že se mýlí, že to tak není,“ popsal Babiš průběh rozhovoru.
Premiér následně podle vlastních slov zavolal Aleně Schillerové a během jednání jí předal telefon. Schillerová měla prezidentovi vysvětlit mechanismus schvalování jednotlivých rozpočtových kapitol.
Babiš tím chtěl podle svých slov vyvrátit představu, že by o změnách v některých rozpočtových kapitolách rozhodovalo výhradně ministerstvo financí.
Celá výměna podle premiéra ukázala, že mezi prezidentem a vládou mohou existovat rozdílné názory, ale zároveň je podle něj nutné o těchto otázkách jednat přímo.
Spor o rozpočtová pravidla
Babiš ve svém projevu hájil také změnu rozpočtových pravidel, kterou Poslanecká sněmovna prosadila navzdory prezidentskému vetu.
Premiér tvrdí, že zachování původního systému by mohlo způsobit vážné problémy při sestavování a fungování veřejných rozpočtů.
Podle Babiše je proto důležité, aby měl stát jasná a prakticky použitelná pravidla pro přípravu rozpočtu.
Zároveň se ostře ohradil proti kritice své rozpočtové politiky. Připomněl své předchozí působení ve funkci ministra financí a argumentoval tím, že v minulosti podle něj docházelo ke snižování zadlužení a současně k významným investicím.
Babiš uvedl, že Česká republika podle něj nemůže dlouhodobě pouze šetřit. Za zásadní považuje investice, které mají přinést užitek i budoucím generacím.
Zdravotnictví jako jedna z hlavních priorit
Výraznou část projevu věnoval premiér zdravotnictví.
Babiš zdůraznil potřebu modernizace nemocnic a zdravotnické techniky. Podle jeho názoru není možné vybírat nové zdravotnické přístroje pouze podle toho, jak dlouho na ně výrobce nebo dodavatel poskytuje servis.
Za důležitější označil technologickou úroveň vybavení.
Jako příklad uvedl diagnostické přístroje, jejichž kvalita může být podle něj důležitá například při včasném odhalování nádorových onemocnění.
V Praze se podle jeho slov připravují investice do zdravotnického vybavení v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Babiš zároveň ve svém projevu tvrdil, že do zdravotnictví se nyní vrací 24 miliard korun. Část svých výroků přitom porovnával s hospodařením předchozí vlády.
Nové možnosti spoření pro mladé
Dalším tématem byla finanční budoucnost mladých lidí a systém dlouhodobého spoření.
Babiš představil změny, které mají podle něj motivovat mladší generaci k tomu, aby začala spořit a investovat co nejdříve.
Podle jeho slov by lidé do 29 let mohli získat státní příspěvek ve výši 40 procent svého vkladu. Premiér tuto změnu označil za výrazné zvýšení státní podpory oproti současnosti.
Zároveň zmínil možnost spořit pro děti už od částky 100 korun měsíčně.
Pro mladé lidi do 36 let pak podle Babišova popisu připadá v úvahu možnost po deseti letech spoření vybrat část naspořených peněz, aniž by přišli o státní podporu nebo museli platit dodatečné zdanění.
Premiér tento systém prezentoval jako dlouhodobou investici do finanční stability rodin a budoucích generací.
Voda a boj proti suchu
Vláda se podle Babiše zabývala také problematikou sucha a vodní infrastruktury.
Premiér uvedl, že zasedala Ústřední komise pro sucho a probíhala také jednání o situaci v Moravskoslezském kraji.
Jednou z možností je podle něj vybudování přivaděče surové vody v délce přibližně 30 kilometrů.
Babiš zmínil také oblast Vlachovic a zdůraznil, že otázka vodních zdrojů patří mezi priority, které chce vláda řešit.
Invalidovna se má stát novým kulturním centrem
Velkou pozornost věnoval premiér také rekonstrukci pražské Invalidovny.
Babiš uvedl, že v minulosti odmítl její prodej a prosazoval, aby objekt zůstal ve vlastnictví státu.
Nyní má podle jeho slov probíhat rozsáhlá rekonstrukce s předpokládanými náklady kolem 2,3 miliardy korun.
Po dokončení by se měla Invalidovna stát významným kulturním a společenským centrem.
Počítá se podle Babiše například s expozicí věnovanou historii Invalidovny a českému kulturnímu dědictví, restaurátorskými dílnami a pracovištěm Národního památkového ústavu.
Součástí projektu má být také zázemí pro kulturní instituce.
Premiér zdůraznil, že podobné investice považuje za důležité nejen z hlediska kultury, ale také z hlediska ochrany českého historického dědictví.
Památky a kulturní dědictví
Babiš během svého vystoupení zmínil také další historické objekty a památky.
Hovořil například o Vyšehradském železničním mostu a o potřebě hledat řešení ve spolupráci se Správou železnic.
Zmínil také další památkové objekty, do kterých by podle něj měla Česká republika investovat.
Podle premiéra jsou kultura a ochrana historických památek důležitou součástí dlouhodobé strategie státu.
Jednání s předsedou Evropské rady
Babiš informoval také o svém jednání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou.
Jedním z hlavních témat měl být dlouhodobý finanční plán Evropské unie.
Premiér uvedl, že evropské financování bude jedním z důležitých témat také při dalších jednáních se zahraničními partnery.
Zmínil rovněž plánovanou účast na konferenci ve slovinském Bledu, kde se mají setkat představitelé několika evropských zemí.
Česko chce podle Babiše aktivnější zahraniční politiku
Premiér ve svém projevu zdůraznil také podporu českých firem na zahraničních trzích.
Jako příklady uvedl Uzbekistán a Ázerbájdžán. Podle jeho slov se podařilo vytvořit podmínky pro další působení českých společností v těchto zemích.
Zmínil také Budějovický Budvar a jeho zahraniční aktivity.
Babiš současně hovořil o českém obranném průmyslu a jednáních týkajících se mezinárodní bezpečnostní spolupráce.
Konkrétní detaily dalších kroků však podle něj budou zveřejněny až v případě, že se objeví nové informace.
Podpora českých řemesel
Na závěr Babiš upozornil na akci věnovanou českým řemeslům, která se konala v zahradě Úřadu vlády.
Podle jeho slov dorazilo přibližně 1 600 návštěvníků a představilo se 44 expozic.
Návštěvníci se mohli seznámit s různými řemesly, například s prací topenářů, truhlářů, kameníků, malířů, houslařů nebo sklářů.
Babiš uvedl, že podpora řemesel a živnostníků patří mezi oblasti, kterým chce vláda věnovat pozornost.
V této souvislosti zmínil také mistrovské zkoušky, které mají pomoci zvýšit prestiž odborných profesí.
Babiš chce podle svých slov pokračovat v investicích
Z celého vystoupení Andreje Babiše vyplývá důraz především na investice do zdravotnictví, infrastruktury, kultury a finanční budoucnosti mladých lidí.
Nejvíce pozornosti však pravděpodobně přitáhne jeho popis schůzky s prezidentem Petrem Pavlem.
Babiš totiž otevřeně přiznal, že během jednání prezidentovi oponoval v otázce rozpočtových pravidel a následně do debaty zapojil také Alenu Schillerovou.
Současně ale zdůraznil, že setkání nepovažuje za důkaz otevřeného konfliktu mezi vládou a prezidentem.
Podle premiéra bude další spolupráce záviset především na konkrétních tématech, která budou muset obě strany společně řešit.
