Bývalý prezident České republiky Václav Klaus se v rozhovoru s novinářem Markem Stonišem ostře vyjádřil k budoucnosti České televize, jejímu financování i současné politické situaci. V debatě zazněla také kritika Evropské unie, prezidenta Petra Pavla a připomínka televizní krize z roku 2000.
Rozhovor, který byl zveřejněn na YouTube kanálu Deníku TO v pořadu Jak to je, přinesl řadu výrazných názorů. Klaus se přitom neomezil pouze na otázku veřejnoprávních médií, ale otevřel i širší téma vztahu mezi státem, Evropskou unií a institucemi, které hospodaří s veřejnými penězi.
Česká televize a automatické financování: Klaus nesouhlasí
Jedním z hlavních témat rozhovoru byl návrh, aby se peníze určené pro Českou televizi staly takzvaným mandatorním výdajem a automaticky se navyšovaly podle inflace.
Podle Václava Klause by takový systém znamenal zásadní změnu v přístupu k veřejným financím. Zatímco učitelé, policisté, senioři a další skupiny musí o prostředky každoročně soutěžit v rámci státního rozpočtu, Česká televize by měla peníze zajištěné předem.
Klaus tento princip označil za problematický a připomněl, že právě rozpočtový proces má umožňovat rozhodování o prioritách společnosti.
„Aby to byl mandatorní výdaj, to je sen těch televizáků,“ zaznělo v rozhovoru.
Podle něj by automatické financování jedné instituce mohlo narušit rovnováhu při rozdělování veřejných prostředků. Zároveň naznačil, že samotná debata o financování České televize tím rozhodně nemusí skončit.
Evropská unie a Česká televize: Klaus vidí podobný problém
Další část rozhovoru se věnovala Evropské unii a jejím snahám získávat vlastní finanční zdroje.
Klaus upozornil na snahu Evropské komise rozšířit příjmy, které by přímo plynuly do evropského rozpočtu, místo aby Unie byla závislá pouze na příspěvcích jednotlivých členských států.
Tento přístup přirovnal k debatě o financování České televize. V obou případech podle něj existuje snaha zajistit institucím vlastní a stabilní příjmy, o jejichž výši by nemusely pravidelně rozhodovat jiné politické orgány.
Zvláštní pozornost věnoval také celním příjmům a novým evropským zdrojům financování. Zmínil například emisní povolenky a další návrhy, které mohou podle něj posílit finanční nezávislost evropských institucí.
Klaus zároveň vyjádřil obavu, že česká vláda nemusí dostatečně vnímat širší důsledky těchto rozhodnutí. Podle jeho názoru totiž nejde pouze o jednotlivé miliardy, ale především o systém, který může v budoucnu ovlivnit vztahy mezi členskými státy a Evropskou komisí.
Klaus zavzpomínal na televizní krizi a rozbité hodinky
Při debatě o České televizi se Václav Klaus vrátil také o 25 let zpět, kdy Česká republika prožívala televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001.
Tehdy působil jako předseda Poslanecké sněmovny a situaci osobně velmi intenzivně prožíval. Zavzpomínal dokonce na okamžik, kdy se během jednání natolik rozčílil, že udeřil do předsednického stolu.
Výsledkem byly rozbité hodinky, jejichž kovový řemínek nevydržel prudký úder.
Tato událost se tehdy stala předmětem značné mediální pozornosti. Klaus ji v rozhovoru připomněl jako ilustraci toho, jak vypjatá tehdejší situace byla.
Současnou debatu o České televizi však podle něj ukončilo prohlášení premiéra Andreje Babiše o automatickém financování instituce podle inflace. Klaus to považuje za zásadní moment, který podle jeho názoru oslabuje smysl celé dosavadní diskuse.
17. listopad a boj za Českou televizi? Stoniš upozornil na paradox
Významnou část rozhovoru tvořilo také téma státních svátků 28. října a 17. listopadu.
