by 
Summary: Prezident Petr Pavel pohrozil podáním kompetenční žaloby, pokud nebude zařazen do delegace na nadcházející summit NATO. Spor s premiérem Andrejem Babišem o ústavní pravomoci v zahraniční politice se vyhrotil před vládním rozhodnutím plánovaným na 8. června.
Ultimátum z bezpečnostní konference
Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec otevřeně vystoupil proti záměrům vlády omezit jeho účast na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu novinářům sdělila, že v případě vynechání z oficiální delegace je připravena podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Pavel argumentuje, že zastupování země navenek patří mezi jeho základní ústavní pravomoci, a odmítá se nechat z procesu vyřadit na základě politických sporů s vládním kabinetem.Rozpočtové argumenty versus ústavní právo
Spor mezi hradem a úřadem vlády trvá již od dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) zastává postoj, že summit by měla vést vláda, neboť nese přímou odpovědnost za státní rozpočet a navyšování výdajů na obranu. Ty by měly podle závazků z Haagu dosáhnout výše pěti procent HDP. Zatímco Babiš klade důraz na ekonomickou a technickou stránku mandátu, Pavel trvá na své účasti především v politické části summitu, která zahrnuje neformální večeři hlav států a strategické debaty o globální bezpečnosti.Personální napětí ve vládním kabinetu
Napětí zvyšují i neshody mezi prezidentem a konkrétními členy vlády. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se opakovaně staví proti Pavlově účasti a označuje prezidenta za lídra opozice. Tato animozita vygradovala po nedávných sporech o jmenování Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí. V navrhované delegaci by se vedle premiéra Babiše a ministra Macinky měl objevit také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který byl pověřen přípravou mandátu vycházejícího z výsledků jednání Bukurešťské devítky.Hledání precedentu v historii summitů
Historicky se summitů NATO za Českou republiku účastnili jak prezidenti, tak předsedové vlád, přičemž Petr Pavel se od svého nástupu do funkce zúčastnil všech předchozích vrcholných schůzek – od Vilniusu po Washington. Současná krize tak představuje významný test dělby moci v české zahraniční politice. Rozhodující slovo bude mít vláda na svém zasedání 8. června, kde schválí jak konečné složení delegace, tak konkrétní cíle, kterých chce Česko v Ankaře dosáhnout.
