Švédsko se chystá výrazně prohloubit vojenskou spolupráci s Ukrajinou a podle všeho se schyluje k jednomu z nejvýznamnějších kroků evropské podpory Kyjevu od začátku války. Švédský premiér Ulf Kristersson svolal na čtvrtek mimořádnou tiskovou konferenci na letecké základně v Uppsale, kde má podle tamních médií oznámit zahájení programu dodávek stíhacích letounů JAS 39 Gripen pro ukrajinské letectvo.

Pokud se očekávání potvrdí, půjde o další zásadní posun ve snaze Ukrajiny modernizovat své letectvo, které už více než čtyři roky čelí intenzivním ruským útokům. Kyjev totiž od prvních měsíců invaze usiloval o získání moderních západních strojů, jež by dokázaly čelit ruským letounům i raketovým útokům. Dlouhou dobu však narážel na opatrnost západních spojenců.

Řada zemí se obávala možné eskalace konfliktu s Moskvou, další upozorňovaly na složitý a časově náročný výcvik pilotů i technického personálu. Přesto tlak Ukrajiny postupně sílil a v létě roku 2023 přišel zásadní průlom. Spojené státy daly souhlas evropským spojencům k předání stíhaček F-16 a rozběhl se rozsáhlý program výcviku ukrajinských pilotů.

Hlavní roli tehdy sehrály především Nizozemsko a Dánsko, později se přidaly také Belgie a Norsko. Výcvik probíhal na několika základnách v Evropě, mimo jiné v Dánsku, Rumunsku či Francii. Ukrajinští piloti se museli během krátké doby naučit ovládat techniku, která je výrazně modernější než sovětské stroje MiG-29 a Su-27, na nichž létali doposud.

První americké F-16 dorazily na Ukrajinu v srpnu 2024. Od té doby jsou využívány zejména k ochraně ukrajinského vzdušného prostoru před ruskými střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a íránskými drony Šáhid. Přestože nasazení F-16 znamenalo výrazné posílení ukrajinské obrany, válka si vyžádala i první ztráty těchto strojů a některé slíbené dodávky se opozdily.

Další významnou posilou se následně staly francouzské Mirage 2000. V únoru 2025 Paříž a Kyjev oznámily, že první Mirage 2000-5 dorazily na Ukrajinu. Francie tyto stroje upravila tak, aby mohly efektivně útočit také na pozemní cíle, což výrazně rozšířilo jejich využití na bojišti.

Podle francouzských rozpočtových dokumentů bylo pro Ukrajinu vyčleněno šest strojů Mirage 2000-5F z výzbroje francouzského letectva. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň začal vyvíjet tlak na Řecko, aby Ukrajině poskytlo své vyřazované Mirage 2000. Aténám za to Paříž nabídla výhodnější podmínky při nákupu nových letounů Rafale.

Nyní však přichází možná nejzajímavější kapitola celé modernizace ukrajinského letectva — švédský Gripen.

Právě letouny JAS 39 Gripen totiž odborníci dlouhodobě označují za jedny z nejvhodnějších stíhaček pro podmínky války na Ukrajině. Stroje byly od počátku vyvíjeny pro operace v náročných podmínkách severní Evropy a dokážou fungovat i z krátkých či provizorních drah. Na rozdíl od některých jiných západních letadel mají relativně nízké provozní náklady a velmi rychlou údržbu.

Důležitým milníkem se stal 22. říjen 2025, kdy premiér Ulf Kristersson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Linköpingu memorandum o budoucí spolupráci. Dokument počítá s dodávkou až 150 letounů Gripen během následujících deseti až patnácti let. První stroje by Ukrajina mohla převzít už během roku 2026.

Celý projekt navíc získal nový impuls po politických změnách v Maďarsku. Po porážce Viktora Orbána ve volbách nová maďarská vláda stáhla veto na evropskou půjčku ve výši 90 miliard eur určenou na podporu Ukrajiny. Právě z těchto prostředků má být financována i část nákupu moderních letounů.

Zajímavostí je, že Gripeny mohly v minulosti skončit také v českém letectvu. Praha totiž zvažovala pokračování spolupráce se Švédskem a modernizaci flotily starších verzí Gripen C/D. Nakonec však česká vláda dala přednost americkým F-35.

Pro Ukrajinu ale mohou být švédské stíhačky obrovskou výhodou. Gripen je považován za mimořádně moderní a flexibilní letoun schopný efektivně bojovat proti ruským stíhačkám i protivzdušné obraně. Díky pokročilým radarům, moderním střelám a schopnosti operovat z improvizovaných letišť by mohl výrazně zkomplikovat situaci ruskému letectvu, které se už nyní potýká se ztrátami a technickým zastaráváním části své flotily.

Otázkou nyní zůstává, jak rychle se podaří ukrajinské piloty na Gripeny přeškolit a kolik strojů bude skutečně dodáno v prvních letech programu. Už samotné oznámení švédské pomoci ale představuje pro Moskvu nepříjemný signál: západní podpora ukrajinského letectva pokračuje a technologický náskok Ruska se postupně zmenšuje.