Na sociálních sítích se v poslední době šíří tvrzení o údajné slovní přestřelce mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem. Podle této verze měl Pavel narážet na Babišův věk a premiér mu měl odpovědět poznámkou o tom, že má stále „černější vlasy“.

Právě tato historka zaujala část veřejnosti především svou jednoduchostí a osobním tónem. V dostupných důvěryhodných zdrojích se však nepodařilo ověřit, že by oba politici takovou výměnu skutečně vedli. Neexistuje tak spolehlivý veřejný podklad, který by potvrzoval ani údajnou poznámku o důchodu, ani odpověď o barvě vlasů.

To ovšem neznamená, že napětí mezi Hradem a vládou je vymyšlené.

Naopak. Vztahy mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem prošly v roce 2026 jedním z nejvýraznějších ústavních střetů posledních let.

Internet řeší vlasy, politici řeší Ústavu

Příběh o vlasech se šíří snadno. Je krátký, osobní a dobře zapamatovatelný. Navíc zapadá do obrazu dvou politiků s výrazně odlišným stylem komunikace.

Petr Pavel vystupuje zpravidla zdrženlivěji a formálněji. Andrej Babiš naopak často volí přímočařejší a emotivnější rétoriku.

Proto může podobná hláška působit uvěřitelně.

Jenže skutečná politická bitva mezi oběma muži se netočí kolem věku, šedin ani vlasů.

V centru sporu je otázka, kdo má rozhodující slovo při reprezentaci České republiky navenek a jak daleko sahají pravomoci prezidenta a vlády.

Tento konflikt se v červnu dostal až před Ústavní soud.

Zlomový bod: summit NATO v Ankaře

Nejostřejší fáze sporu přišla v souvislosti se summitem NATO, který se konal 7. a 8. července 2026 v turecké Ankaře.

Vláda původně rozhodla, že českou delegaci povede premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel nebude její součástí. Babiš argumentoval především tím, že zahraniční politiku vytváří vláda a právě vláda za ni nese politickou odpovědnost.

Podle podkladů Ústavního soudu premiér už v březnu oznámil, že s Pavlovou účastí v oficiální delegaci nepočítá. Spor následně přerostl v otázku samotného rozsahu prezidentských kompetencí.

Pavel měl na věc zásadně odlišný pohled.

Prezident se obrátil na Ústavní soud a argumentoval tím, že zastupování státu navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci. Současně požadoval, aby mu bylo umožněno se summitu NATO zúčastnit ještě před konečným rozhodnutím soudu.

Ústavní soud rozhodl – zatím jen předběžně

Dne 24. června 2026 vydal Ústavní soud předběžné opatření.

Vláda, ministr zahraničních věcí a ministerstvo dostali za úkol zajistit, aby byl prezident Petr Pavel součástí oficiální české delegace a aby jeho účasti na summitu nebránili ani ji neztěžovali.

Soud však zároveň výslovně zdůraznil, že nejde o konečné rozhodnutí samotného kompetenčního sporu.

Jinými slovy: Ústavní soud tímto krokem nerozhodl definitivně o tom, kdo má v podobných otázkách pravdu. Pouze dočasně upravil poměry tak, aby prezident mohl na summit odjet. Konečné rozhodnutí mělo být přijato až po podrobnějším posouzení celé věci.

Soud přitom upozornil také na dosavadní dlouhodobou praxi. Prezident České republiky byl podle ní pravidelně členem české delegace na summitech NATO, s výjimkami souvisejícími s mimořádnými okolnostmi v roce 2022.

Pavel a Babiš nakonec odletěli do Ankary oba

Výsledek byl nakonec poměrně symbolický.

Na summit NATO skutečně odjel jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel. České velvyslanectví v Ankaře následně potvrdilo, že se summitu zúčastnili oba.

Ani jejich cesta ale nepůsobila jako ukázka mimořádně harmonické spolupráce.

Podle zpráv z Ankary dorazily obě delegace odděleně a oba politici se pohybovali převážně vlastním programem. Na večerní setkání lídrů NATO dokonce odjížděli ze stejného hotelu v oddělených kolonách.

Oba se sice stejné večeře zúčastnili, samotná atmosféra ale jen podtrhla, že spor mezi Hradem a vládou zdaleka nezmizel.

Babiš následně zaútočil na prezidentův výklad Ústavy

Napětí se naplno projevilo také veřejně.

Dne 2. července Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz prohlásil, že hlavním problémem prezidenta je, že si podle něj „vykládá ústavu, jak chce“.

Premiér v této souvislosti zmiňoval nejen spor o summit NATO, ale také Pavlovy požadavky před Babišovým jmenováním premiérem a konflikt kolem Filipa Turka.

Pavel na tato slova reagoval ostřeji, než by odpovídalo běžné diplomatické výměně mezi prezidentem a premiérem.

Babiše vyzval, aby svá tvrzení doložil důkazy, nebo je vzal zpět.

Tím se osobní a politické napětí mezi oběma představiteli dostalo opět do centra pozornosti.

Do konfliktu se dostal také Filip Turek

Spor o NATO navíc není jediným bodem, který vztahy Pavla a Babiše zatěžuje.

Jedním z dalších zásadních konfliktů byl případ Filipa Turka. Prezident odmítl jeho jmenování ministrem, což vyvolalo debatu o tom, jak rozsáhlé jsou možnosti hlavy státu při posuzování premiérových návrhů na složení vlády.

I tento případ ukázal, že nejde pouze o rozdílné politické názory.

Ve hře je širší otázka, kde přesně končí pravomoci jedné ústavní instituce a začínají pravomoci druhé.

Protože je přesně tím typem věty, který se na sociálních sítích šíří nejrychleji.

Jedna krátká věta dokáže v několika sekundách vytvořit dojem osobního souboje dvou mocných mužů. Čtenář nemusí znát Ústavu, rozhodnutí soudu ani podrobnosti kolem summitu NATO.

Stačí mu několik slov.

„Možná jsem starý, ale vlasy mám pořád černější než vy.“

Problém je, že atraktivní věta ještě není důkazem toho, že skutečně zazněla.

A právě zde je důležitý rozdíl mezi internetovou historkou a ověřenou politickou událostí.

Zatímco údajná poznámka o vlasech nemá v dostupných důvěryhodných zdrojích jasné potvrzení, konflikt kolem summitu NATO je doložený přímo dokumenty Ústavního soudu a oficiálními informacemi českých institucí.

Ve výsledku tedy nejde o to, kdo má více šedin a kdo má tmavší vlasy.

Skutečným tématem je rozdělení moci mezi Pražským hradem a vládou.

Andrej Babiš hájí výraznou roli vlády v zahraniční politice a zdůrazňuje její politickou odpovědnost. Petr Pavel naopak prosazuje širší pojetí role prezidenta při zastupování České republiky navenek.

A právě proto může být spor o jeden summit mnohem důležitější, než se na první pohled zdá.

Ústavní soud zatím rozhodl pouze o dočasném uspořádání situace a výslovně uvedl, že konečný verdikt kompetenčního sporu tímto předběžným opatřením nepředjímá.

Takže zatímco sociální sítě mohou dál řešit údajný vtip o věku a vlasech, skutečný politický souboj pokračuje na úplně jiné úrovni.

A jeho výsledek může ovlivnit nejen vztah Petra Pavla a Andreje Babiše, ale také to, jak budou v budoucnu rozděleny pravomoci mezi prezidentem a vládou České republiky.