Předseda Senátu Miloš Vystrčil se po několika letech znovu vrátil k jedné z nejdiskutovanějších událostí české zahraniční politiky – své cestě na Tchaj-wan v roce 2020. V rozhovoru pro pořad eXtra Host popsal nejen mezinárodní reakce na svou návštěvu, ale také tlak, kterému podle svých slov čelil ze strany Čínské lidové republiky i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Vystrčil uvedl, že cesta na Tchaj-wan představovala významný moment nejen pro českou diplomacii, ale také pro debatu o tom, jakým způsobem by měla Česká republika hájit svou suverenitu při jednání s velmocemi. Připomněl, že už před samotnou návštěvou zaznívala ostrá varování z Pekingu, která měla české představitele od cesty odradit.

Výhrůžky z Číny podle něj ztratily účinek

Předseda Senátu popsal, že první cesta byla spojena s výrazným psychickým tlakem. Podle něj se však postupem času ukázalo, že čím ostřeji Čína reagovala, tím větší pozornost celá záležitost získávala.

Vystrčil uvedl, že podobné politické výhrůžky se postupně staly běžnou součástí mezinárodních vztahů. Zároveň naznačil, že druhou návštěvu již absolvoval s vědomím, že podobná rétorika bude pokračovat.

Podle jeho názoru by Česká republika neměla vystupovat vůči žádné světové mocnosti jako podřízený partner. Zdůraznil, že respekt mezi státy musí být založen na rovnocennosti a nikoliv na jednostranném diktátu.

Ostrá kritika bývalého prezidenta Zemana

Největší pozornost však vzbudila Vystrčilova slova na adresu bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předseda Senátu uvedl, že právě od tehdejší hlavy státu zažil podle svého přesvědčení mimořádně silný nátlak.

Vystrčil prohlásil, že způsob jednání prezidenta považoval za natolik intenzivní, že jej označil za „brutální“ a podle svých slov neodpovídající úřadu prezidenta České republiky.

Na otázku, jak tlak konkrétně probíhal, uvedl, že během osobního rozhovoru měl pocit, jako by se atmosféra vrátila do období před listopadem 1989. Tím naznačil, že způsob komunikace vnímal jako nepřijatelný a připomínající praktiky minulého režimu.

Připomněl také Jaroslava Kuberu

V rozhovoru zazněla i vzpomínka na bývalého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, který plánoval cestu na Tchaj-wan ještě před Vystrčilem. Kubera však krátce před plánovanou návštěvou zemřel.

Vystrčil připomněl, že jeho předchůdce podle dostupných informací čelil značnému tlaku po jednáních s představiteli Hradu i čínské ambasády. Podle něj se tento tlak negativně odrazil na jeho psychickém stavu.

Debata pokračuje i po letech

Vystrčilova aktuální vyjádření znovu otevřela diskusi o vztazích České republiky s Čínou, o nezávislosti české zahraniční politiky i o roli ústavních činitelů při rozhodování o zahraničních cestách.

Zatímco jedni jeho postoj považují za důkaz důsledné obrany české suverenity a demokratických hodnot, jiní dlouhodobě upozorňují na možné dopady podobných kroků na ekonomické a diplomatické vztahy s Čínou.

Rozhovor tak znovu připomněl události, které výrazně ovlivnily českou zahraniční politiku a dodnes zůstávají předmětem veřejné i politické debaty.