by 
Český ministr zahraničí Petr Macinka se vyjádřil k vyhrocené debatě kolem slovenského premiéra Roberta Fica a jeho postojů k článku 5 Severoatlantické smlouvy. Macinka odmítl Fica za jeho výroky moralizovat a zároveň upozornil, že podle něj by měli politici v současné bezpečnostní situaci zmírnit rétoriku.
Debata se rozproudila poté, co Robert Fico uvedl, že si nepřeje, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli článku 5 NATO. Český prezident Petr Pavel následně označil jeho vyjádření za závažné a zdůraznil význam solidarity a vzájemné odpovědnosti mezi členskými státy Aliance.
Macinka v rozhovoru uvedl, že v době, kdy se jeho otázka dostala do médií, byl na cestě a neměl možnost podrobně prostudovat přesné znění Ficových výroků. Proto podle svých slov nechce dělat definitivní závěry o tom, zda slovenský premiér skutečně zpochybnil alianční závazky.
„Nechci se stavět na stranu toho či onoho,“ uvedl Macinka s tím, že Česká republika podle něj vyhodnocuje bezpečnostní hrozby a komunikuje v této oblasti se svými bezpečnostními službami.
Spor o článek 5 NATO
Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanovuje princip kolektivní obrany – ozbrojený útok proti jednomu či více členům NATO je považován za útok proti všem. Konkrétní podoba pomoci však není automaticky definována jako vyslání vojenských jednotek; spojenci rozhodují o opatřeních, která považují za nezbytná.
Právě výklad rozsahu této povinnosti se stal předmětem politické debaty. Fico uvedl, že nechce, aby bylo Slovensko zataženo do vojenského konfliktu, zatímco Pavel jeho slova interpretoval jako zpochybňování alianční solidarity.
Fico následně reagoval na Pavlovu kritiku tím, že podle něj český prezident jako bývalý generál NATO preferuje vojenský přístup, zatímco slovenský premiér dává přednost míru.
Macinka se však do tohoto sporu nechtěl přímo zapojit.
„Slovensko je suverénní země. Má svoji suverénní vládu, která vzešla ze svobodných slovenských voleb,“ uvedl ministr s tím, že nechce jiným zemím určovat, co jejich politici mohou nebo nemohou říkat.
Macinka varuje před zesilováním válečné rétoriky
Za důležitější považuje Macinka obecný vývoj veřejné debaty o bezpečnosti. Podle něj se v posledních týdnech rétorika posunula od upozorňování na bezpečnostní hrozby směrem k jazyku, který může vytvářet dojem, že evropské země už jsou součástí širší války.
Macinka tento vývoj označil za problematický. Obává se také toho, že jednotlivé kroky přijímané kvůli bezpečnosti mohou v souhrnu zmenšovat prostor pro diplomacii.
„Myslím, že by všichni měli ubrat,“ uvedl ministr.
Jeho postoj tak není formulován jako podpora jedné ze stran sporu mezi Ficem a Pavlem. Macinka zdůrazňuje především potřebu připravovat se na bezpečnostní hrozby, ale současně podle něj nezvyšovat zbytečně napětí prostřednictvím politické rétoriky.
„Nechci se stavět na stranu Fica ani Pavla“
Na otázku, zda je mu v konkrétním sporu bližší postoj Roberta Fica, nebo Petra Pavla, Macinka odmítl vybrat jednu stranu.
Zároveň připomněl geografickou polohu Slovenska a skutečnost, že země přímo sousedí s Ukrajinou. Podle něj proto může být pohled slovenské vlády na riziko případného rozšíření konfliktu odlišný od pohledu některých vzdálenějších států.
Macinka zdůraznil, že si nepřeje další eskalaci. Podle něj je třeba pokračovat v posilování bezpečnosti, ale zároveň zachovat diplomatický prostor.
„Válka je na Ukrajině,“ uvedl a dodal, že současná realita by podle něj neměla být prostřednictvím rétoriky posouvána do představy širšího konfliktu.
