Markéta Pekarová Adamová patřila v posledních letech k nejvýraznějším tvářím české politiky. Její životní příběh však podle jejích vlastních vzpomínek začínal v prostředí, které mělo k vysoké politice i akademické kariéře poměrně daleko.
Pochází ze Svitav a vyrůstala jako nejstarší ze tří dětí. Její matka pracovala jako švadlena a otec byl řezník. Rodina podle jejích pozdějších vyjádření kladla velký důraz především na samostatnost, práci a schopnost postarat se o sebe.
Právě otázka vzdělání se ale postupně stala jedním z prvních velkých střetů mezi Markétou a představami jejích rodičů.
Rodiče chtěli, aby se vydala jinou cestou
Pekarová Adamová v rozhovorech opakovaně popisovala, že její rodiče původně očekávali, že se stejně jako oni vydá cestou řemesla. Pro její rodinu bylo přirozené, že člověk pracuje rukama a výsledky jeho práce jsou okamžitě viditelné.
Markéta však začala postupně přemýšlet jinak.
Už v mladém věku se rozhodla, že chce studovat gymnázium. Podle svých vzpomínek musela rodiče přesvědčovat, aby jí umožnili vydat se touto cestou. Nakonec jí vyšli vstříc a její rozhodnutí se ukázalo jako zásadní moment jejího života.
Později se dokázala dostat i na vysokou školu. V Praze přitom zároveň pracovala, protože rodiče ji během vysokoškolských studií nemohli finančně podporovat. Sama tento čas označovala za důležitou životní zkušenost, která ji naučila samostatnosti.
V rodině přitom řešili i mnohem vážnější problémy
Její cesta nebyla komplikovaná pouze rozdílnými představami o vzdělání.
Velkou zátěží pro celou rodinu byly také zdravotní problémy jejího mladšího bratra. Podle rozhovorů se narodil s vážným postižením páteře a v dětství musel dlouhodobě nosit pevný korzet. Prodělal také náročnou operaci páteře.
Pekarová Adamová později uvedla, že situace jejího bratra měla dopad na celou rodinu. Sama se proto poměrně brzy učila větší samostatnosti a zodpovědnosti.
Zkušenost s bratrem zároveň ovlivnila její pozdější postoje k lidem se zdravotním handicapem a k jejich začlenění do běžného života.
Ze Svitav až do vysoké politiky
Její rodinné zázemí kontrastovalo s pozdější politickou kariérou.
Z dívky z dělnické rodiny se postupně stala vysokoškolsky vzdělaná žena, která vstoupila do politiky a nakonec vedla TOP 09 i Poslaneckou sněmovnu. Český rozhlas v roce 2026 připomněl, že svůj názor si musela prosazovat už v dětství.
Sama Pekarová Adamová přitom své rodiče nevnímá pouze negativně. Naopak zdůrazňuje, že jí předali důležité hodnoty – pracovitost, samostatnost a odpovědnost za vlastní rozhodnutí.
V minulosti také vysvětlovala, že právě zkušenost s prostředím, kde nebylo vysokoškolské vzdělání samozřejmostí, ji přiměla ještě více si uvědomovat jeho význam.
Pohled okolí na člověka, který se dostal daleko
Její příběh zároveň ukazuje, jak výrazně může člověka ovlivnit prostředí, ze kterého pochází.
Pekarová Adamová v minulosti hovořila také o tom, že lidé z menšího města mohou úspěch člověka z vlastního okolí vnímat různě. V případě její rodiny se podle jejích slov objevovaly i názory, že díky politické kariéře rodinu finančně podporuje.
Takové reakce podle ní patřily k méně příjemným stránkám jejího veřejného života.
Přesto se ke svému původu hlásí. Svitavy pro ni zůstaly důležitou součástí osobního příběhu a podle místních vzpomínek se do města i nadále vracela například na třídní setkání. Městský zpravodaj ji v roce 2026 zařadil mezi významné svitavské osobnosti.
Jak zvládala tlak a náročný veřejný život
Politická kariéra s sebou přinesla obrovské množství pracovního stresu. Pekarová Adamová proto v různých rozhovorech mluvila také o tom, jak se snažila oddělovat pracovní a soukromý život.
Důležitou roli pro ni představoval odpočinek, čas doma a snaha věnovat pozornost vlastnímu zdraví.
V roce 2025 navíc otevřeně hovořila o tom, že dlouhodobá osobní zátěž a náročné pokusy o založení rodiny sehrály významnou roli v jejím rozhodnutí postupně se stáhnout z vrcholné politiky.
Příběh, který začal ve Svitavách
Životní cesta Markéty Pekarové Adamové tak představuje výrazný kontrast mezi prostředím, ve kterém vyrůstala, a pozicí, které nakonec dosáhla.
Od rodiny, kde bylo řemeslo a manuální práce základní hodnotou, se dostala přes gymnázium a vysokou školu až do nejvyšších pater české politiky.
Její příběh zároveň ukazuje, že první představy rodičů nemusí určovat celý život dítěte. Někdy může být právě rozhodnutí vydat se vlastní cestou tím momentem, který člověku změní budoucnost.
A i když se její politická kariéra v průběhu let výrazně proměnila, zkušenosti ze Svitav a z rodiny, ze které pochází, podle jejích vlastních slov zůstávají důležitou součástí toho, kým je.
