Alena Schillerová se ostře postavila proti pozměňovacím návrhům Senátu k připravované elektronické evidenci tržeb. Podle ní by některé navrhované výjimky oslabily celý systém, vytvořily nerovné podmínky mezi podnikateli a zkomplikovaly kontrolu výběru daní. Kritizovala především argument, že bezhotovostní platby jsou pro finanční správu automaticky dohledatelné.

Debata kolem návratu elektronické evidence tržeb se v české politice znovu vyostřuje. Ve svém vystoupení se Alena Schillerová zaměřila na návrhy, které podle ní Senát předložil s cílem upravit připravovaný systém EET 2.

Jedním z hlavních argumentů opozice podle Schillerové je tvrzení, že elektronické platby není nutné evidovat, protože je finanční správa může jednoduše dohledat prostřednictvím bankovních účtů.

Schillerová tento pohled odmítá.

Podle ní finanční správa nemá automatický přístup ke kompletnímu bankovnictví každého občana či podnikatele. Upozorňuje také na existenci elektronických peněženek, jednorázových účtů, účtů příbuzných nebo třetích osob a finančních účtů vedených v zahraničí.

„Elektronická evidence tržeb“ je podle jejího argumentu v době rychlého rozvoje digitálních plateb důležitým nástrojem pro kontrolu výběru daní.

Schillerová: Ústavní soud EET jako celek nezrušil

Významnou část svého vystoupení věnovala Schillerová také rozhodnutí Ústavního soudu, na které se podle ní někteří opoziční poslanci a senátoři opakovaně odvolávají.

Její interpretace je jednoznačná: Ústavní soud podle ní neoznačil samotnou evidenci bezhotovostních plateb za protiústavní. Kritika měla podle Schillerové směřovat především k nesystematickému rozlišování jednotlivých způsobů plateb.

Právě z tohoto důvodu podle ní současný návrh EET 2 pracuje s principem, který se nesoustředí pouze na konkrétní platební metodu.

Rozhodující má být především skutečnost, zda zákazník nakupuje při osobním kontaktu s podnikatelem.

Schillerová proto odmítá návrh, který by podle ní znovu zavedl rozlišování mezi různými platebními metodami. Takové řešení by podle jejího názoru mohlo vést k problémům, které už Ústavní soud v minulosti kritizoval.

Spor o výjimku pro podnikatele s příjmy do milionu korun

Dalším sporným bodem je návrh Senátu týkající se podnikatelů v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do jednoho milionu korun.

Schillerová připomněla, že připravovaný režim EET OFF má podle předloženého konceptu umožnit nejmenším podnikatelům zvolit si jednodušší variantu.

Podnikatel, který splní stanovené podmínky, by podle tohoto systému mohl rozhodnout, zda bude své kontaktní tržby evidovat, nebo využije režim EET OFF. V takovém případě by místo evidence odváděl pevně stanovenou daň z příjmu ve výši 1 500 korun měsíčně spolu s povinnými odvody.

Podle Schillerové tak už samotný systém nabízí podnikatelům možnost volby.

Senátní návrh by tuto možnost podle ní nahradil plošnou výjimkou založenou pouze na účasti v paušálním režimu.

Schillerová takový přístup považuje za nespravedlivý a především za komplikaci celého systému.

Svůj argument přirovnala ke kontrole rychlosti na silnicích. Uvedla, že by bylo podobné tomu, jako kdyby řidič získal výjimku z radarových kontrol pouze tím, že by na automobil umístil nálepku s číslem 30 a deklaroval, že nejezdí rychleji.

Podle Schillerové by podobná logika v případě EET znamenala vytvoření systému, v němž by někteří podnikatelé byli zvýhodněni pouze na základě deklarovaných příjmů.

Zemědělci a sezónní prodej

Třetí kritizovanou změnou je podle Schillerové návrh na vytvoření nové výjimky pro přímý sezónní prodej vlastních zemědělských produktů přímo v místě jejich produkce.

Schillerová zdůrazňuje, že pomoc malým zemědělcům je podle ní žádoucí. Zároveň však odmítá princip, kdy by zákon postupně vytvářel samostatnou výjimku pro každou jednotlivou profesní nebo podnikatelskou skupinu.

Podle ní by takový postup mohl vést k rozmělňování pravidel a k nerovnému postavení jednotlivých podnikatelů.

Problém vidí také v nejasnosti některých pojmů.

V praxi by podle ní například mohly vznikat otázky, co přesně znamená sezónní prodej, kde přesně končí místo produkce nebo jak postupovat v případě, kdy zemědělec společně s vlastními produkty prodává také zboží, které nakoupil od jiného dodavatele.

Schillerová varuje, že nejasná pravidla mohou vést ke sporům, rozdílnému přístupu finančních úřadů a zároveň vytvořit prostor pro obcházení zákona.

Spor o zdravotní benefity

Velkou pozornost věnovala Schillerová také čtvrtému senátnímu návrhu, který se týká zrušení limitu pro osvobození zdravotních benefitů.

Na první pohled může podle ní tento návrh působit jako výhoda pro zaměstnance. Schillerová však tvrdí, že největší užitek by z neomezeného osvobození měli především zaměstnanci s vyššími příjmy, kteří mohou čerpat nejdražší zaměstnanecké benefity.