Ministr odmítá „normalizovat“ debatu o aktivaci článku 5
V rozhovoru přišla řeč také na předchozí výroky Andreje Babiše o případné aktivaci článku 5 NATO. Macinka v této souvislosti zdůraznil, že podle něj není vhodné vést veřejnou debatu tak, jako by byl článek 5 právě aktivován.
„Nenormalizujme si debatu o tom, že byl aktivován článek 5. Nic takového se nestalo,“ uvedl.
Podle Macinky není v současnosti důvod stavět politickou debatu na hypotetickém scénáři, kdy by došlo k aktivaci článku 5. Za důležité považuje soustředit se na současnou bezpečnostní situaci.
Setkání se slovenským ministrem zahraničí
Macinka zároveň uvedl, že jeho plánované setkání se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem se má uskutečnit v rámci formátu V4+ Indie. Podle jeho slov tedy hlavním tématem nebude spor kolem Ficových výroků, ale především hospodářská a průmyslová spolupráce.
Macinka zdůraznil význam průmyslu ve střední Evropě a možnosti spolupráce s Indií. Podle něj mohou země Visegrádské skupiny představovat pro indické partnery významný průmyslový region.
Česká kandidatura do Rady bezpečnosti OSN
Dalším tématem rozhovoru byla česká kandidatura na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN pro období 2032–2033.
Macinka uvedl, že Česká republika nechce svou kandidaturu stavět na porovnávání s Arménií. Podle něj chce být Praha aktivním účastníkem rozhodování v rámci jedné z nejvýznamnějších mezinárodních platforem.
Zároveň upozornil, že skutečnost, že je Česko členem Evropské unie, sama o sobě nemusí v hlasování rozhodnout. O nestálém členovi Rady bezpečnosti totiž rozhodují členské státy OSN z celého světa.
Česko chce obnovit diplomatickou přítomnost ve Venezuele
Macinka se vyjádřil také k plánovanému setkání s venezuelskou delegací. Jedním z hlavních témat má být návrat české diplomatické přítomnosti do Venezuely.
Česká republika podle jeho slov již vyslala do Caracasu misi, která posuzovala stav českého majetku. V hlavním městě Venezuely má Česko vlastní budovu a podle Macinky se ukázalo, že je vhodná pro obnovení diplomatické mise.
Dosud je Venezuela z pohledu české diplomacie obsluhována z Bogoty v Kolumbii. Praha podle Macinky pracuje na přesunu příslušného diplomatického místa do Caracasu.
Macinka chce během Valného shromáždění OSN posílit kontakty
Za jednu z hlavních příležitostí současného zasedání Valného shromáždění OSN Macinka označil možnost setkat se s ministry zahraničí zemí, se kterými česká diplomacie běžně nemá tak intenzivní bilaterální kontakt.
Zmínil například představitele států v Tichomoří i afrických zemí. Právě Afrika podle něj představuje významný prostor pro budoucí hospodářskou spolupráci, zejména v oblastech energetiky, bezpečnosti, zdravotnictví a dopravy.
Valné shromáždění OSN tak podle ministra umožňuje během krátké doby uskutečnit velké množství jednání bez nutnosti cestovat jednotlivě do desítek zemí.
Závěr
Macinkův postoj ke sporu kolem Roberta Fica a Petra Pavla lze shrnout jako výzvu k opatrnější politické rétorice. Ministr nechce Fica moralizovat ani se podle svých slov stavět na jednu či druhou stranu. Současně zdůrazňuje potřebu připravovat se na bezpečnostní hrozby a zachovat prostor pro diplomacii.
Spor o výklad závazků vyplývajících z článku 5 NATO však pokračuje. Fico zdůrazňuje, že nechce, aby Slovensko bylo zataženo do širšího vojenského konfliktu, zatímco Pavel upozorňuje na význam alianční solidarity. Macinka se v této debatě snaží zdůraznit především potřebu nepřispívat k další eskalaci rétoriky.
