Politický spor mezi poslancem Jindřichem Rajchlem (SPD) a předsedou ODS Martinem Kupkou se v posledních dnech výrazně vyostřil. V centru konfliktu je nejen Rajchlova účast na konferenci spolku Svatopluk, ale také rozdílné pohledy obou politiků na válku na Ukrajině, vztahy s Ruskem a otázku, zda je možné a žádoucí jednat s ruskými představiteli.

Konference spolku Svatopluk se uskutečnila 19. září 2026 v pražském hotelu Duo. Jejím tématem byla spolupráce střední Evropy se zeměmi BRICS a globálním Jihem. Mezi účastníky byli například bývalý prezident Miloš Zeman, Jindřich Rajchl a europoslankyně Kateřina Konečná. Online se připojil také ruský politolog Fjodor Lukjanov, který je od prosince 2025 na sankčním seznamu Evropské unie.

Právě účast Lukjanova vyvolala kritiku některých českých politiků. Martin Kupka vyzval premiéra Andreje Babiše, aby se od Rajchlovy účasti na akci distancoval. Ve svém veřejném vyjádření použil také formulaci, že by Rajchl mohl být „poslán za Ural“.

Rajchl následně reagoval velmi ostře. Ve svém veřejném vystoupení odmítl, že by jeho účast na konferenci nebo jeho požadavek na diplomatická jednání znamenaly podporu Ruska. Tvrdil, že jeho hlavním cílem je prosazování českých národních zájmů a co nejrychlejší ukončení války.

Rajchl: Neobhajuji Rusko, chci jednání

Rajchl ve své rozsáhlé reakci argumentoval tím, že dialog s protivníkem podle něj automaticky neznamená souhlas s jeho politikou. Podle jeho interpretace je právě schopnost jednat i s druhou stranou základním předpokladem diplomatického řešení konfliktu.

Odmítl také tvrzení, že by ve svých projevech vystupoval na straně Ruska. Opakovaně zdůrazňoval, že podle něj prosazuje především české bezpečnostní a národní zájmy.

Významnou část svého projevu věnoval také otázce dalšího vývoje války na Ukrajině. Rajchl tvrdil, že pokračování konfliktu podle něj zvyšuje riziko širší eskalace a že bezpečnost České republiky i dalších evropských zemí vyžaduje především diplomatické úsilí.

Jeho argumentace vycházela z předpokladu, že mírové dohody nelze uzavírat pouze mezi spojenci, ale musí při nich být zastoupeny také strany konfliktu.

Spor o fotografii se samopalem

Další část konfliktu se rozvinula poté, co Martin Kupka zveřejnil fotografii se samopalem během akce Dny NATO v Mošnově. Rajchl fotografii využil jako součást své kritiky Kupkových postojů k válce.

Podle Rajchla je rozpor mezi veřejným zdůrazňováním vojenské připravenosti a současnou podporou Ukrajiny jedním z hlavních problémů současné politické debaty. Kupkovi proto vzkázal, že pokud tvrdí, že se na Ukrajině bojuje také za bezpečnost České republiky, měl by podle něj své postoje podpořit konkrétním jednáním.

Rajchl ve svém komentáři použil mimořádně ostrý jazyk a Kupku vyzýval, aby místo symbolických gest pokračoval „přímo na Donbas“. Tuto část svého vyjádření prezentoval jako kritiku toho, co považuje za politické využívání války a vojenských symbolů.

Kupka kritizoval Rajchlovu účast na konferenci

Kupkova kritika však předcházela Rajchlově reakci. Předseda ODS upozornil především na skutečnost, že Rajchl vystupoval na konferenci, kde měl online projev Fjodor Lukjanov.

Lukjanov je šéfredaktorem časopisu Russia in Global Affairs a Evropská unie jej zařadila na svůj sankční seznam. Evropské zdroje jej spojují s veřejnými aktivitami, které podle EU poskytují ideologické krytí ruské agresi proti Ukrajině.

Rajchl naopak tvrdil, že samotná možnost vést s Lukjanovem nebo jinými ruskými představiteli diskusi by neměla být automaticky považována za podporu ruské politiky.

Rajchl kritizoval také média

Velkou část svého projevu Rajchl věnoval českým médiím a způsobu, jakým informovala o konferenci.

Kritizoval zejména článek Seznam Zpráv, který upozorňoval na účast Lukjanova a dalších osob. Rajchl jej označil za manipulativní a tvrdil, že média podle něj vytvářejí prostředí, v němž je samotný dialog s ruskými představiteli automaticky interpretován jako podpora Kremlu.

Toto hodnocení je však Rajchlovým politickým názorem. Kritici konference naopak argumentují tím, že přítomnost sankcionovaného ruského politologa na podobné akci představuje významný politický a bezpečnostní problém.

Rozdílné pohledy na cestu k míru

Základní rozdíl mezi Rajchlovým a Kupkovým pohledem se tak týká především přístupu k Rusku a k otázce vyjednávání.

Rajchl prosazuje intenzivnější diplomatický dialog a tvrdí, že bez jednání s ruskou stranou není možné dosáhnout trvalého ukončení války. Ve svém projevu zároveň varoval před možností širšího vojenského konfliktu v Evropě.

Kupka a další kritici konference naproti tomu zdůrazňují problematiku ruské agrese proti Ukrajině a odmítají podle nich příliš vstřícný přístup k představitelům, kteří jsou spojováni s ruskými narativy.

Do veřejné debaty se tak dostaly dvě odlišné otázky: zda může být dialog s protivníkem nástrojem k ukončení války, a zároveň zda některé formy takového dialogu nemohou legitimizovat nebo posilovat ruské politické pozice.

Rajchl: „Mír není synonymem pro slabost“

Ve své řeči Rajchl opakovaně zdůraznil, že podle něj není mírová politika projevem slabosti. Argumentoval tím, že vojenské prostředky mohou sloužit k obraně, samotné ukončení války však podle něj vyžaduje politické a diplomatické jednání.

Zmínil také jednání amerických představitelů se zástupci Ruska v Moskvě a uvedl, že pokud mohou s Moskvou jednat Spojené státy, neměla by podle něj být podobná komunikace tabu ani pro evropské země.

Rajchl současně varoval před tím, aby se evropská politika podle jeho názoru soustředila pouze na další zbrojení a odstrašení. Podle něj by měla existovat také dlouhodobá strategie pro dosažení míru.

Spor pokračuje

Konflikt mezi Rajchlem a Kupkou tak zdaleka nekončí. Zatímco Kupkova kritika se soustředila především na Rajchlovu účast na konferenci s ruským politologem zařazeným na sankční seznam EU, Rajchl svou reakcí rozšířil spor na širší otázku české zahraniční a bezpečnostní politiky.

Do debaty se zároveň zapojili další politici a veřejné osobnosti. Kritika konference zazněla také od předsedy STAN Víta Rakušana. Na druhé straně Rajchl a další účastníci akce zdůrazňují význam dialogu a diplomatického řešení války.

Celý spor tak ukazuje na hluboký rozdíl v pohledu české politické scény na válku na Ukrajině: část politiků zdůrazňuje vojenskou podporu a odstrašení, zatímco jiní volají po intenzivnější diplomacii a přímém jednání s Ruskem.

Jednotlivé výroky Rajchla i Kupky je přitom nutné vnímat jako součást politického střetu. Některá tvrzení obsažená v jejich veřejných vystoupeních představují jejich interpretace současné geopolitické situace, nikoli nezávisle potvrzená fakta.