Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se znovu dostává do popředí české politiky. Předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura chce, aby koalice urychlila projednávání změny, která by ukončila současný systém přímých plateb domácností a firem za Českou televizi a Český rozhlas.

Podle informací zveřejněných 19. října 2026 Okamura požaduje, aby se návrh dostal mezi priority nadcházejících jednání Poslanecké sněmovny. Vadí mu, že se projednávání podle jeho slov od jara opakovaně posouvá. Vládní koalice tak stojí před úkolem sladit svůj politický slib s legislativním harmonogramem a připravit změnu financování veřejnoprávních médií.

Okamura chce, aby se návrh konečně posunul

Téma zrušení koncesionářských poplatků patří mezi sliby, které vládní hnutí ANO a SPD prosazovala už před volbami. Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě chce změnit způsob, jakým jsou Česká televize a Český rozhlas financovány.

Okamura nyní naléhá na koaliční partnery, aby se návrh přestal odkládat a získal přednost při plánování dalšího jednání Sněmovny. Podle něj už není důvod pokračovat v dosavadním tempu, když se o změně mluví několik měsíců.

Jeho postoj zároveň ukazuje, že uvnitř vládní koalice může být důležité nejen samotné schválení reformy, ale také načasování. Čím déle bude projednávání trvat, tím obtížnější může být splnění původně avizovaného termínu.

Co by se mělo změnit?

Základní myšlenkou vládního plánu je zrušit přímé televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Podle vládního návrhu by se tak změnil způsob, jakým obě veřejnoprávní instituce získávají prostředky na svůj provoz.

V současnosti činí základní televizní poplatek pro domácnosti 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek 55 korun měsíčně. Při splnění příslušných zákonných podmínek se mohou povinnosti týkat také firem a dalších subjektů.

Zastánci změny argumentují tím, že by se odstranila povinnost hradit poplatky v dosavadní podobě. Pro domácnosti, které je nyní platí, by to mohlo znamenat konec samostatných pravidelných plateb za veřejnoprávní televizi a rozhlas.

Zrušení poplatků však automaticky neznamená, že provoz těchto médií přestane být financován z veřejných peněz. Pokud by se jejich financování přesunulo do státního rozpočtu, prostředky by se nadále zajišťovaly prostřednictvím veřejných financí, pouze jiným způsobem.

Proč změna vyvolává spory?

Největší diskuse se vede o tom, zda by přechod na státní financování mohl ovlivnit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.

Kritici upozorňují, že přímé poplatky představují samostatný zdroj příjmů, který není každý rok přímo závislý na rozhodování vlády o rozpočtových prioritách. Pokud by se financování přesunulo pod státní rozpočet, mohla by podle nich vzniknout větší možnost politického tlaku prostřednictvím rozhodování o přidělovaných částkách.

Zastánci reformy naopak tvrdí, že financování ze státního rozpočtu může fungovat i při zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Rozhodující by podle nich bylo nastavení zákonných pravidel, dlouhodobá předvídatelnost financování a zachování kontrolních mechanismů.

Samotná změna zdroje peněz tedy ještě automaticky neurčuje, zda budou média nezávislá, nebo politicky ovlivnitelná. Podstatné bude konkrétní znění zákona, pravidla přidělování prostředků a praktické fungování kontrolních institucí.

Jaký je další postup?

Vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií byl v červnu 2026 předložen Poslanecké sněmovně. Jeho další osud závisí na průběhu legislativního procesu a na tom, jak rychle se podaří jednotlivé body projednat.

Okamurův požadavek na urychlení jednání proto nemusí sám o sobě znamenat, že budou poplatky zrušeny okamžitě. O změně musí rozhodnout příslušné zákonodárné instituce a návrh musí projít potřebnými kroky.

Pro koalici je nyní důležité určit harmonogram, získat potřebnou podporu a vypořádat se s očekávanou kritikou opozice. Ta může proti návrhu vystupovat jak z politických, tak z věcných důvodů, zejména s ohledem na nezávislost veřejnoprávního zpravodajství.

Co to znamená pro občany?

Pro domácnosti je nejdůležitější otázkou, kdy by případná změna začala platit a jak by byla upravena dosavadní platební povinnost. Dokud nebude příslušná změna schválena a účinná, nelze samotné politické prohlášení považovat za potvrzení, že povinnost platit poplatky skončila.

Důležitá bude také podoba přechodných ustanovení a způsob, jakým stát zajistí financování obou institucí v dalších letech. Veřejnost bude sledovat nejen případnou úsporu na přímých platbách, ale i to, zda nový model zajistí stabilní prostředky na zpravodajství, vzdělávací pořady a další veřejnou službu.

Závěr: Rozhodne parlament, nikoli samotný slib

Tomio Okamura chce zrušení televizních a rozhlasových poplatků posunout mezi hlavní priority vládní koalice. Jeho výzva přichází v době, kdy se návrh financování veřejnoprávních médií stále projednává a kolem jeho dopadů přetrvávají zásadní politické spory.

Pro občany bude rozhodující až konečné znění zákona a datum jeho účinnosti. Zatímco koalice prosazuje změnu financování, její kritici varují před možným oslabením nezávislosti médií. Výsledek tak nebude důležitý pouze pro rodinné rozpočty, ale také pro budoucí fungování veřejnoprávního zpravodajství v České republice.