by 
Ve Poslanecké sněmovně se 23. září 2026 rozhořela ostrá debata o návrhu, který má znovu rozšířit trestnost neplacení výživného. Jedním z výrazných momentů byla výměna názorů mezi poslankyní Taťánou Malou a poslancem Karlem Dvořákem.
Malá ve svém vystoupení reagovala na argumenty opozice, která upozorňuje na riziko přílišného využívání trestů včetně odnětí svobody. Podle Malé však hlavním cílem návrhu není dostávat rodiče do vězení, ale vytvořit tlak na rodiče, kteří své vyživovací povinnosti neplní.
„Ty děti nepřestanou jíst a růst a chodit na kroužky,“ uvedla Malá s tím, že děti a pečující rodiče podle ní nemohou čekat několik let na vytvoření účinnějšího systému vymáhání výživného. Zároveň se ptala, jaké konkrétní řešení mají podle odpůrců návrhu využívat rodiče, kteří se snaží zajistit potřeby svých dětí.
Malá také připomněla, že Karel Dvořák působil v minulém volebním období jako náměstek ministra spravedlnosti a následně jako ministr spravedlnosti. Právě proto zpochybňovala argument, že potřebná řešení lze teprve připravit.
„Máte nachystáno, jen jste to čtyři roky neudělali,“ zaznělo v podstatě z jejího vystoupení. Malá současně odmítla tvrzení, že návrh představuje pouze populistický krok.
Spor o data a účinnost trestů
Jedním z hlavních bodů sporu jsou také data. Malá kritizovala předchozí změnu právní úpravy a ptala se, na základě jakých dat a analýz došlo k omezení trestnosti neplacení výživného.
Od ledna 2026 se totiž změnila právní úprava. Úmyslné neplacení výživného je podle současného nastavení trestné zejména v situaci, kdy se oprávněná osoba v důsledku neplacení dostane do nebezpečí nouze. Poslanci nyní diskutují o návratu širší trestní odpovědnosti za neplacení.
Malá zdůraznila, že cílem podle ní není zvyšovat počet vězňů. Místo toho chce podle svých slov více rodičů, kteří budou své závazky vůči dětem skutečně plnit.
Dvořák: Vězení nelze jednoduše vyloučit
Na Malou následně reagoval Karel Dvořák. Upozornil především na to, že pokud návrh ponechává trest odnětí svobody mezi možnými sankcemi, nelze podle něj garantovat, že nebude využíván.
„O těch trestech rozhodují soudy,“ uvedl Dvořák. Podle něj samotné opatření vložené do obecné části trestního zákoníku nemůže zcela zabránit tomu, aby soud v konkrétním případě uložil nepodmíněný trest.
Dvořák tak zpochybnil představu, že návrh automaticky povede pouze k alternativním trestům. Jeho argument zapadá do dlouhodobějšího sporu o to, zda má být neplacení výživného řešeno především prostřednictvím trestního práva, nebo účinnějším vymáháním dlužných částek.
Rozdílný pohled na řešení problému
Dvořák zároveň připomněl některé změny, které byly podle něj zavedeny v předchozím volebním období. Zmínil například soudní sociální pracovníky, kteří působí na okresních soudech a jejichž úkolem je mimo jiné pomáhat s řešením rodičovských konfliktů.
Podle Dvořáka je třeba hledat především způsob, jak dostat peníze skutečně k dětem, nikoli pouze zvyšovat trestní represi. Tento argument uvedl už při předchozí debatě o návrhu, když zdůraznil, že samotné uvěznění rodiče nemusí automaticky znamenat, že dítě dostane dlužné výživné.
Debata pokračuje
Spor Malé a Dvořáka tak ukazuje dva odlišné přístupy k otázce neplacení výživného. Zatímco Malá prosazuje návrat širší trestní odpovědnosti jako prostředek k větší odpovědnosti rodičů, Dvořák upozorňuje na riziko využívání trestu odnětí svobody a zdůrazňuje efektivní vymáhání peněz pro děti.
Návrh byl ve Sněmovně projednáván ve druhém čtení a rozprava byla následně přerušena. O jeho dalším osudu má rozhodnout další fáze legislativního procesu.
