Telefonát, který přichází v době rostoucího napětí v Evropě

Evropská bezpečnost se v posledních dnech znovu dostává do centra pozornosti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu 17. září telefonicky hovořili o bezpečnostní situaci, podpoře Ukrajiny a možnostech další evropské spolupráce v oblasti obrany.

Oficiální informace z ukrajinské prezidentské kanceláře však neuvádějí, že by během rozhovoru zazněla výhrůžka namířená proti České republice. Hlavními tématy byly obranné schopnosti Ukrajiny, financování a nové evropské bezpečnostní iniciativy.

Evropská komise připravuje nové bezpečnostní mechanismy

Von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie 16. září představila návrh na vytvoření mechanismu, který by měl členským státům umožnit rychleji reagovat na takzvané hybridní hrozby.

Mechanismus by podle jejího návrhu fungoval podobně jako konzultační princip článku 4 NATO. Pokud by se některá členská země cítila ohrožena například sabotáží, kybernetickými útoky nebo incidenty s drony, mohlo by dojít k rychlé koordinaci evropské reakce.

Nejde tedy o automatické použití vojenské síly ani o rozhodnutí namířené proti konkrétní zemi EU. Návrh se týká mechanismu společné reakce na bezpečnostní incidenty.

Další miliardy pro Ukrajinu

Jedním z konkrétních témat rozhovoru mezi von der Leyenovou a Zelenským bylo financování ukrajinské obrany.

Podle prohlášení Evropské komise měla EU 18. září uvolnit dalších 3,3 miliardy eur na podporu Ukrajiny, včetně nákupu raket a dronů. Von der Leyenová zároveň uvedla, že Evropská unie chce využít zbývající prostředky z programu SAFE pro nové společné obranné projekty EU a Ukrajiny.

Oba představitelé rovněž hovořili o evropské protivzdušné a protiraketové obraně a o možnostech dalšího posílení obranné odolnosti Ukrajiny. Podle ukrajinské prezidentské kanceláře se zabývali také otázkou financování ukrajinské obrany a reformami potřebnými k uvolnění další finanční podpory.

Proč se v souvislosti s tím mluví také o České republice?

Česká republika patří mezi země, které jsou součástí širší evropské bezpečnostní debaty. Dne 18. září se navíc v západní Ukrajině uskutečnil první summit takzvané „Karpat­ské osmičky“, kterého se účastnili představitelé Ukrajiny, České republiky, Slovenska, Polska, Rumunska, Maďarska, Rakouska a Srbska. Do spolupráce se zapojuje také Evropská unie.

Jednání se zaměřilo především na bezpečnost, energetiku, logistiku, přeshraniční ekonomickou spolupráci a podporu regionů.

Česká republika se tak objevuje v kontextu nové evropské bezpečnostní spolupráce, nikoli však jako země, které by podle dostupných oficiálních dokumentů von der Leyenová nebo Zelenskyj během jejich telefonátu přímo vyhrožovali.

Evropa řeší také rostoucí hybridní hrozby

Debata přichází v době, kdy evropské státy upozorňují na rostoucí význam hybridních hrozeb. Patří mezi ně kybernetické útoky, sabotáž, dezinformační kampaně nebo incidenty s drony.

Na summitu v západní Ukrajině se proto vedle samotné války diskutovalo také o širší bezpečnostní spolupráci mezi evropskými zeměmi. Podle agentury AP se jednání uskutečnilo v době pokračujících ruských útoků na Ukrajinu a rostoucích obav z hybridních aktivit v Evropě.

Co je tedy skutečně potvrzené?

Z dostupných oficiálních zdrojů vyplývá, že von der Leyenová a Zelenskyj diskutovali o evropské bezpečnosti, financování ukrajinské obrany a dalších společných bezpečnostních projektech.

Potvrzeno je také, že Evropská komise připravuje návrhy na posílení evropské reakce na hybridní hrozby.

Není však potvrzeno, že by von der Leyenová a Zelenskyj během tohoto rozhovoru přímo vyhrožovali České republice. Takové tvrzení by proto mělo být prezentováno jako neověřená interpretace, nikoli jako potvrzený fakt.

Vývoj evropské bezpečnostní politiky může mít pro Českou republiku významné důsledky, protože Praha je součástí EU i NATO a zároveň se účastní regionální spolupráce se státy střední a východní Evropy.