Teď ale přicházejí s opatřeními, která připomínají přístup států, jako je Maďarsko nebo Rusko,“ uvedl bývalý předseda vlády.

Spor o registr organizací se zahraničními vazbami

Kontroverze se týká připravovaného zákona, který by zavedl databázi subjektů s vazbami na zahraniční financování či spolupráci. Podle informací médií by se nová pravidla měla dotknout především neziskových organizací. Ty by musely své zahraniční vazby evidovat v oficiálním registru.

Samotná myšlenka větší transparentnosti zahraničního financování se v české politice objevuje již delší dobu a v obecné rovině byla zmíněna i ve vládním programovém prohlášení. Kritici však upozorňují, že aktuálně připravovaná verze může být výrazně širší a přísnější než původní úvahy.

Další vlnu kritiky vyvolal také způsob přípravy zákona. Podle některých opozičních politiků vzniká návrh bez standardního připomínkového řízení odborníků a má být předložen tak, aby se klasickému legislativnímu procesu částečně vyhnul.

Fiala upozornil na poradkyni premiéra

Fiala ve své kritice zmínil také jméno poradkyně premiéra Andrej Babiš – Natálie Vachatová. Podle něj právě ona patří mezi osoby, které se na přípravě návrhu podílejí.

Bývalý premiér zároveň upozornil na její dřívější mediální vystoupení pro ruský server Sputnik, jenž je v Evropě často označován za nástroj šíření prokremelské propagandy a dezinformací. Fiala tím naznačil, že některé okolnosti kolem návrhu zákona vzbuzují otázky.

„Tento návrh nesmíme jen tak přejít. Bez ohledu na to, koho lidé volili – zda koalici SPOLU, ANO nebo SPD – by tentokrát měly jít stranické sympatie stranou,“ uvedl Fiala. Podle něj je důležité se proti podobným krokům ozvat.

Piráti hrozí ústavní stížností

Kritika nezaznívá pouze z řad bývalé vládní koalice. Předseda Česká pirátská strana Zdeněk Hřib už dříve uvedl, že pokud by zákon prošel v podobě, o které se nyní mluví, strana by zvažovala podání k Ústavní soud České republiky.

Podle Pirátů by totiž některá ustanovení mohla být v rozporu s ústavně zaručenými právy a svobodami. Kritici se obávají zejména toho, že by registr mohl vést ke stigmatizaci organizací spolupracujících se zahraničními partnery.

Ostrá reakce i z bezpečnostního výboru

K debatě se přidal také poslanec Jan Bartošek z KDU‑ČSL, který patří mezi členy sněmovního bezpečnostního výboru. Ten vzkázal premiérovi Babišovi, že podobný zákon může otevřít prostor pro vliv cizích mocností.

Ve svém vyjádření použil ostrou formulaci, když se premiéra zeptal, zda chce „nechat Vladimira Putina nahlížet až do české kuchyně“. Bartošek tím reagoval na obavy části politiků, že by zákon mohl paradoxně posloužit spíše k politickému tlaku než k ochraně bezpečnosti.

Autoři návrhu se hájí

Naopak někteří politici, kteří jsou s návrhem spojováni, odmítají kritiku, že by se inspirovali autoritářskými režimy. Advokát a politik Jindřich Rajchl se na tiskové konferenci přihlásil k tomu, že právě on stojí za původní verzí návrhu.

Podle Rajchla je zapojení dalších poslanců snahou návrh vylepšit a připravit co nejkvalitnější legislativu. Zároveň důrazně odmítl tvrzení, že by zákon vycházel z ruské legislativy.

Poněkud zdrženlivější postoj zaujal předseda zahraničního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO. Ten uvedl, že text, který se v současnosti šíří mezi politiky a veřejností, podle něj není připravený tak, aby mohl být bez úprav předložen jako zákon.

„Obsahuje řadu vágních definic a nejasných formulací. Takto by legislativa vypadat neměla,“ uvedl. Dodal také, že zkušenost ukazuje, že pouhé převzetí zahraničního vzoru a jeho přeložení do češtiny není možné bez důkladných úprav.

Politická přestřelka zřejmě nekončí

Debata kolem registru organizací se zahraničními vazbami tak zřejmě ještě zdaleka nekončí. Zatímco zastánci tvrdí, že jde o krok k větší transparentnosti a ochraně před zahraničním vlivem, kritici varují před omezením občanské společnosti a možným zneužitím zákona v politickém boji.

Již nyní je zřejmé, že pokud návrh skutečně zamíří do Poslanecké sněmovny, čeká českou politickou scénu další vyhrocená diskuse. Spor totiž není jen o samotnou legislativu, ale také o principy, které podle jedné strany chrání demokracii – a podle druhé ji mohou ohrozit.