Turek se opřel do větrných elektráren: Jedno číslo podle něj ukazuje na jejich problém

Debata o rozvoji větrných elektráren v Česku se vyostřila. Vystoupení Filipa Turka přineslo ostrou kritiku současného přístupu k obnovitelným zdrojům a především plánovanému vymezování takzvaných akceleračních zón.

Turek během debaty zpochybnil tvrzení, že větrná energetika je zcela „čistým“ a bezproblémovým řešením. Poukázal především na závislost výroby elektřiny na počasí. Když podle něj nefouká, výroba z větrných elektráren klesá a systém musí být vyrovnáván regulovatelnými zdroji, například plynovými elektrárnami.

Za zásadní považuje také otázku využití krajiny. Ve svém vystoupení porovnával energetickou výtěžnost jaderných a větrných elektráren a upozorňoval na výrazný rozdíl v množství prostoru potřebného pro výrobu srovnatelného výkonu. Podle jeho argumentace má právě plošná náročnost představovat jednu z hlavních nevýhod větrné energetiky.

V debatě zároveň zaznělo, že Česko má v současnosti přibližně 260 registrovaných větrných elektráren a jejich podíl na energetickém mixu zůstává relativně malý. Prostor pro další výstavbu proto podle zastánců projektu existuje.

Téma souvisí také s evropskými závazky v oblasti obnovitelných zdrojů. Česká republika má podle předloženého návrhu vytvořit akcelerační zóny, které mají usnadnit a urychlit povolování některých projektů obnovitelné energetiky.

Právě rozsah těchto oblastí se však podle Turka výrazně změnil. Z původně navrhované plochy přibližně 2 685 km² měl být rozsah zmenšen na zhruba 474 km² rozdělených do desítek oblastí po celé republice. Turek zdůraznil, že samotné vymezení akcelerační zóny automaticky neznamená, že v daném místě skutečně vznikne větrná elektrárna.

Důležitou roli mají mít také obce a veřejnost. Návrh má být připomínkován a při rozhodování se má zohledňovat například charakter krajiny, ochrana přírody, chráněná území, lokality Natura 2000 nebo kvalita zemědělské půdy.

Podle Turka je proto zásadní, aby se případná výstavba neprosazovala v místech, kde by výrazně zasahovala do krajiny nebo kde by proti ní vznikal silný odpor místních obyvatel.

Současně upozornil, že vytvoření akceleračních zón je spojeno s evropskou podporou a zjednodušeným povolovacím procesem. Podle jeho slov jde o motivaci Evropské unie k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů.

Debata tak ukazuje hlubší spor o budoucnost české energetiky: zatímco jedna strana zdůrazňuje potřebu rozvoje obnovitelných zdrojů a plnění evropských závazků, druhá upozorňuje na jejich nestabilitu, nároky na krajinu a potřebu záložních zdrojů.

Turek na závěr zdůraznil, že podle něj bylo důležité rozsah plánovaných zón výrazně zmenšit a ponechat obcím prostor k vyjádření. O konečné podobě a případné budoucí výstavbě tak ještě zdaleka nemusí být rozhodnuto.