Prezident Petr Pavel na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“, která se konala na Pražském hradě, vyjádřil přesvědčení, že česká společnost je připravena v případě války bránit svou zemi se zbraní v ruce. Podle něj by lidé v krizové situaci neváhali a postavili by se na obranu své vlasti. „Věřím, že pokud by nastala nejhorší situace, budeme ochotni vzít zbraň do ruky a bránit naši zemi,“ uvedl prezident.Pavel zároveň zdůraznil, že je nutné čelit názorům, které preferují dohodu s agresorem, i kdyby to znamenalo ústupky. Podle něj je důležité zachovat čest a důstojnost, protože podrobení se by mohlo oslabit jednotu společnosti a její odhodlání investovat do bezpečnosti. „Pokud budeme podporovat myšlenku, že je lepší se podrobit než bránit své hodnoty, bude těžké sjednotit společnost a zajistit její bezpečnost,“ varoval.

Prezident také zdůraznil význam pokračující podpory Ukrajiny, aby bylo dosaženo spravedlivého míru. Podle něj je klíčové, aby ruská agrese neskončila naplněním cílů agresora, což by mohlo mít negativní dopad na budoucnost Evropy. Česko je součástí koalice zemí, která zahrnuje i Austrálii a Japonsko, a která by měla Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky v případě příměří. Pavel také zmínil, že je důležité udržovat spolupráci s USA, i kdyby se situace v americké politice změnila.

Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který připomněl začátek války na Ukrajině a obtíže spojené s přechodem na válečný režim. Poděkoval České republice za pomoc a oznámil, že prezident Pavel plánuje návštěvu Kyjeva, kde se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka upozornil na potřebu modernizace české armády a náboru nových vojáků, což si vyžádá zvýšení rozpočtu na obranu. Podle něj by armáda potřebovala minimálně tři procenta HDP, aby mohla splnit nové plány NATO na obranu proti případné ruské agresi. Tyto plány zahrnují posílení protivzdušné obrany a logistiky, aby bylo možné zajistit přesun spojeneckých sil přes české území.

V současnosti Česko na obranu vynakládá necelá dvě procenta HDP, což odpovídá přibližně 160 miliardám korun. Zvýšení na tři procenta by znamenalo navýšení o dalších 80 miliard korun. Ekonomka Jana Matesová na konferenci uvedla, že česká ekonomika by si toto navýšení mohla dovolit. Problém podle ní spočívá spíše v přesvědčení veřejnosti o nutnosti těchto výdajů. Dodala, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, mohlo by to pokrýt zvýšení rozpočtu na obranu o 1,5 procenta HDP. Jako další řešení navrhla zvýšení zdanění investičních nemovitostí a efektivnější využití evropských fondů.