V české politice se v poslední době často mluví o nedostatku slušnosti a důvěryhodnosti. Podle sociologa Jana Buriance z agentury STEM/MARK, který byl hostem pořadu Ptám se já, se blíží volby do Poslanecké sněmovny a atmosféra mezi voliči je napjatá. Průzkumy ukazují, že až třetina voličů stále neví, komu svůj hlas odevzdá. Na sociálních sítích se objevují hlasy zklamaných voličů vládní koalice, kteří zvažují, že letos k volbám nepůjdou. Buriance však upozorňuje, že obraz na sociálních sítích může být zkreslený. I když někteří voliči vládních stran byli v minulosti zklamáni, většina z nich se pravděpodobně voleb zúčastní. Hlavním důvodem je obava z možného spojení hnutí ANO s dalšími stranami, jako je SPD, což by pro ně bylo nepřijatelné.

Průzkum také odhalil, že lidé postrádají na politické scéně alternativu. Ačkoli se spekulovalo o vzniku nové politické strany, k tomu nakonec nedošlo. Přesto by až 20 % voličů novou stranu uvítalo. Je však otázkou, zda by taková strana skutečně uspěla, protože každý volič má jiné představy a očekávání.

Seznam Zprávy plánují postupně zveřejňovat podrobné výsledky průzkumu Politické dění a volební motivace 2025. Zajímavé je, že ačkoli jsou lidé s osobním životem většinou spokojeni, až tři čtvrtiny z nich nejsou spokojeny s vývojem České republiky. Pouze 12–15 % lidí je spokojeno s aktuálním směřováním země, zatímco polovina populace vnímá stagnaci a 40 % dokonce negativní vývoj.

Podle Buriance se negativní vnímání státu zhoršilo po epidemické krizi v roce 2020, která byla následována inflační krizí a válečným konfliktem na Ukrajině. Přestože současná vláda vládne celé volební období, lidé stále vnímají stát jako nestabilní, což může být důsledkem nízké důvěry v politiku obecně.

Volební motivace se často točí kolem nespokojenosti se současnou vládou. Vládní koalice má stále šanci změnit náladu ve společnosti, protože aktuálně zaujímá 40 % voličských preferencí. Vzdělání a socioekonomické zázemí hrají roli v rozhodování, zda lidé půjdou k volbám. Nižší volební účast je typická pro lidi se základním vzděláním a z chudších sociálních skupin.

Mezi hlavní témata, která by mohla voliče mobilizovat, patří zdravotnictví, cena a kvalita potravin, bydlení, korupce a energetika. Zdravotnictví a dostupnost služeb jsou stále důležitější, zejména v některých regionech, jako je sever Čech.

Zajímavé je, že ačkoli 40 % lidí preferuje směřování na Západ, většina by raději viděla Českou republiku jako neutrální stát, podobně jako Švýcarsko. V kampani se ukazuje, že rétorika proti současné vládě je silnější než proti opozici.

Lidé také postrádají v politice upřímnost, pravdomluvnost a slušnost. Přestože je důvěra v politiky nízká, prezident Petr Pavel je vnímán jako důvěryhodná osobnost, což je dáno i symbolikou prezidentského úřadu.

Ačkoli by nová politická strana mohla přilákat až 20 % voličů, je otázkou, zda by dokázala uspět, protože lidé mají různé představy o tom, jaké hodnoty a osobnosti by měla reprezentovat.