Ve Sněmovně došlo k ostré slovní přestřelce mezi předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou a ministryní financí Alenou Schillerovou. Tématem byla především budoucnost českých veřejných financí, plánované snižování rozpočtového deficitu a konkrétní reformy, které mají k ozdravení státního rozpočtu vést.

Jurečka Schillerovou během interpelace vyzval, aby podrobně vysvětlila, jak chce vláda v následujících letech výrazně snížit deficit. Podle jeho slov počítají vládní plány s velmi rychlou konsolidací veřejných financí.

„Dneska máme deficit 310 miliard korun pro letošní rok. Na příští rok navrhujete 389 miliard. Jak chcete tak rychle dokázat snižovat výdaje na straně státu?“ ptal se Jurečka.

Zároveň upozornil, že podle vládního plánu by měla konsolidace v letech 2028 a 2029 dosahovat přibližně 140 miliard korun ročně a následně by mělo dojít k dalšímu snížení deficitu.

Jurečka chtěl vědět především to, odkud mají peníze přijít. Zda vláda plánuje zásadní škrty ve výdajích, nebo naopak výrazné zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Podle něj by například snížení mandatorních výdajů o desítky miliard korun vyžadovalo značnou politickou odvahu.

„Zkuste tady popsat, kde konkrétně to zásadní zvýšení příjmů vidíte. Neříkejte obecné formulace,“ vyzval ministryni.

Schillerová však Jurečkovi připomněla předchozí vlády a jejich hospodaření. Podle ní současná vláda převzala veřejné finance ve stavu, který jí výrazně komplikuje možnost rychlého snižování deficitu.

„My se neříkáme závazků a tvrdě jsme vyjednávali s Evropskou komisí,“ uvedla Schillerová s tím, že jednání se týkala jednotlivých položek makroekonomické predikce i nastavení rozpočtové strategie.

Ministryně zároveň odmítla, že by vláda chtěla konsolidovat veřejné finance prostřednictvím plošných škrtů.

Podle Schillerové by takový postup mohl znamenat například zastavení části dopravních staveb a dalších veřejných investic. To vláda podle ní nechce připustit.

„Nebudeme zastavovat investice, nebudeme bezmyšlenkovitě najednou zvyšovat nějakou zátěž pro firmy. Nebudeme dělat plošné škrty,“ prohlásila.

Jako jeden z hlavních způsobů, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu, Schillerová označila efektivnější výběr již existujících daní a boj proti šedé ekonomice.

Zmínila například kontrolní mechanismy, boj s nelegálním zaměstnáváním nebo lepší spolupráci příslušných státních institucí. Podle jejích slov může právě omezení práce načerno přinést do veřejných rozpočtů významné částky.

„My chceme výrazně lépe vybírat daně, které už dnes máme nastavené,“ řekla ministryně.

Schillerová rovněž zdůraznila, že konsolidace veřejných financí podle ní nemůže být jednorázovým opatřením. Má jít o dlouhodobý proces zahrnující změny ve fungování státu, dotacích, jednotlivých výdajových programech i veřejných institucích.

Do debaty podle ní patří také reformy v oblasti školství, důchodového systému a dalších strukturálních výdajů.

Jurečka však s odpovědí ministryně spokojen nebyl. Po jejím vystoupení tvrdil, že na jeho konkrétní otázku nedostal odpověď.

„Já jsem se ptal úplně jednoduše. Řekněte mi, když na příští rok plánujete deficit 389 miliard, co z toho na rok 2028 ukrojíte? Těch 140 miliard, které slibujete, že ukrojíte,“ uvedl.

Podle Jurečky Schillerová během několika minut nepředložila konkrétní rozpis, jak budou plánované úspory rozděleny mezi příjmovou a výdajovou stranu rozpočtu.

Zároveň jí připomněl její předchozí působení ve vládě Andreje Babiše a ptal se, proč některé reformy, o kterých nyní hovoří, nebyly provedeny už tehdy.

„Proč jste je neudělala tenkrát?“ ptal se Jurečka.

Debata následně výrazně přitvrdila.

Schillerová reagovala na Jurečkův zvýšený hlas a odmítla, že by se ho nechala zastrašit.

„Nekřičte na mě, pane předsedo. Já se vás nebojím. To se spolehněte,“ řekla ministryně.

Vzápětí dodala, že zvyšování hlasu podle ní nepřidává argumentům na síle.

„Můžete zvyšovat hlas, jak chcete. Argumentačně to rozhodně hodnotu vašich slov nezvednete,“ prohlásila.

Schillerová následně odmítla Jurečkovu kritiku jejího předchozího působení ve vládě. Připomněla především období pandemie covidu-19 a tvrdila, že tehdejší ekonomická situace zásadně ovlivnila veřejné finance.

Současně Jurečkovi vytkla podle ní manipulativní způsob argumentace.

„Vy tady velmi manipulujete slovy,“ řekla.

Ministryně přitom uznala, že předchozí vlády provedly některé dílčí reformy. Podle ní však nebyly dostatečné k tomu, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Jako jeden z klíčových problémů označila vysoký podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu. Právě jejich reforma má podle ní být součástí dalších legislativních změn.

Schillerová zároveň uvedla, že vláda připravuje celou řadu reforem a jejich konkrétní podoba bude postupně představována.

Ostrá výměna názorů tak ukázala zásadní rozdíl mezi oběma politiky. Zatímco Jurečka požadoval konkrétní čísla a přesný plán, kde vláda v příštích letech získá nebo ušetří desítky až stovky miliard korun, Schillerová zdůrazňovala dlouhodobou strategii, reformy a postupné změny.

Debata nakonec zůstala bez jasné odpovědi na otázku, jak přesně vláda v jednotlivých letech dosáhne plánovaného snížení deficitu.

Jedno však bylo zřejmé: střet mezi Jurečkou a Schillerovou patřil k nejostřejším momentům jednání.

Kdo podle vás v této slovní přestřelce obstál lépe – Marian Jurečka, nebo Alena Schillerová?