by 
Prezident Petr Pavel chce, aby Česká republika v příštím roce vydala na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu. Dosavadní hranice, která ještě donedávna představovala základní minimum pro členské státy NATO, podle něj už neodpovídá bezpečnostním potřebám ani dlouhodobým závazkům Česka.
Pavel to uvedl 20. srpna při návštěvě Nového Města na Moravě. Zároveň dal najevo, že je připraven účastnit se jednání vlády o podobě státního rozpočtu. Prezident zdůraznil, že nejde pouze o samotné procento HDP, ale také o to, zda budou peníze skutečně využity na posílení obranných schopností České republiky.
Prezident: Dvě procenta byla minimum
Podle Pavla byla hranice dvou procent ještě v nedávné době považována za důležitý minimální cíl. Bezpečnostní situace v Evropě se však podle něj změnila a Česko by mělo začít svou obranu financovat rychleji.
„Dvě procenta, o nichž se bavíme, bylo ještě v nedávné době minimum. Dnes už bychom měli být o nějaké desetiny výše,“ uvedl prezident.
Pavel zároveň upozornil, že pokud Česko v příštím roce zůstane přesně na dvou procentech, může tím podle něj vzniknout deficit, který bude muset stát v dalších letech dohánět. Prezident proto prosazuje postupné navyšování výdajů už nyní, nikoliv jejich výrazné zvýšení až na konci desetiletí.
Česko má do roku 2035 výrazně zvýšit obranné výdaje
Důvodem prezidentova postoje jsou především závazky přijaté na summitu NATO v Haagu.
Spojenecké země se v roce 2025 dohodly, že nejpozději do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na celkem pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta má směřovat přímo na obranné schopnosti a dalších 1,5 procenta na širší výdaje související s obranou a bezpečností.
Do druhé kategorie mohou patřit například investice do infrastruktury, rozvoj obranného průmyslu, zvyšování odolnosti státu, ochrana kritické infrastruktury, civilní připravenost nebo strategické zásoby. Tyto prostředky proto nemusí být vedeny přímo v rozpočtu Ministerstva obrany.
Pavel upozorňuje, že k dosažení cíle v roce 2035 nebude stačit začít s výrazným navyšováním až v pozdějších letech. Podle něj by měla existovat jasná trajektorie, v níž se budou výdaje postupně zvyšovat každý rok.
Vláda zatím počítá se dvěma procenty
Postoj prezidenta se dostává do přímého kontaktu s aktuálním plánem vlády.
Ministr obrany Jaromír Zůna po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou uvedl, že ministerstvo pro příští rok počítá s výdaji na obranu odpovídajícími dvěma procentům HDP. Z pohledu vlády by tím byla splněna současná povinnost vůči NATO.
Právě s tím se však Pavel nechce spokojit.
Prezident podle svých slov nechce pouze sledovat, zda rozpočtová tabulka obsahuje požadované procento. Za podstatnější považuje skutečný obsah výdajů a jejich dopad na schopnosti české armády.
Vyšší rozpočet automaticky neznamená silnější armádu
Pavel proto zdůrazňuje, že debata by neměla být vedena pouze jako spor o konkrétní číslo.
Podle prezidenta je nutné řešit především to, jak budou peníze využity. Česká armáda potřebuje pokračovat v modernizaci, pořizovat potřebnou techniku a vybavení a zároveň posilovat schopnosti, které odpovídají požadavkům NATO.
Stejný princip se objevuje i v širší debatě o českých obranných výdajích. Samotná výše rozpočtu nemusí být podle Pavla dostatečným měřítkem, pokud peníze nejsou nasměrovány na skutečné obranné priority.
Prezident proto uvedl, že je připraven jednat přímo s vládou ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o podobě rozpočtu.
Rozhodnutí může přijít už při přípravě rozpočtu
Klíčovou roli nyní bude mít příprava státního rozpočtu na příští rok. Právě v návrhu rozpočtu se ukáže, zda vláda zůstane u dvou procent HDP, nebo přistoupí k navýšení nad tuto hranici.
Pro vládu přitom nejde o jednoduché rozhodnutí. Vyšší výdaje na obranu znamenají potřebu najít další finanční prostředky v době, kdy stát současně řeší řadu dalších rozpočtových priorit.
Na druhou stranu jde o dlouhodobý závazek. Pokud má Česko do roku 2035 postupně dosáhnout 3,5 procenta HDP na samotnou obranu a dalších 1,5 procenta na související výdaje, bude muset podle současné trajektorie navyšovat financování postupně.
Pavel chce začít už nyní
Prezidentův vzkaz vládě je proto poměrně jasný: podle něj není vhodné čekat několik dalších let a následně se pokoušet rychle dohánět vzniklý rozdíl.
Pavel chce, aby se Česká republika začala posouvat nad hranici dvou procent už v příštím roce. Zároveň ale zdůrazňuje, že každé navýšení musí mít konkrétní účel a musí se promítnout do reálného posílení obranyschopnosti.
Rozhodnutí o příštím rozpočtu tak může být důležitým signálem, jak chce Česko svůj závazek vůči NATO naplňovat. Pokud vláda zůstane přesně na dvou procentech, prezident se obává, že bude nutné v dalších letech navyšovat výdaje rychleji. Pokud naopak přidá už nyní, vytvoří se podle Pavlova přístupu plynulejší cesta k dlouhodobému cíli.
Spor se tak nebude týkat pouze jedné rozpočtové položky. Ve hře je také tempo modernizace české armády, způsob využití veřejných peněz a schopnost země plnit dlouhodobé závazky v rámci NATO.
Jedno je jisté: debata o tom, kolik má Česko dávat na obranu, tím zdaleka nekončí. Prezident chce, aby vláda začala přidávat už nyní.
