Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v září 2026 schválil sankce proti své bývalé tiskové mluvčí Julii Mendelové. Ta působila v prezidentském týmu v letech 2019 až 2021 a v posledních měsících se stala výraznou kritičkou ukrajinského vedení.

Sankce byly přijaty rozhodnutím ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany a následně uvedeny v platnost prezidentským dekretem ze 13. září 2026. Podle ukrajinských úřadů byla Mendelová zařazena mezi osoby, které podle jejich hodnocení šíří dezinformace a ruskou propagandu a podporují ruskou politiku vůči Ukrajině.

Co sankce znamenají

Opatření zahrnují například blokaci majetku, omezení obchodních operací a další finanční a právní restrikce. U některých opatření je stanovena desetiletá platnost. Podle dostupných informací se omezení týkají také přístupu z Ukrajiny k některým jejím účtům na sociálních sítích a dalších aktivit.

Mendelová proti rozhodnutí protestovala a označila sankce vůči ukrajinským občanům za protiústavní. Současně uvedla, že očekávala možnost sankcí v souvislosti se svými veřejnými vystoupeními a kritikou současného ukrajinského vedení.

Bývalá mluvčí se v poslední době stala kritičkou Zelenského

Po odchodu z funkce v červenci 2021 Mendelová postupně začala veřejně kritizovat prezidenta Zelenského a jeho okolí. V roce 2026 poskytla několik rozhovorů, v nichž vznesla závažná tvrzení o fungování ukrajinského vedení.

V květnu 2026 například v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem tvrdila, že ukrajinská delegace během jednání v Istanbulu v roce 2022 měla být připravena přijmout ruské požadavky výměnou za ukončení války. Zároveň vznesla další obvinění vůči Zelenskému a bývalému šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi. U některých těchto tvrzení však nepředložila veřejně ověřitelné důkazy a ukrajinské zdroje je označily za součást ruských propagandistických narativů.

Samotné ukrajinské úřady sankce oficiálně zdůvodňují šířením dezinformací, ruské propagandy a podporou agresivní politiky Ruska. Z dostupných oficiálních dokumentů proto nelze jako prokázaný fakt uvést, že jediným důvodem sankcí byla Mendelové kritika Zelenského.

Do případu vstoupil Jindřich Rajchl

Na událost reagoval také český politik Jindřich Rajchl. Ve svých veřejných vyjádřeních kritizoval postup ukrajinského prezidenta a sankce vůči jeho bývalé spolupracovnici spojoval s její kritikou Zelenského. V jednom ze svých komentářů označil ukrajinského prezidenta za „diktátora“.

Rajchl zároveň kritizoval omezení prostoru pro veřejnou kritiku ukrajinského vedení. Ve svém komentáři z 18. září reagoval také na případ plánovaného vystoupení Mendelové v Evropském parlamentu.

Jeho označení Zelenského za „diktátora“ je však politickým hodnocením českého politika, nikoli nezávisle potvrzeným faktem. Samotná existence sankcí ani jejich desetileté trvání automaticky neprokazují Rajchlovo tvrzení o motivaci ukrajinského prezidenta.

Neobvyklý krok vůči bývalé spolupracovnici

Případ vyvolal pozornost také proto, že Mendelová v minulosti patřila k lidem z blízkého okruhu ukrajinského prezidenta. Sankce proti bývalému členovi prezidentského týmu představují podle agentury Reuters neobvyklý krok, přestože Ukrajina už dříve využila sankční mechanismy také vůči některým politickým představitelům a kritikům.

Ukrajinská prezidentská kancelář současně oznámila, že informace o sankcionovaných osobách bude předána mezinárodním partnerům za účelem případné koordinace sankcí v dalších jurisdikcích.

Případ tak otevírá otázku hranice mezi státními bezpečnostními opatřeními a politickou kritikou. Zatímco ukrajinské úřady zdůrazňují boj proti ruské propagandě a dezinformacím, Mendelová a její podporovatelé tvrdí, že sankce souvisejí s její kritikou prezidenta. Tyto dvě interpretace je třeba odlišovat od faktů uvedených v samotném sankčním rozhodnutí.