Praha – Česká politická scéna řeší několik zásadních sporů najednou. V centru pozornosti je rozpočet na příští rok, výdaje na obranu, financování veřejnoprávních médií, rozhodnutí prezidenta Petra Pavla o několika zákonech i rozdílné pohledy na migrační politiku Evropské unie.

Koalice upravuje plán státního rozpočtu

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě se dohodla na úpravách návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Původně navrhovaný schodek ve výši 389 miliard korun se má snížit o několik miliard. Dalších až 20 miliard korun mají podle představitelů koalice přinést opatření, která se mají projevit během příštího roku. Pro rok 2028 zároveň koalice deklaruje snížení schodku nejméně o 60 miliard korun.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že koaliční dohoda umožní návrh rozpočtu dále připravovat. Součástí kompromisu jsou také otázky sociálních dávek pro Ukrajince a valorizace důchodů.

Výdaje na obranu podle dohody nemají klesnout pod úroveň 2 % HDP. Macinka zároveň uvedl, že podle něj v současné rozpočtové situaci nejsou prostředky na další navyšování obranných výdajů.

Předseda SPD Tomio Okamura naopak potvrdil, že jeho strana původně usilovala o snížení některých výdajů na zbrojení. Tento požadavek však v koaliční dohodě prosazen nebyl.

Stát musí zároveň financovat starší dluh

Rozpočtová debata se odehrává v době, kdy Česká republika potřebuje získávat značné prostředky také na obsluhu svého dluhu. Vyšší úrokové sazby mohou postupně zvyšovat náklady na refinancování starších závazků.

Pro vládu tak není otázkou pouze velikost samotného schodku, ale také cena, za kterou si stát půjčuje peníze. Každé další zadlužování je proto třeba posuzovat i z hlediska budoucích úrokových nákladů.

Migrace znovu otevírá spor o směřování Evropy

Téma migrace se dostalo do popředí také během bezpečnostní konference IISS Prague Defence Summit, které se v Praze 17. září zúčastnil premiér Andrej Babiš.

Migrace je současně jedním z hlavních témat evropské politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie 16. září zdůraznila potřebu společného evropského přístupu k ochraně vnějších hranic, zvládání migračních krizí a bezpečnosti.

Evropská komise zároveň představila myšlenku nového Emergency Response Framework, který by měl umožnit reagovat na mimořádné situace spojené s náhlým a rozsáhlým přílivem migrantů. Von der Leyenová zároveň hovořila o bezpečných a legálních migračních cestách a o posílení ochrany vnějších hranic.

Právě tato kombinace opatření vyvolává rozdílné reakce. Zastánci evropského přístupu zdůrazňují kontrolu hranic, společná pravidla a legální migrační kanály. Kritici naopak upozorňují, že větší důraz na legální migraci může být vnímán jako pokračování otevřenějšího migračního systému.

Visegrádská skupina prosazuje vlastní pohled

Migrace patří také mezi témata, o kterých v posledních týdnech jednali představitelé zemí Visegrádské čtyřky. Na summitu V4 a Irska v Bratislavě 10. září se premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zabývali mimo jiné bojem proti nelegální migraci do Evropy, cenami energií, dlouhodobým rozpočtem EU a budoucím rozšířením Evropské unie.

Rozdílné postoje členských států tak zůstávají jedním z důležitých politických témat uvnitř Evropské unie.

Spor o financování České televize a Českého rozhlasu

Další debata se týká budoucího financování veřejnoprávních médií.

Vláda již v červnu schválila návrh, který počítá se změnou systému financování České televize a Českého rozhlasu. Místo současného systému poplatků by podle návrhu měly být prostředky poskytovány ze státního rozpočtu. Návrh však musí projít celým legislativním procesem.

V debatě se objevují i další modely financování. Poslanec Vladimír Pikora například hovořil o možnosti systému více založeného na principu předplatného. Taková představa ale podle dostupných informací nepředstavuje hotové rozhodnutí celé vlády.

Česká televize zároveň dlouhodobě upozorňuje, že změna financování může mít významný dopad na její rozpočet a schopnost plnit zákonné povinnosti.

Prezident Petr Pavel vetoval zákon o státních zaměstnancích

Výrazný politický střet vyvolalo rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ze 17. září.

Prezident vetoval nový zákon o státních zaměstnancích. Podle Hradu byl problém mimo jiné ve způsobu, jakým byla rozsáhlá reforma přijata. Prezident upozornil na absenci standardního připomínkového řízení a nedostatečnou odbornou diskusi.

Pavel současně vetoval také novelu, která se týká jeho pravomoci při pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak podepsal novelu stavebního zákona a zákon související s návratem elektronické evidence tržeb.

Vládní koalice nyní může usilovat o přehlasování prezidentských vet v Poslanecké sněmovně. Výsledek tohoto procesu bude záviset na hlasování poslanců.

Pavel a Macinka míří do New Yorku

Prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Petr Macinka se v následujících dnech chystají do Spojených států na Valné shromáždění OSN.

Hrad oznámil, že Pavel odcestuje do USA 20. září a v New Yorku povede českou delegaci. Národní projev má přednést 23. září.

Macinka má podle programu ministerstva zahraničí v New Yorku působit během tzv. High-level Week 81. zasedání Valného shromáždění OSN od 21. do 25. září. Program počítá s téměř dvaceti bilaterálními schůzkami a také s jednáními v rámci EU, V4 a dalších mezinárodních formátů.

Jejich společná účast na významné mezinárodní akci přichází v době, kdy mezi Hradem a vládními představiteli existují rozdíly v pohledu na některé domácí i zahraničněpolitické otázky.

Ipsos: ANO 31,4 %, STAN 16,6 %, ODS 14 %

Pozornost vzbudil také zářijový volební model agentury Ipsos.

Podle tohoto konkrétního modelu mělo ANO podporu 31,4 %, STAN 16,6 % a ODS 14 %. Následovali Piráti se 7,9 % a SPD se 7,1 %. Motoristé sobě měli 4,5 %, tedy pod pětiprocentní hranicí používanou pro vstup samostatné strany do Poslanecké sněmovny.

Výsledky průzkumu však nejsou skutečným výsledkem voleb. Jde o statistický model zachycující náladu respondentů v době průzkumu a jeho výsledky se mohou do voleb změnit.

Zářijová čísla zároveň ukazují rozdíly oproti květnovému modelu Ipsosu: ANO se změnilo jen minimálně, STAN podle průzkumu posílil, zatímco ODS mírně oslabila.

Politický podzim bude plný sporů

Českou politiku tak v dalších týdnech čeká několik zásadních témat současně. Vláda bude řešit podobu rozpočtu a hledání úspor, Poslanecká sněmovna se může zabývat prezidentskými vetovanými zákony a pokračovat bude také debata o financování veřejnoprávních médií.

Na evropské úrovni zůstává výrazným tématem migrace a ochrana hranic. Rozdílné pohledy jednotlivých států EU ukazují, že otázka, jak kombinovat bezpečnost, kontrolu migrace, legální migrační cesty a ochranu práv lidí žádajících o mezinárodní ochranu, bude nadále součástí evropské politické debaty.

Události kolem rozpočtu, prezidentových vet, migrace i evropské politiky tak mohou výrazně ovlivňovat veřejnou diskusi v České republice během nadcházejících týdnů.