Praha, 29. září 2026 – Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše provázela ostrá slovní výměna mezi vládními a opozičními poslanci. Babiš ve svém dlouhém projevu reagoval na kritiku opozice a postupně se vyjadřoval k rozpočtu, zadlužení, úrokovým sazbám, obraně, střetu zájmů i společnosti Agrofert.

Opozice svolala mimořádnou schůzi s cílem vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Podle dostupných zpráv měla opozice 92 hlasů, zatímco vládní koalice disponovala 108 poslanci, takže k úspěchu návrhu by bylo potřeba získat hlasy nejméně devíti koaličních poslanců.

Babiš reagoval na kritiku opozice

Ve svém vystoupení Babiš odmítal argumenty opozice a tvrdil, že současná vláda podle něj pracuje na přípravě rozpočtu, energetice, zdravotnictví, dopravě, obraně a bydlení.

Opozici naopak obvinil z toho, že podle něj během svého působení nedokázala dostatečně řešit problémy, které nyní kritizuje. Ve svém projevu se opakovaně vracel k hospodaření státu, veřejnému dluhu a rozpočtovému schodku.

Jedním z témat byla také výše nákladů na obsluhu státního dluhu. Babiš porovnával údaje z období své předchozí vlády se současnými odhady a tvrdil, že růst nákladů souvisí s výrazným zvýšením zadlužení.

Jurečka zasáhl do projevu

Napětí ve Sněmovně zvýšila také přítomnost Mariana Jurečky, který podle zpráv během Babišova projevu upozorňoval na navrhovaný schodek státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Babiš na kritiku reagoval velmi ostře a pokračoval ve výčtu ekonomických témat.

V projevu se dotkl také hypoték a úrokových sazeb. Porovnával vývoj hypotečních sazeb a kritizoval nastavení měnové politiky České národní banky. Zmínil také rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem a jejich odlišné úrokové prostředí.

Obrana, dluh a rozpočet

Dalším bodem byla otázka výdajů na obranu. Babiš připomněl závazek České republiky vydávat na obranu dvě procenta HDP a tvrdil, že jde o významnou položku státního rozpočtu.

Velkou část projevu věnoval také státnímu dluhu. Kritizoval růst nákladů na jeho obsluhu a současně obhajoval hospodářskou politiku své vlády.

Babiš zároveň tvrdil, že jeho předchozí vlády přijaly opatření, která podle něj pomohla zvýšit výběr daní. Jako příklady zmiňoval kontrolní hlášení, opatření proti daňovým únikům a další nástroje daňové správy.

Spor kolem Agrofertu a střetu zájmů

Výraznou část vystoupení tvořila také otázka Agrofertu a dlouhodobého sporu kolem Babišova střetu zájmů.

Babiš uvedl, že podle jeho názoru svůj střet zájmů vyřešil a připomněl svůj vztah k Agrofertu. Současně odmítal kritiku opozice týkající se dotací a zdůrazňoval podle svých slov výši odvodů společnosti do veřejných rozpočtů.

Tato tvrzení je třeba chápat jako součást Babišovy politické argumentace. Otázka střetu zájmů a veřejné podpory podnikům zůstává dlouhodobě předmětem politických, právních a evropských debat.

Babiš zmínil také kauzy a minulost opozice

V další části projevu Babiš připomínal některé kauzy spojené s předchozími vládami a kritizoval opoziční strany za jejich působení ve státní správě.

Zároveň odmítal některá tvrzení týkající se daňových případů a dalších kauz, které podle něj opozice používá proti němu.

V projevu se dostal také k otázce privatizace OKD a dalším hospodářským rozhodnutím z minulosti. Opozici vytýkal, že podle něj nemá dostatečný základ pro kritiku současného hospodaření státu.

S&P zlepšila výhled českého ratingu

Jedním z Babišových ekonomických argumentů bylo také rozhodnutí ratingové agentury Standard & Poor’s z 25. září 2026. Agentura podle dostupných informací skutečně zlepšila výhled dlouhodobého ratingu České republiky ze stabilního na pozitivní a samotný rating ponechala na AA- pro závazky v cizí měně a AA pro závazky v domácí měně. Jako důvody uvedla mimo jiné odolnost české ekonomiky, stav veřejných financí a účinnou měnovou politiku.

Babiš toto rozhodnutí ve svém projevu využil jako argument na podporu své vlády. Zlepšení ratingového výhledu však samo o sobě neznamená, že agentura hodnotí všechny kroky vlády pozitivně; jde o hodnocení úvěrového profilu České republiky a jeho výhledu.

Opozice tvrdí, že vláda čelí vážným problémům

Opoziční poslanci naopak během schůze kritizovali vládu kvůli hospodářské politice, bezpečnosti, médiím, evropským dotacím a otázce střetu zájmů.

Martin Kupka před hlasováním uvedl, že opozice považuje za důvody pro vyslovení nedůvěry mimo jiné ceny pohonných hmot a potravin, fungování veřejnoprávních médií, bezpečnostní otázky a riziko související s evropskými dotacemi.

Babiš tyto argumenty odmítl a opakovaně tvrdil, že opoziční politika je podle něj založena především na kritice jeho osoby.

Schůze probíhala krátce před volbami

Celé jednání mělo výrazný politický kontext. Schůze o nedůvěře vládě se konala krátce před senátními a komunálními volbami. Podle dostupných informací se očekávalo, že hlasování proběhne až po delší parlamentní debatě.

Babiš ve svém vystoupení opakovaně zdůrazňoval výsledky své vlády a odmítal tvrzení opozice. Opozice naopak představovala schůzi jako možnost konfrontovat vládu s otázkami týkajícími se jejího dosavadního působení.

Jednání tak nabídlo další výrazný střet mezi vládními a opozičními poslanci, v němž se vedle ekonomických čísel řešily také otázky střetu zájmů, veřejných financí, bezpečnosti a fungování státu.