Prezident Petr Pavel během návštěvy litevského Vilniusu znovu upozornil na potřebu zvýšit české výdaje na obranu. Podle něj nejde pouze o otázku domácího rozpočtu, ale také o důležitý signál důvěryhodnosti České republiky vůči spojencům v NATO.

Na společné tiskové konferenci s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou Pavel uvedl, že chce problematiku obranných výdajů projednat s premiérem Andrejem Babišem. Schůzka by se měla uskutečnit v příštím týdnu.

Pavel: Obrana je otázkou důvěryhodnosti

Podle českého prezidenta představují výdaje na obranu jeden z hlavních ukazatelů toho, jak vážně stát přistupuje ke své vlastní bezpečnosti i ke kolektivní obraně NATO.

Pavel zdůraznil, že pokud některý členský stát dlouhodobě nedostatečně financuje své obranné závazky, nemusí se problém týkat pouze jeho samotného. Nedostatečná připravenost jednotlivých zemí může podle něj oslabovat také schopnost celé aliance reagovat na bezpečnostní hrozby.

Stejný pohled během jednání prezentoval také litevský prezident Nausėda. Podle něj je v současné evropské bezpečnostní situaci důležité, aby spojenci své závazky nejen deklarovali, ale také skutečně naplňovali.

Litva chce dávat na obranu téměř šest procent HDP

Rozdíl mezi přístupem Litvy a České republiky je v oblasti obranných výdajů výrazný. Litva patří mezi státy NATO, které plánují na obranu vynakládat velmi vysokou část veřejných prostředků.

Podle Nausėdy by letos měly litevské výdaje na obranu dosáhnout přibližně 5,4 procenta HDP. V dalších letech chce Vilnius podíl dále navyšovat a přiblížit se hranici šesti procent HDP.

Česká republika se v současnosti pohybuje výrazně níže. Ministerstvo obrany má podle návrhu státního rozpočtu letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procenta HDP.

Po započtení dalších výdajů souvisejících s obranou z jiných částí státního rozpočtu by však celková česká částka měla dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP.

NATO míří k výrazně vyšším výdajům

Tlak na zvyšování obranných rozpočtů souvisí také s novými dlouhodobými cíli NATO. Spojenci se loni v červnu dohodli na postupném růstu výdajů.

Do roku 2035 by měly členské státy směřovat 3,5 procenta HDP přímo na obranu. Dalších 1,5 procenta má být určeno na oblasti související s bezpečností, například vojenskou infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost nebo ochranu kritických systémů.

Právě k dosažení tohoto cíle má Pavel vůči současné vládě výhrady. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že Česká republika zatím cestu k úrovni 3,5 procenta HDP nezahájí v podobě, jakou požaduje dlouhodobý plán NATO.

Pavel proto chce otázku dalšího směřování českých obranných výdajů s premiérem osobně projednat.

Prezident zároveň připustil, že samotná schůzka pravděpodobně nepovede k okamžité změně letošního rozpočtu. Podle něj je ale zásadní diskutovat o tom, jak bude české financování obrany vypadat v dalších letech.

Česká vláda podle prezidenta opakovaně označuje současný rok za přechodné období a počítá s tím, že tempo růstu obranných výdajů by mělo v dalších letech zrychlit.

Rusko zůstává hlavní bezpečnostní hrozbou

Jedním z hlavních témat jednání prezidentů byla také bezpečnostní situace v Evropě. Nausėda znovu označil Rusko za největší bezpečnostní hrozbu pro evropský kontinent.

Litva proto dlouhodobě prosazuje posilování východního křídla NATO a považuje přítomnost aliančních jednotek v regionu za zásadní prvek odstrašení.

Litevský prezident zároveň ocenil působení českých vojáků v aliančních strukturách v Pobaltí. Čeští vojáci se podílejí na misích NATO nejen v Litvě, ale také v Lotyšsku.

Pavel během své návštěvy regionu navštívil také vojenskou základnu v Lotyšsku. V pátek má zavítat do základny v Rukle, kde působí čeští vojáci ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka z Prostějova.

Česko a Litva chtějí posílit spolupráci

Prezidenti se věnovali také pokračující podpoře Ukrajiny. Nausėda ocenil českou muniční iniciativu zaměřenou na zajišťování dodávek velkorážové munice pro ukrajinskou armádu. Litva se na této iniciativě finančně podílí.

Pavel naopak ocenil litevský přístup k obranné politice a podpoře Ukrajiny. Podle něj může být Litva příkladem pro další evropské státy, které se snaží reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci.

Vedle obrany a Ukrajiny prezidenti diskutovali také o možnostech rozšíření česko-litevské ekonomické a technologické spolupráce.

Mezi potenciální oblasti patří například vývoj a výroba dronů, technologie pro ochranu proti bezpilotním prostředkům, energetika, věda a vzdělávání.

Návštěva Vilniusu tak podle obou prezidentů není pouze otázkou bezpečnostní spolupráce. Praha a Vilnius chtějí zároveň rozvíjet technologické a ekonomické vztahy, které by mohly v budoucnu posílit společnou evropskou obranyschopnost.

Pro Českou republiku však zůstává klíčovou otázkou, jak rychle bude schopna navyšovat obranný rozpočet a zda se vláda skutečně přiblíží dlouhodobým cílům NATO. Právě o tom chce Petr Pavel v nejbližší době jednat s premiérem Andrejem Babišem.