Současný limit podle jejího vystoupení činí 50 000 korun ročně a je automaticky upravován.

Schillerová proto odmítá úplné odstranění stropu. Argumentuje tím, že pro běžného zaměstnance by taková změna nemusela znamenat zásadní praktickou výhodu, zatímco u vysoce placených zaměstnanců by mohla otevřít prostor pro využívání výrazně dražších služeb.

Zmínila například lázeňské, wellness, rehabilitační nebo jiné nadstandardní programy.

Zároveň ale upozornila, že připravovaná úprava podle jejího vyjádření počítá s tím, že skutečně významné zdravotní a preventivní služby mohou být z limitu vyňaty.

Jako příklad uvedla některé nehrazené screeningy, například screening kardiovaskulárních rizik, onkologická vyšetření nad rámec veřejného zdravotního pojištění nebo nadstandardní preventivní prohlídky.

Podle Schillerové tedy nejde o odmítání podpory zdraví zaměstnanců, ale o nesouhlas s plošným a neomezeným daňovým zvýhodněním všech typů zdravotních benefitů.

EET 2 není podle Schillerové jen o evidenci tržeb

Schillerová zároveň zdůraznila, že připravovaný systém podle ní představuje širší balíček opatření.

Součástí má být například snížení DPH na nealkoholické nápoje podávané v gastronomii na 12 procent.

Dalším opatřením má být jasnější režim dobrovolného spropitného. Podle předloženého konceptu má být spropitné až do výše 7 procent tržeb osvobozeno od daně a pojistných odvodů.

Právě tento bod Schillerová považuje za významnou pomoc zaměstnancům v gastronomii.

Číšníci, servírky, barmani, kuchaři a další pracovníci v gastronomii podle ní často pracují večer, o víkendech i během svátků. Spropitné by proto podle jejího názoru mělo zůstat především lidem, kteří si ho svou prací zaslouží.

Zastánci návrhu zároveň argumentují tím, že vyšší oficiální příjmy zaměstnanců mohou pomoci také při posuzování jejich finanční situace například při žádostech o hypotéku.

Návrat školkovného a slevy na studenta

Podle Schillerové má lepší výběr daní vytvořit prostor také pro další daňové úlevy.

V této souvislosti zmínila obnovení školkovného a slevy na studenta. Podle jejího vyjádření mají tato opatření pomoci především rodinám s dětmi a mladým lidem, kteří studují.

Celý balíček tak podle ní nemá být postaven pouze na kontrole podnikatelů, ale také na kombinaci lepšího výběru daní a cílené podpory některých skupin obyvatel.

Ministerstvo připravuje informační kampaň

Schillerová ve svém vystoupení zdůraznila také potřebu informovat podnikatele před případným spuštěním nového systému.

Ministerstvo financí podle ní připravilo informační web, kde mají podnikatelé najít základní informace o tom, koho se evidence týká, které platby budou evidovány, jak postupovat při výpadku internetu nebo jakým způsobem bude fungovat vydávání účtenek.

Podnikatelé se mají dozvědět také to, zda budou moci používat své současné pokladní systémy a jak se případně přihlásit do režimu EET OFF.

Součástí informační kampaně má být také informační brožura a telefonická infolinka finanční správy.

Cílem je podle Schillerové umožnit podnikatelům připravit se na změny s dostatečným předstihem.

Roadshow má přiblížit EET podnikatelům

Ministerstvo chce podle jejího vystoupení pokračovat také v osobních setkáních s podnikateli.

První velký seminář má být podle uvedených informací naplánován na 17. září v Praze. Organizován má být ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků České republiky.

Další setkání se mají uskutečnit například v Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Karlových Varech, Plzni, Brně a Chebu.

Schillerová tvrdí, že zájem podnikatelů ukazuje především potřebu získat konkrétní informace a odpovědi na praktické otázky.

Ostrý vzkaz opozici

V závěru svého vystoupení Schillerová znovu odmítla senátní úpravy a vyzvala poslance, aby zachovali původní podobu návrhu schválenou Poslaneckou sněmovnou.

Podle jejího názoru by přijetí senátních změn znamenalo oslabení účinnosti evidence, větší počet výjimek a vznik nových rozdílů mezi podnikateli.

Její hlavní argument je, že moderní systém evidence musí odpovídat současným způsobům placení a neměl by být založen na pravidlech, která podle ní umožňují obcházení povinností.

Schillerová proto obhajuje návrat EET a její plánované spuštění od 1. ledna 2027.

Politický spor se tak netýká pouze samotné evidence tržeb. Ve hře je také otázka, jak nastavit kontrolu daňových příjmů, jaké výjimky podnikatelům poskytovat a do jaké míry má stát podporovat zaměstnanecké benefity.

Zatímco zastánci EET 2 tvrdí, že systém pomůže narovnat podmínky mezi podnikateli a zlepšit výběr daní, kritici upozorňují na administrativní zátěž a rozsah státní kontroly.

O definitivní podobě systému tak bude rozhodovat další legislativní proces. Právě střet mezi vládními argumenty a senátními návrhy ukazuje, že návrat elektronické evidence tržeb zůstává jedním z výrazných ekonomických a politických témat před rokem 2027.