Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bezpečnost Evropy je podle něj úzce spojena s výsledkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro polská média zdůraznil, že evropské státy by neměly podceňovat schopnosti ruské armády ani možnost dalšího rozšíření ruského tlaku za současné frontové linie.

Rusko podle Zelenského nemusí zůstat na Ukrajině

Zelenskyj tvrdí, že pokud nebude ruská agrese na Ukrajině zastavena, Moskva může v budoucnu pokračovat v prosazování svých bezpečnostních a územních ambicí. Podle ukrajinského prezidenta proto není válka pouze bilaterálním konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou, ale představuje širší bezpečnostní problém pro evropské státy.

„Západ stále nechce pochopit, že Rusové půjdou dál,“ uvedl Zelenskyj s tím, že právě Ukrajina dnes představuje hlavní překážku mezi ruskou armádou a dalšími částmi Evropy.

Ukrajinský prezident zároveň zdůrazňuje význam další vojenské podpory. Podle něj silná a dobře vybavená ukrajinská armáda nechrání pouze vlastní území, ale zároveň snižuje riziko, že by se konflikt mohl přiblížit k hranicím členských států Evropské unie a NATO.

Válka si vyžádala obrovské ztráty

Válka od rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 přinesla statisíce obětí a zraněných na obou stranách. Přesné počty vojenských ztrát však zůstávají obtížně ověřitelné, protože jednotlivé strany konfliktu zveřejňují omezené nebo rozdílné údaje.

Čísla uváděná v souvislosti s ukrajinskými a ruskými vojenskými ztrátami se proto mohou výrazně lišit podle zdroje, období a použité metodiky. Samotný rozsah ztrát nicméně ukazuje, jak vysokou cenu konflikt již zaplatil.

Spor o členství Ukrajiny v NATO

Jedním z nejcitlivějších témat zůstává budoucí členství Ukrajiny v NATO. Kyjev dlouhodobě usiluje o bezpečnostní garance a členství v alianci považuje za jednu z možností, jak zabránit opakování ruské agrese.

V Polsku však existují i politici, kteří mají k rychlému vstupu Ukrajiny do NATO a Evropské unie výhrady. Polský prezidentský kandidát Karol Nawrocki například spojoval svůj postoj s nutností vyřešit historické spory mezi Polskem a Ukrajinou, včetně otázky volyňského masakru.

Zelenskyj na podobná vyjádření reagoval varováním, že evropské státy musí přemýšlet nejen o současné válce, ale také o tom, jakou bezpečnostní situaci vytvoří její případný výsledek.

Varování před ohrožením Polska

Zvláštní pozornost věnoval Zelenskyj Polsku, které s Ukrajinou přímo sousedí a zároveň je členem NATO. Podle jeho argumentace by případné oslabení Ukrajiny mohlo zvýšit bezpečnostní rizika pro státy na východním křídle aliance.

Ukrajinský prezident proto vyzývá evropské země, aby podporu Ukrajině vnímaly jako součást vlastní bezpečnostní politiky. „Proč nezvýšit podporu Ukrajiny a nezajistit tak bezpečnost Evropy?“ ptal se podle citovaných vyjádření.

Evropa stojí před zásadním rozhodnutím

Zelenskyj dlouhodobě prosazuje myšlenku, že Ukrajina by měla být pevně spojena s evropskými bezpečnostními strukturami. Podle něj by pokračující vojenská, finanční a politická podpora Ukrajiny měla být jedním z hlavních nástrojů evropské obrany.

Budoucnost vztahů Ukrajiny s NATO však zůstává politicky komplikovaná. Členské státy aliance mají rozdílné postoje k načasování a podmínkám případného členství.

Zelenskyj přesto tvrdí, že rozhodnutí o budoucím postavení Ukrajiny nebude mít důsledky pouze pro Kyjev. Podle něj může ovlivnit bezpečnostní rovnováhu v celé Evropě a především situaci zemí sousedících s Ruskem a Ukrajinou.