Česká politická opozice čelí nepříjemnému výsledku průzkumu agentury NMS pro Novinky. Respondenti měli určit, koho vnímají jako nejvýraznějšího opozičního lídra, a pořadí přineslo překvapení: na prvním místě skončil prezident Petr Pavel, přestože nestojí v čele žádné opoziční strany. Druhý se umístil premiér Andrej Babiš, který naopak vede současnou vládní koalici. Teprve za nimi se objevili předsedové skutečných opozičních stran.

Podle dostupných výsledků označilo za lídra opozice Petra Pavla 18 procent dotázaných. Andrej Babiš získal 14 procent. Předsedu ODS Martina Kupku uvedlo osm procent respondentů, šéfa STAN Víta Rakušana sedm procent a bývalého premiéra Petra Fialu čtyři procenta.

Výsledek podle analytičky NMS Terezy Friedrichové souvisí především s výraznými spory mezi prezidentem a vládou. Právě ty totiž v posledních měsících přitahovaly značnou pozornost veřejnosti a médií. Friedrichová upozornila, že prezident se kvůli těmto konfliktům může částečně a nedobrovolně dostávat do role, která připomíná opozičního lídra. Zároveň ale zdůraznila, že úkolem prezidenta není vytvářet alternativu k vládní politice ani vést opozici do voleb.

Pavel před Babišem i skutečnými opozičními lídry

Největší pozornost vzbudilo právě postavení Petra Pavla. Jeho první místo neznamená, že by byl formálně součástí parlamentní opozice. Výsledek spíše ukazuje, kdo podle respondentů nejvýrazněji přitahuje pozornost v politických střetech, které opozice využívá ke kritice vlády.

Ještě paradoxnější je druhé místo Andreje Babiše. Současný premiér podle průzkumu získal 14 procent a předběhl všechny předsedy opozičních stran. Martin Kupka se dostal na osm procent, Vít Rakušan na sedm procent a Petr Fiala na čtyři procenta.

Pro opoziční strany jde o nepříjemný signál. Pokud jejich vlastní předsedové nejsou pro veřejnost nejvýraznějšími tvářemi opozice, může to komplikovat jejich snahu získat politickou iniciativu a oslovit voliče před dalšími volbami.

Kritika míří především na ODS

Výsledek průzkumu vyvolal ostré reakce komentátorů. Petr Holec jej spojil také s rostoucí viditelností prezidenta na sociálních sítích a s jeho komunikační strategií. Pozornost vzbudilo zejména překročení hranice jednoho milionu sledujících na Instagramu.

Holec zároveň kritizuje vedení ODS a tvrdí, že Martin Kupka musí čelit nejen současným politickým soupeřům, ale také přetrvávající veřejné přítomnosti Petra Fialy. Podle jeho interpretace tak ODS nedokáže vytvořit dostatečně jednoznačnou politickou značku kolem svého současného předsedy.

Jeho komentáře jsou ovšem hodnotícím názorem, nikoli samotným výsledkem průzkumu. Čísla NMS pouze ukazují, koho respondenti v dané otázce považovali za nejvýraznějšího opozičního politika.

ANO využívá výsledky ve svůj prospěch

Na průzkum rychle reagovali také politici vládního ANO. Jana Mraková Vildumetzová výsledky interpretovala jako důkaz, že veřejnost současné opoziční lídry dostatečně nevnímá. Podobně argumentoval i poslanec Radek Vondráček, který označení Petra Pavla za lídra opozice využil jako politický argument proti parlamentním opozičním stranám.

Takové interpretace je ale nutné vnímat v kontextu stranického soupeření. Vládní politici mají logický zájem zdůrazňovat slabou viditelnost protivníků, zatímco opoziční strany mohou výsledky vysvětlovat mimořádnou mediální pozorností věnovanou sporům prezidenta s vládou.

Rozhodne schopnost nabídnout výraznou tvář

Do debaty vstoupil také komentátor Petr Honzejk, podle něhož se opozice nemůže spokojit pouze s vysvětlením, že prezident a vláda byli v médiích výraznější. Politik podle něj musí dokázat sám přitáhnout pozornost veřejnosti.

Právě otázka leadershipu tak může být pro opozici významnější než samotné pořadí v jednom průzkumu. Strany potřebují nejen kritizovat vládu, ale také nabídnout voličům srozumitelnou alternativu, výrazné vedení a politický směr, se kterým se mohou ztotožnit.

Současná čísla proto představují především varovný signál. Prezident Petr Pavel, který není šéfem žádné opoziční strany, i premiér Andrej Babiš, který stojí v čele vlády, se v očích části veřejnosti dostali před skutečné opoziční lídry. Pro Martina Kupku, Víta Rakušana i další představitele opozice tak zůstává klíčovou otázkou, zda dokážou svou veřejnou viditelnost a politickou autoritu před příštími volbami výrazně posílit.

Podobné průzkumy navíc ukazují, že politické střety prezidenta s vládou mají na vnímání jednotlivých aktérů reálný dopad. NMS například v červenci zveřejnila další průzkum, podle něhož opozice po sporu kolem summitu NATO politicky nezískala a její hodnocení bylo slabší než u prezidenta či vlády.