November 16, 2026

STÁVKA ČESKÉ TELEVIZE A ROZHLASU BABIŠE NEZASTAVILA! POPLATKY CHCE VLÁDA ZRUŠIT NAVZDORY PROTESTŮM

Stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu zatím nepřinesla očekávaný výsledek. Premiér Andrej Babiš dal jasně najevo, že vláda nehodlá ustoupit od svého plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Ani rozsáhlé protesty zaměstnanců veřejnoprávních médií a demonstrace v ulicích podle něj na rozhodnutí vládní koalice nic zásadního nezmění.

Spor o budoucnost financování veřejnoprávních médií tak nabírá na intenzitě. Zatímco vláda argumentuje potřebou změnit současný systém, zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu varují před možným ohrožením jejich nezávislosti.

Babiš po stávce nezměnil názor

Ve středu 4. listopadu 2026 se Andrej Babiš vyjádřil k situaci před odletem do Varšavy. Potvrdil, že koalice ANO, SPD a Motoristů hodlá pokračovat v prosazování svého záměru. Televizní a rozhlasové poplatky chce zrušit a jejich dosavadní systém financování nahradit financováním ze státního rozpočtu.

Premiér zároveň uvedl, že stávku považuje za právo zaměstnanců. Zmínil také, že během omezeného vysílání České televize sledoval archivní pořady, mimo jiné záběry zachycující výstavbu pražského metra a panelových domů.

Jeho vyjádření ale jasně ukázalo, že protesty zatím nepřiměly vládu k přehodnocení hlavního bodu jejího programu.

Tisíce zaměstnanců se zapojily do protestu

Stávka se uskutečnila v úterý 3. listopadu. Česká televize i Český rozhlas během ní výrazně omezily živé vysílání a místo běžného programu zařazovaly převážně archivní pořady.

Zpravodajství, kulturní, sportovní i další informační služby fungovaly pouze v omezeném režimu.

Podle údajů organizátorů se do protestu zapojilo 1 376 zaměstnanců a externích spolupracovníků Českého rozhlasu a 2 257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize.

Takový rozsah účasti ukázal, jak silný odpor vůči plánované změně financování uvnitř obou institucí existuje.

Zaměstnanci se obávají především toho, že pokud budou veřejnoprávní média financována přímo ze státního rozpočtu, mohou se dostat pod větší politický tlak. Podle kritiků by se tím mohla oslabit jejich redakční nezávislost i dlouhodobá finanční stabilita.

Spor vyvolalo také noční hlasování ve Sněmovně

Napětí mezi vládou a odpůrci změny zesílilo už během projednávání návrhu zákona. Vládní koalice prosadila jeho první čtení ve Sněmovně v sobotu 24. října ve 4:36 ráno.

Právě neobvyklý čas hlasování se stal jedním ze symbolů současného politického sporu. Opozice postup vlády kritizovala a odpůrci změny jej vnímali jako další důvod k veřejným protestům.

Vláda naopak argumentuje tím, že Česká republika není jedinou zemí, která hledá alternativní způsob financování veřejnoprávních médií. Podle argumentace ministra kultury Oty Klempíře už televizní a rozhlasové poplatky vybírá pouze část evropských států, zatímco další země využívají jiné modely.

Protesty se přesunuly také do ulic

Stávka nezůstala pouze uvnitř televizních a rozhlasových budov. Podporu zaměstnancům vyjádřili také lidé ve veřejném prostoru.

Demonstrace se konaly například na Václavském náměstí v Praze, v centru Brna, Ostravy a dalších městech. K protestům se připojili vysokoškolští studenti, kteří vyhlásili vlastní stávku, stejně jako některá divadla a kulturní instituce.

Účastníci chtěli upozornit především na význam nezávislých veřejnoprávních médií a na rizika, která podle nich může přinést změna jejich financování.

Prezident Petr Pavel vyzývá k odborné debatě

K situaci se vyjádřil také prezident Petr Pavel. Ocenil poklidný průběh demonstrací a zdůraznil, že by si přál, aby protesty zůstaly i nadále kultivované.

Zároveň zopakoval svůj postoj, že tak zásadní změna financování veřejnoprávních médií by měla být předem důkladně odborně projednána. Podle prezidenta měla taková debata proběhnout ještě před předložením zákona do Poslanecké sněmovny, nikoliv až během samotného legislativního procesu.

Kriticky se vyjádřil také místopředseda hnutí STAN Jan Farský. Podle něj jsou nezávislá veřejnoprávní média v současné době mimořádně důležitá a protesty představují jasný signál, že část veřejnosti s vládním postupem nesouhlasí.

Babiš připustil jednu možnou změnu

Přestože premiér odmítá ustoupit od samotného zrušení poplatků, připustil možnost úpravy některých parametrů budoucího financování.

Konkrétně se jedná o valorizační mechanismus, který by měl určovat růst rozpočtu České televize a Českého rozhlasu v závislosti na kumulativní inflaci.

Původně se hovořilo o hranici deseti procent. Babiš naznačil, že by bylo možné diskutovat o jejím snížení na šest procent. Taková změna by však podle něj vyžadovala souhlas koaličních partnerů.

Zásadní otázka, tedy samotné zrušení televizních a rozhlasových poplatků, však podle premiéra zůstává beze změny.

Co to znamená pro české domácnosti?

Případná změna systému financování by se dotkla nejen zaměstnanců veřejnoprávních médií, ale také milionů domácností a podnikatelů.

Pokud by současný systém poplatků skončil, jejich financování by se přesunulo do státního rozpočtu. O konkrétní podobě nového modelu a jeho dlouhodobých dopadech by však musela rozhodnout další legislativní jednání.

Otevřenou otázkou zůstává také to, jak by nový systém zajistil dostatečné a stabilní financování obou institucí bez nepřiměřeného politického vlivu.

Podle průzkumů citovaných serverem ProSvět si přibližně dvě třetiny Čechů nepřejí, aby se Česká televize a Český rozhlas dostaly pod přímou kontrolu státu. Tento názor představuje pro vládu významnou politickou výzvu.

Rozhodující týdny teprve přijdou

Stávka ani demonstrace zatím vládní plán nezastavily. Andrej Babiš zůstává přesvědčený, že zrušení poplatků má pokračovat, zatímco zaměstnanci médií, část opozice a další kritici upozorňují na možné důsledky pro nezávislost veřejnoprávního vysílání.

O dalším vývoji rozhodne především pokračování legislativního procesu a podoba případných změn návrhu zákona.

Jedno je však jisté: spor o financování České televize a Českého rozhlasu se stal jedním z výrazných politických témat a jeho dopady mohou ovlivnit fungování veřejnoprávních médií na dlouhá léta dopředu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *