Nový návrh vlády rozděluje české zemědělce

Plánované změny pravidel pro prodej zemědělské půdy vyvolávají mezi českými zemědělci ostrou debatu. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce podle svého legislativního plánu zabránit spekulacím se zemědělskými pozemky a jednou z diskutovaných možností je zavedení předkupního práva pro aktivní zemědělce, kteří na dané půdě hospodaří.

Podle tohoto principu by vlastník, který by se rozhodl půdu prodat, musel pozemek nejprve nabídnout zemědělci, jenž jej obhospodařuje.

Právě tato možnost však naráží na zásadní odpor Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Její předseda Jaroslav Šebek tvrdí, že návrh může výrazně zasáhnout do vlastnických práv a ve výsledku zvýhodnit především velké zemědělské podniky.

„Jsme kategoricky proti,“ uvedl Šebek s tím, že asociace je připravena proti případné změně bojovat i právní cestou.

Odpůrci mluví o zásahu do vlastnického práva

Podle Šebka není důvod zavádět povinné předkupní právo přímo do zákona. Pokud se vlastník půdy a její nájemce či pachtýř dohodnou, mohou si podle něj předkupní právo sjednat už dnes.

Obává se proto, že plošné zavedení této povinnosti by snížilo hodnotu vlastnických práv majitelů zemědělských pozemků.

ASZ zároveň upozorňuje na možný dopad na strukturu českého zemědělství. Podle Šebka by se půda mohla postupně soustředit do rukou velkých podniků, které hospodaří na rozsáhlých plochách pronajaté půdy.

„Je to celé vymyšlené jen pro velké agropodniky, které žijí na pronajaté půdě,“ tvrdí Šebek.

Do debaty vstupuje Agrofert

Jedním z hlavních bodů politické kontroverze je společnost Agrofert. Podle údajů citovaných v původní analýze iRozhlasu by z případného předkupního práva v absolutním rozsahu mohl těžit právě tento velký zemědělský holding, který hospodaří na značné ploše pronajaté půdy.

Kritici proto spojují návrh s politickým působením premiéra Andreje Babiše. Ten kvůli pravidlům týkajícím se střetu zájmů převedl Agrofert do svěřenských fondů a dlouhodobě uvádí, že s jeho každodenním řízením nemá nic společného.

Šebek však tvrdí, že případná změna pravidel by mohla být výhodná právě pro velké zemědělské podniky.

Samotný Agrofert takové spojování odmítá. Mluvčí Pavel Heřmanský uvedl, že pokud má holding zájem o konkrétní zemědělskou půdu, může jejího vlastníka oslovit už nyní. Podle společnosti má vlastník současně možnost půdu prodat tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu.

Vláda zatím rozhodnutí neuzavřela

Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že předkupní právo není jedinou zvažovanou možností.

Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) existují čtyři varianty možné regulace trhu se zemědělskou půdou. Předkupní právo je pouze jednou z nich.

Resort nyní doplňuje podklady, na jejichž základě má být vybráno nejvhodnější legislativní řešení.

Jednou z dalších možností je například zavedení neveřejné ohlašovací povinnosti. Vlastník půdy by v takovém případě musel zemědělce informovat, že zvažuje její prodej. Zemědělci by tak mohli získat možnost reagovat ještě předtím, než se pozemek dostane na trh.

Zastánci regulace upozorňují na případy, kdy zemědělskou půdu kupují překupníci a následně ji prodávají zemědělcům za výrazně vyšší cenu.

Česko má vysoký podíl pronajaté půdy

Debata je významná také kvůli specifické struktuře českého zemědělství. Čeští zemědělci hospodaří přibližně na 72 procentech půdy, kterou nevlastní, ale pronajímají si ji.

To je výrazně více než průměr Evropské unie, který se pohybuje kolem 46 procent.

Zastánci změny proto argumentují, že současný systém může zemědělcům komplikovat získávání půdy do vlastnictví a vytvářet prostor pro spekulace.

Odpůrci však tvrdí, že plošné předkupní právo by mohlo přinést opačný efekt a posílit postavení největších podniků.

Ve hře je i ústavní stížnost

Spor tak zdaleka nekončí. Pokud by vláda předkupní právo skutečně prosadila v podobě, proti které ASZ vystupuje, asociace podle Šebka zvažuje podání ústavní stížnosti.

Zástupci soukromých zemědělců zároveň nevylučují ani protestní akce.

„My jsme nikdy za nic nedemonstrovali, ale tady v této situaci bychom to možná přehodnotili,“ uvedl Šebek.

Konečná podoba zákona však zatím není známá. Vláda stále vybírá mezi několika variantami a návrh by se podle dostupných informací mohl dostat k poslancům na podzim.

Výsledek tak může výrazně ovlivnit nejen způsob prodeje zemědělské půdy, ale také vztah mezi vlastníky pozemků, menšími farmáři a velkými zemědělskými podniky.

Co bude dál?

Klíčovou otázkou zůstává, zda vláda skutečně zavede předkupní právo, nebo zvolí některou z mírnějších variant regulace. Zatímco kabinet argumentuje bojem proti spekulacím a podporou aktivních zemědělců, odpůrci varují před zásahem do vlastnických práv a možným posílením velkých agropodniků.

Rozhodnutí tak může vyvolat další ostrý střet mezi vládou a částí českých zemědělců.