Podle vedení České televize mohou plánované změny systému koncesionářských poplatků výrazně ohrozit finanční stabilitu veřejnoprávního média. Pokud by návrh na osvobození některých skupin obyvatel a firem od poplatků vstoupil v platnost v navrhované podobě, ČT by podle svého generálního ředitele mohla přijít o více než dvě miliardy korun ročně.

Návrh, který představil předseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura, počítá s tím, že by část obyvatel od poloviny roku 2026 poplatky za veřejnoprávní média nehradila. Změna by se podle předloženého konceptu měla týkat například seniorů starších 75 let, studentů do 26 let, osob se zdravotním postižením nebo některých firem.

Výpadek v miliardách

Vedení České televize upozorňuje, že nejde o kosmetickou změnu. Generální ředitel Hynek Chudárek odhaduje, že by příjmy televize mohly klesnout o více než dvě miliardy korun ročně. To by představovalo přibližně třetinu současného rozpočtu instituce.

Tak výrazný propad financování by podle vedení ČT znamenal nutnost rozsáhlých úspor a změn v provozu. Chudárek zároveň upozorňuje, že případný návrat k úrovni financování z minulosti by nebylo možné jednoduše srovnávat s dnešní situací.

V minulosti měla Česká televize odlišnou strukturu nákladů a také další příjmy, například z reklamy. Současné podmínky jsou proto podle vedení instituce výrazně jiné.

Obavy z rychlého kolapsu

Jedním z největších problémů má být podle představitelů ČT také rychlost, s jakou by případná změna mohla začít platit.

Pokud by nové podmínky vstoupily v účinnost už 1. července 2026, televize by podle svého vedení měla jen velmi omezený čas na zásadní restrukturalizaci. Změny by se přitom mohly týkat zaměstnanců, smluv, výroby pořadů, technického provozu i dlouhodobých projektů.

Chudárek proto varuje, že při tak rychlém výpadku příjmů by mohlo dojít k vážným problémům s financováním běžného provozu.

Problém se týká také Českého rozhlasu

Podobné obavy zaznívají také z Českého rozhlasu. Jeho generální ředitel René Zavoral upozorňuje, že rozhlas by podle předpokladů mohl přijít o stovky milionů korun ročně.

Podle vedení rozhlasu by případná změna znamenala zásadní zásah do současného modelu financování veřejnoprávních médií. Kritici návrhu proto požadují, aby bylo předem jasné, jakým způsobem bude případný výpadek příjmů nahrazen.

Spor o budoucnost veřejnoprávních médií

Politická debata se tím dostává k širší otázce, jakým způsobem mají být Česká televize a Český rozhlas v budoucnu financovány.

Zastánci změn argumentují tím, že část obyvatel by měla být od poplatků osvobozena a systém by měl být upraven. Odpůrci naopak varují, že bez jasného náhradního zdroje financování může dojít k omezení veřejné služby.

Ve hře je přitom i varianta úplného zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií přímo do státního rozpočtu. Takové řešení by však zároveň otevřelo další debatu o jejich finanční a institucionální nezávislosti.

Rozhodnutí může ovlivnit česká média na roky

Návrh zatím nepředstavuje definitivní podobu budoucího systému a jeho konečné parametry se mohou během politického projednávání změnit.

Jisté však je, že otázka financování veřejnoprávních médií patří mezi významná politická témata. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny může ovlivnit nejen rozpočty České televize a Českého rozhlasu, ale také rozsah jejich vysílání, výrobu pořadů a podobu veřejné služby v dalších letech.

Zatímco jedna strana vidí v úpravě poplatků možnost finanční úlevy pro část obyvatel, druhá upozorňuje na riziko miliardových výpadků. O budoucnosti systému tak zřejmě ještě čeká českou politickou scénu ostrá debata.