Sociální sítě v posledních měsících zaplavily příspěvky a videa, která se snaží vyvolat dojem, že první dáma Eva Pavlová vystupuje proti důchodcům, podporuje kontroverzní poplatky nebo utrácí veřejné peníze za luxusní šperky. Některé z těchto materiálů přitom působí na první pohled překvapivě věrohodně.

Problém je, že část obsahu byla vytvořena nebo upravena pomocí umělé inteligence. Nejde tedy pouze o nepřesně interpretované výroky, ale v některých případech o záměrně vytvořená videa, která Pavlové vkládají do úst slova, jež ve skutečnosti nikdy nepronesla.

Video, které mělo dokazovat „anonymy“, bylo zmanipulované

Jedním z nejvýraznějších případů bylo video, v němž měla Eva Pavlová údajně přiznat, že v minulosti psala anonymní dopisy v rámci armádního školení.

Záznam vypadal přesvědčivě. Pavlová v něm byla zachycena ve známém prostředí a její podoba i hlas měly odpovídat skutečnosti. Ve skutečnosti však byly původní záběry upraveny pomocí AI.

Podle ověření serveru iROZHLAS pocházel původní záznam z akce, na které Pavlová představovala projekt bezplatné právní pomoci pro samoživitelky a samoživitele. Do autentických záběrů byl následně vložen zcela jiný text.

Kabinet první dámy označil video za manipulativní a podvržené. Novinky rovněž popsaly, že záběry z původní akce odpovídaly prostředí i oblečení, které Pavlová v daném období skutečně měla na sobě.

To je právě jeden z problémů současných deepfake videí. Divák nemusí vidět nic, co by na první pohled působilo jako zjevná fotomontáž. Stačí upravit obraz, hlas nebo samotný význam řečených slov.

A co tvrzení o špercích za státní peníze?

Dalším narativem, který se šíří prostřednictvím sociálních sítí a řetězových zpráv, je tvrzení, že Eva Pavlová nakupuje šperky za peníze daňových poplatníků.

Pro takové tvrzení však nejsou ve veřejně dostupných podkladech předloženy důkazy.

Právní úprava náležitostí prezidenta republiky stanovuje prezidentovi zvláštní víceúčelovou paušální náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Současná úprava zároveň počítá s možností náhrady pro manžela či partnera prezidenta, pokud vykonává protokolární povinnosti a veřejnou činnost.

Samotný zákon ale neobsahuje speciální položku označenou jako „šperky pro první dámu“. Z toho nelze automaticky vyvozovat, že konkrétní šperk byl zakoupen ze státního rozpočtu.

Důležité je proto rozlišovat mezi existencí zákonné náhrady výdajů a tvrzením, že konkrétní část této náhrady byla použita na luxusní osobní nákupy.

Jak vzniká z malého čísla velký „skandál“

Právě na podobném principu mohou fungovat řetězové e-maily a sociální příspěvky.

Čtenář se nejprve dozví určitou částku spojenou s reprezentací nebo cestovními výdaji. Následně se k ní přidá emotivní interpretace. Z původní informace o zákonné náhradě se postupně stane tvrzení o „luxusním životě“ nebo „špercích placených státem“.

Bez dokladů o konkrétní transakci ale takový závěr není možné považovat za prokázaný.

Oficiální znění zákona č. 236/1995 Sb. uvádí mimo jiné služební vozidlo, některá naturální plnění a další náležitosti prezidenta. Samostatná položka na šperky první dámy v něm uvedena není.

Proč se terčem stává právě první dáma?

Eva Pavlová je pro tvůrce podobného obsahu specificky výhodným terčem.

Nemá ústavní funkci získanou volbou a její veřejné působení je úzce spojeno s prezidentem Petrem Pavlem. Útok na ni proto může současně zasáhnout i prezidenta, aniž by musel být přímo terčem samotného falešného tvrzení.

Navíc se v těchto příbězích snadno kombinují témata, která vyvolávají silné emoce: státní peníze, důchody, luxus, minulost před rokem 1989 nebo údajné privilegované postavení.

Tvrzení typu „nenávidí důchodce“ nebo „bere peníze seniorům“ proto nemusí být založeno na konkrétním skutečném výroku. Jeho hlavním účelem může být vyvolat pobouření a přimět uživatele ke sdílení.

Nejde o jeden izolovaný případ

Na problém upozornili také Čeští elfové. Ti v červnu 2026 popsali koordinovanou síť více než 35 facebookových stránek, profilů a webových domén, které podle jejich analýzy šířily politický clickbait, AI generovaný obsah a emocionálně polarizující narativy.

Podle jejich analýzy nejde pouze o několik jednotlivých falešných příspěvků. Síť měla produkovat velké množství obsahu, jehož společným rysem je snaha vyvolat silnou emoční reakci.

V některých případech se přitom neobjevují pouze negativní příběhy. Analýza upozorňuje také na falešné pozitivní či dojemné příběhy týkající se politických osobností. Princip je stejný: vytvořit obsah, který lidé budou chtít komentovat a sdílet.

Proč AI podvrhy fungují

Moderní nástroje dokážou napodobit hlas, tvář i způsob vystupování člověka natolik přesvědčivě, že samotný obraz už nemusí být důkazem pravosti.

U zmanipulovaného videa s Pavlovou byl například použit skutečný obrazový materiál, ale význam jejího vystoupení byl změněn. Právě kombinace skutečných záběrů a falešného zvuku může být pro diváka ještě přesvědčivější než zcela uměle vytvořené video.

O to důležitější je kontrolovat původní video, datum, místo, celý kontext a především to, zda stejnou informaci potvrzují důvěryhodná média nebo oficiální zdroje.

Kdo za sítí stojí?

Tady zůstává důležitá otázka bez jednoznačné odpovědi.

Čeští elfové popsali infrastrukturu a konkrétní stránky, ale z veřejně dostupných informací automaticky nevyplývá, kdo celou síť řídí nebo kdo ji financuje. Proto by bylo stejně zavádějící označit bez důkazů konkrétní osobu či stát za autora kampaně.

Samotná existence sítě a šíření zmanipulovaného obsahu jsou doložitelné. Identita zadavatele je však jiná otázka a vyžadovala by další důkazy.

Největším problémem je rychlost

Jeden falešný příspěvek může během několika hodin oslovit statisíce lidí. Než někdo zveřejní ověření, může být původní tvrzení už několikrát zkopírováno, přepsáno a zveřejněno na dalších stránkách.

Právě proto může být oprava výrazně méně viditelná než samotný hoax.

Případ Evy Pavlové ukazuje, že v době generativní AI už nestačí řídit se pravidlem „viděl jsem to na videu, takže to musí být pravda“. Skutečný obraz může být použit k vytvoření úplně falešného příběhu.

Co si z toho odnést?

Tvrzení, že Eva Pavlová „nenávidí důchodce“ nebo že nakupuje šperky za státní peníze, nelze na základě dostupných ověřitelných podkladů prezentovat jako prokázaná fakta. U některých virálních videí bylo naopak doloženo, že šlo o AI manipulace.

Největší nebezpečí proto nemusí spočívat v jednom konkrétním hoaxu, ale v množství podobného obsahu a v rychlosti, s jakou se dokáže šířit.

V době deepfake videí může být nejdůležitější otázkou nikoli „Vypadá to skutečně?“, ale „Kde je původní záznam a kdo jeho obsah nezávisle ověřil?“