Prezident Petr Pavel 17. září 2026 využil své ústavní právo veta a vrátil Poslanecké sněmovně zákon o právních poměrech státních zaměstnanců. Součástí schválené úpravy je také změna, která by prezidentovi odebrala pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky u mezinárodních organizací.

Pavel svůj krok zdůvodnil především obavami o rozsah prezidentských kompetencí a způsob, jakým byla reforma státní správy přijata. Podle prezidenta jde o rozsáhlou změnu, která podle jeho názoru neprošla standardním připomínkovým řízením a dostatečnou odbornou diskusí.

Spor se týká pravomocí vůči diplomatickým misím

Jedním z nejspornějších bodů je změna pravidel pro vedoucí stálých misí České republiky při mezinárodních organizacích.

Dosavadní úprava přiznává tuto pravomoc prezidentovi. Novela schválená Poslaneckou sněmovnou počítá s tím, že by pověřování a odvolávání těchto představitelů přešlo na ministra zahraničních věcí. Pravomoc byla do zákona o zahraniční službě zakotvena před devíti lety s odkazem na dosavadní ústavní praxi.

Poslanecká sněmovna změnu schválila 8. září, když 104 ze 173 přítomných poslanců přehlasovalo veto Senátu. Senátoři předtím změnu odmítli mimo jiné s argumentem, že zasahuje do kompetencí prezidenta.

Prezident upozorňuje také na fungování státní správy

Petr Pavel ve svém odůvodnění veta kritizoval nejen změnu týkající se diplomatických misí, ale také celkovou podobu zákona o státních zaměstnancích.

Podle prezidenta novela oslabuje některé záruky profesionální a politicky neutrální státní správy a může zvýšit prostor pro politické zásahy do fungování úřadů. Hrad zároveň uvedl, že prezident má vážné pochybnosti o souladu části týkající se jeho pravomocí s Ústavou.

Odpůrci změny v Senátu již dříve upozorňovali na riziko politizace státní správy. Naopak představitelé vládní koalice argumentují tím, že Česká republika je parlamentní republikou a že navrhovaná úprava odpovídá jejich výkladu rozdělení pravomocí.

Poslanci mohou prezidentské veto znovu přehlasovat

Prezidentské veto nemusí znamenat konec celé legislativní změny. Pokud Poslanecká sněmovna veto přehlasuje potřebnou většinou, může zákon pokračovat k vyhlášení.

Vládní většina již při předchozím hlasování dokázala přehlasovat veto Senátu. Podle dosavadních vyjádření proto existuje možnost, že se Sněmovna pokusí překonat také prezidentské veto.

Spor se tím může přesunout také na ústavněprávní úroveň. Odpůrci změny už dříve avizovali možnost obrátit se na Ústavní soud, pokud bude novela přijata.

Co bude následovat?

Další vývoj nyní závisí především na Poslanecké sněmovně. Pokud poslanci prezidentovo veto přehlasují, bude se řešit, zda nová pravidla vstoupí v účinnost v plánovaném termínu.

Celý spor tak není pouze otázkou jednoho zákona. Dotýká se také výkladu ústavních pravomocí prezidenta, role vlády a ministra zahraničních věcí při zastupování České republiky a budoucího fungování státní správy.

Případný další právní spor by následně mohl rozhodnout Ústavní soud.