Marek Stoniš připomněl, že letošní oslavy 17. listopadu se podle očekávání mohou nést ve znamení obrany svobody médií a České televize.
Václav Klaus však takové spojování považuje za absurdní. Podle něj totiž Českou televizi nelze automaticky označovat za svobodnou a nezávislou instituci.
V debatě zazněla i velmi radikální poznámka, když Klaus uvedl, že by Českou televizi nejraději zrušil úplně.
Oba diskutující se dotkli také proměny oslav 17. listopadu v posledních letech. Zatímco v minulosti se podle Stoniše protesty často zaměřovaly proti Andreji Babišovi, letos může být jedním z hlavních témat právě budoucnost veřejnoprávní televize.
Klaus zároveň přiznal, že oslavy 17. listopadu už osobně nevnímá stejně jako dříve. Jako člověk spojený s generací listopadu 1989 má podle svých slov pocit, že se původní význam tohoto svátku postupně změnil.
Proč Klaus stále chodí na Pražský hrad 28. října?
Rozhovor se následně přesunul k oslavám vzniku samostatného československého státu, které se každoročně konají 28. října na Pražském hradě.
Marek Stoniš se Klause zeptal, proč se těchto slavností pravidelně účastní, přestože bývá následně kritizován za své výrazy během prezidentského projevu nebo za to, komu a kdy zatleská.
Bývalý prezident vysvětlil, že 28. říjen považuje za důležitý svátek české státnosti. Podle něj by lidé, kteří mají odlišné názory než současné vedení země, neměli podobné události opouštět a přenechávat veřejný prostor pouze druhé straně.
Připustil také, že některé okamžiky během slavnostního večera pro něj mohou být velmi nepříjemné.
„Někdy trpím opravdu hodně,“ odpověděl s nadhledem na otázku, zda jsou chvíle, kdy musí během ceremoniálu překonávat své rozpoložení.
Zároveň dodal, že s přibývajícím věkem se možná naučil některé situace přijímat klidněji, jeho základní postoje se však nezměnily.
Petr Pavel a budoucnost České republiky v Evropské unii
V závěru rozhovoru se pozornost zaměřila na současného prezidenta Petra Pavla.
Marek Stoniš upozornil na jeho výroky týkající se budoucího směřování České republiky, evropské integrace, společné evropské měny a práva veta členských států.
Diskutující otevřeli otázku, zda jsou podobné postoje slučitelné s důrazem na českou státnost, který symbolizují oslavy 28. října.
Klaus se k očekáváním ohledně prezidentského projevu vyjádřil spíše skepticky. Připustil, že předchozí vystoupení Petra Pavla podle něj působilo opatrněji než některé jeho dřívější výroky.
Zároveň však zdůraznil, že bude záležet na konkrétním obsahu dalšího projevu.
Podle Stoniše je zde určitý paradox: prezident se účastní oslav české státnosti, zatímco jeho postoje k hlubší evropské integraci, koruně a právu veta vyvolávají politickou diskusi.
Debata, která zdaleka nekončí
Rozhovor Václava Klause a Marka Stoniše otevřel několik zásadních otázek: Jak má být financována Česká televize? Kdo má rozhodovat o veřejných penězích? Kam směřuje Evropská unie? A jakou roli má v budoucnosti hrát česká státní suverenita?
Klausovy názory jsou výrazné a v mnoha bodech mohou vyvolávat nesouhlas. Jedno je však jisté: otázka financování veřejnoprávních médií a jejich nezávislosti zůstává tématem, které bude českou politickou scénou ještě nějakou dobu rezonovat.
Co si myslíte vy? Měla by Česká televize dostávat peníze automaticky, včetně každoročního navyšování podle inflace, nebo by měla o svůj rozpočet soutěžit stejně jako ostatní veřejné instituce? A souhlasíte s Klausovou kritikou současného směřování Evropské unie? Podělte se o svůj názor v komentářích.
