Napětí mezi Pražským hradem a vládou Andreje Babiše se v roce 2026 proměnilo v jeden z nejvýraznějších politických sporů. V centru konfliktu stojí prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka a otázka, jakou roli má mít hlava státu při zastupování České republiky v zahraničí.

Rozbuškou se stal především summit NATO v Ankaře. Vláda původně rozhodla, že českou delegaci povede premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel nebude jejím oficiálním vedoucím. Kabinet své rozhodnutí vysvětloval především praktickými a organizačními důvody. Pavel však dlouhodobě tvrdil, že jeho účast odpovídá dosavadní praxi i jeho ústavní roli.

Spor, který začal u Filipa Turka

Kořeny konfliktu sahají také k případu Filipa Turka. Prezident Pavel odmítl jeho jmenování do vlády, což následně vyvolalo ostré reakce představitelů Motoristů. Podle Pavla se právě tento spor promítl i do následných vztahů mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou.

Macinka prezidentovu účast na summitu opakovaně zpochybňoval a zdůrazňoval, že českou delegaci vede premiér Babiš. Jeho veřejná vystoupení přitom často doprovázela velmi ostrá rétorika namířená proti prezidentovi.

Pavel naopak odmítal argument, že by na mezinárodní scéně vystupoval jako představitel opozice. Prezident zdůrazňoval, že jeho cílem je stejně jako cílem vlády bezpečnost České republiky a její obranyschopnost.

Prezident: Vláda si zahrává s konfliktem

V rozhovoru pro Reflex Pavel připustil, že prezident má k dispozici nástroje, kterými může vládě její fungování zkomplikovat. Zároveň ale naznačil, že nechce konflikt dále eskalovat, pokud k tomu nebude donucen.

Tím vyslal výrazný politický signál také premiérovi Babišovi: odpovědnost za chování ministra zahraničí podle něj leží především na předsedovi vlády.

Spor se následně dostal až k otázce ústavních pravomocí. Prezident dříve nevylučoval podání kompetenční žaloby, pokud by mu vláda účast na summitu definitivně znemožnila.

Vláda nakonec změnila situaci

V červnu vláda oficiálně rozhodla, že českou delegaci na summit NATO povede Andrej Babiš. Spolu s ním měli cestovat ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Prezident v původním rozhodnutí vlády jako vedoucí delegace nefiguroval.

Situace se však následně ještě změnila. Po zásahu Ústavního soudu se Petr Pavel summitu v Ankaře nakonec zúčastnil. Na místě ale nebyl vedoucím české delegace a jeho role byla podle Macinky odlišná od role premiéra.

Macinka před summitem dokonce uvedl, že Pavel nebude sedět u hlavního stolu a jeho cesta znamená kvůli bezpečnostním opatřením dodatečné náklady.

Přestřelka pokračovala i po summitu

Ani účast prezidenta v Ankaře ale spor neukončila. Po skončení summitu Babiš Pavlovu přítomnost ostře kritizoval a označil ji za ostudu. Tvrdil také, že se ho někteří zahraniční partneři měli ptát, proč prezident na summitu je.

Tím se ukázalo, že konflikt mezi Hradem a vládou zdaleka není pouze otázkou jednoho summitu. Jde také o širší spor o rozdělení pravomocí, podobu zahraniční politiky a především o to, kdo má Českou republiku reprezentovat na klíčových mezinárodních fórech.

Petr Pavel přitom nadále zdůrazňuje svou ústavní úlohu a zkušenosti v oblasti bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Macinka a vláda naopak prosazují model, v němž je při podobných jednáních hlavním představitelem České republiky premiér.

Politická přestřelka tak pokračuje. A přestože summit NATO v Ankaře už skončil, spor mezi Petrem Pavlem, Petrem Macinkou a Andrejem Babišem z české politiky jen tak nezmizí. Naopak může být předzvěstí dalších střetů o pravomoci prezidenta a vlády.

Poznámka: Původní text obsahuje několik formulací, které jsou hodnotící nebo spekulativní. Výše jsou proto odděleny doložitelné skutečnosti od politických interpretací.